> 1st prize (ex aequo) - Eliška Křížová, Marie Křížová
> 1st prize (ex aequo) - Jan Harciník
> 2nd prize - Radka Ježková
> 3rd prize - Barbora Fraňková
![]() |
Prof. Václav Girsa (1945, Prague) Graduate of CTU FS, field of architecture and AVU, School of Architecture (prof. František Cubr). Lifelong focus on the restoration of the historical building stock and care for architectural monuments. Since 1990, a teacher at FA CTU, since 2008 a professor there for the field of history of architecture and heritage protection, currently the head of the Institute of Heritage Care at FA CTU. Since 1991, a specialized studio with Miloslav Hanzl. Laureate of numerous awards, including international ones, e.g.: awards or recognition of Grand Prix OA in years 1994, 1999, 2001, 2003, Mayor's Prize of the Capital City of Prague in 2000 (Müller Villa, Fürstenberg Garden), Europa Nostra Awards Medal 2000 (Müller Villa) etc.; member of the Czech National Committee of ICOMOS and various advisory boards of professional institutions. www.girsa-at.cz |
Let us add that Český Krumlov is celebrating twenty years since the city was inscribed on the UNESCO World Heritage List – including the area of the State Castle and Chateau with the affected garden. However, as emissaries of the global organization repeatedly warn, the problematic location of the revolving stage may lead to Krumlov being removed from the list.
The Faculty of Architecture of CTU, NPÚ, and Czech National Committee of ICOMOS organized a student competition some time ago to find a space for a new summer stage outside of the garden area. The inspirer was Prof. Václav Girsa. We therefore asked him about the broader context of the dispute over the Krumlov revolving stage...
http://www.youtube.com/watch?v=TT7uZO2f5CY
Bellárii trápí něco uplně jiného, než to, že se na ni někdo dívá a běhá po terase - děravé okapy a padající omítka.
http://archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=410&type=32
http://hn.ihned.cz/c1-16612830
- Vlastníkem točny je město České Budějovice, ne Krumlov. To, že ji vlastník chce, je sice hezké, ale ve chvíli, kdy ji chce na cizím pozemku (zahrada státního zámku ve správě NPÚ), poněkud irelevantní. Nebo budete pro, když budu chtít postavit u vás na zahradě kolotoč?
- Hodnoty zahrady se tento stát sám sobě -- a skrze UNESCO i celému světu -- zavázal chránit tím, že ji podle platné legislativy udělil nejvyšší možnou památkovou ochranu. K zajištění této ochrany mimochodem zřídil památkový ústav, kterému zahradu svěřil do péče. Současně ovšem odpovídající péči znemožnil tím, že jiná jeho složka tam -- bez ohledu na nesouhlas památkářů a nesouhlas ministerstva, které jsou z de iure (památkový zákon, správní řád) konečné -- postavila tuhle obludu. A tím, že ji tam prosazuje i do budoucna, ten stejný stát přinejmenším popírá svá vlastní pravidla. A tak dál, stále dokola.
- UNESCU nevadí zmíněné festivaly zřejmě proto, že pro ně vyrůstají krátkodobé demontovatelné konstrukce, které asi nijak nepoškozují své hostitele. Točna je bohužel trvalý parazit (mimo tu viditelnou zrůdu na povrchu i vybetonovaný kráter v zemi), který mimo jiné -- jak bylo stokrát řečeno -- znemožňuje vnímání hlavních uměleckých a historických hodnot zahrady. A i příznivci točny správně argumentují, že hlavní hodnotou točny je zahrada, ne točna sama -- to je podle mě definice parazita par excellence.
- S tím souvisí i Belárie: projekt na její obnovu je připraven dlouho, jeho realizaci brání -- kupodivu -- právě divadlo. Zkoušky probíhají v létě celodenně a v Belárii je umístěno veškeré zázemí -- což je s rekonstrukcí bohužel neslučitelné.
- "Vdechuje zahradě život" -- opravdu? Byl/a jste tam někdy při zkoušce? Když z ampliónů duní hudba, režisér pokřikuje po hercích, okolo Belárie jezdí auta ad.? Je to asi subjektivní, ale já osobně tohle za vhodný život pro barokní zahradu nepovažuju.
Všechny tyhle věci -- i řada dalších -- jsou v uvedených odkazech, v rozhovoru i v dostupných podkladech mnohokrát zodpovězeny. Ale většina zastánců točny ty odpovědi nějak nechce slyšet a klade stále stejné otázky...
Brehmsova původní myšlenka byla opravdu jiná, a odpovídala době (tedy s jistým zpožděním -- Gropiův Totaltheater, jehož části v různých svých realizacích Brehms celý život obkresloval, byl svázaný s předválečnou avantgardou a před Brehmsem i s podstatně jiným divadelním výrazem, než jaký reprezentuje Lucerna nebo jiné šlágry otáčka -- ta experimentálnost neměla končit tím, že se to celé bude točit dokola...). Ale o Brehmsovu původní myšlenku už dneska zastáncům točny myslím příliš nejde...
A to, že architekt Brehms umístil v roce 1958 točnu doprostřed zahrady, není dnes argument pro to, aby tam -- navíc v úplně jiné podobě -- zůstala. Památková ochrana zahrady je zaručená zákonem a točna s ní prostě není v souladu -- a v tuto chvíli tam stojí jen díky periodicky prodlužované nesystémové ministerské výjimce. Je to pořád dokola, asi už k tomu nemám co dodat...
Konfiskovaný majetek přebírala většinou Národní kulturní komise, po jejím zrušení tzv. Státní památková správa, až po schválení prvního památkového zákona v roce 1957 postupně ustavovaná Krajská střediska státní památkové péče (později "a ochrany přírody"), která byla nějak svázána s tehdejšími Krajskými národními výbory, detaily bych musel dohledávat. Po platnosti nového památkového zákona v r. 1987 se struktura zase měnila, nicméně majitelem zámku a zahrady (v zastoupení státu) byli památkáři nejpozději od padesátých let. Zápis areálu mezi Národní kulturní památky pouze zpřísnil parametry ochrany a v praktické rovině přesunul určité kompetence z krajského památkářského pracoviště na ústřední pracoviště v Praze. Čili: od momentu zápisu už nerozhodují "jen" jihočeští památkáři, ale i "odbornější" památkáři z ústředí v Praze; vlastnická struktura se jinak vůbec neměnila. (Tedy kromě změn názvu "památkářů": po KSSPPOP to byl myslím Státní ústav památkové péče a teprve před několika lety se z toho stal dnešní NPÚ.)
Přelom osmdesátých a devadesátých let přinesl mimoto pro mě dnes už dost nepřehledné změny kompetencí: rozhodovací pravomoc přešla z Krajských národních výborů nejprve na referáty kultury Okresních úřadů, po další reformě pak na dnešní Krajské úřady. Památkáři se v roce 1992 odvolávali proti tomu -- a to už se opakuji --, že příslušný stavební úřad rozhodl o nové točně bez toho, aby se jich -- jednak jako majitelů (nebo chcete-li pověřených správců v zastoupení státu) a jednak jako orgánu státní správy pověřeného odbornou částí památkové péče (výkon je na úřednících z okresu/kraje), který musí schválit úpravy všech památek, ať je vlastní kdokoli -- vůbec zeptal na názor. Proto psali, že "Stavebník nemá souhlas majitele pozemku..." atd. Toto jejich vynechání z procesu bylo částečně možné proto -- a to tady už taky několikrát zaznělo --, že novou stavbu s velku dírou do země "schovali" do kolonky "rekonstrukce stávající stavby", přestože to byla novostavba. I to je myslím v odvolání zmíněno.
Jednoduše -- a opět po stodvacáté -- řečeno: památkáři vlastní (spravují) zahradu, do které jim odbor kultury KNV nebo kdo to byl postavil točnu, aniž by se jich vůbec ptal (pochopitelně, protože pokud by se ptal, neřekli by ano). A od té doby titíž památkáři stále poukazují mj. na to, jak je tenhle postup -- ikdyž zkusíme pominout to, že i elementární vkus říká jasně, že tam ta obluda nepatří -- i z formálního hlediska absurdní. Stát uzákoní ochranu památek a krumlovskou zahradu zcela oprávněně poctí nejvyšší možnou ochranou, načež do nejcitlivějšího místa jejího organismu umístí tenhle vřed. Dodatečně pak všechny odborné složky od kastelána po ministerstvo zákonnou cestou potvrdily, že tam ta točna opravdu stát nemá, a ona tam pak stojí dalších bůhvíkolik let... Mimo jiné je to taky precedent -- jak pak chcete vysvětlit soukromým majitelům památek, že mají jejich hodnoty pro nás všechny chránit, když stát totéž odmítá podle svých vlastních pravidel dělat ve své vlastní památce, chráněné dokonce na celosvětové úrovni?
Uf. Je to jasnější? Rád se pokusím zodpovědět i případné další dotazy. Ale teď pojďme radši k vodě...
která tu pro povznesení ducha původních majitelů i pozdějších návštěvníků vznikla a kterou bychom jako kulturní lidé měli chránit i pro budoucí generace. Ani sebelepší design točny na podstatě problému vůbec nic nezmění.