Zahrada Jurkovičovy vily v Brně se vrátila blízko původní podobě

Brno - Zahrada vzácné Jurkovičovy vily v Brně se po více než 100 letech vrátila blízko podobě, kterou jí vtělil architekt Dušan Jurkovič. Obnova zahrady podle původního plánu objeveného v archivu je součástí celkové rekonstrukce vily. Zahradě dominují růže a další okrasné rostliny, ale nechybí například ani vinná réva. ČTK to dnes řekla Lenka Vodičková z Moravské galerie, která vilu spravuje.
    Budovu, kterou Jurkovič původně navrhl pro svou potřebu, obývali mnoho desítek let soukromníci. Samotný objekt vily sice uchránili od nevratných zásahů, avšak zahrada se výrazně změnila. Při obnově z ní zmizela část dřevin, naopak přibyly nově upravené cesty a lavičky.
    Výrazným prvkem zahrady budou růže, nechybí ani záhony s dalšími květinami. "Je to směs trvalek, které kvetou od jara do podzimu, jsou zde kapradiny, trvalky okrasné květem i listem. Na okrajích pozemku jsou užitkové části zahrady, kde je například vinná réva a rybíz," uvedla Vodičková.
    Z vily v těchto dnech zmizelo lešení, kolemjdoucí tak mohou znovu spatřit fasádu. Někoho možná překvapí, že na první pohled vypadá podobně jako před opravou. "Byl to záměr. Je hodně hodnotná, jen místy se zrestaurovala, úplně nově se v původní barevnosti dodělaly různé dřevěné prvky a natřela se okna," řekla Vodičková.
    Řemeslníci se v Jurkovičově vile již zcela přestěhovali do interiérů. Zpřístupnění budovy plánuje Moravská galerie na jaro 2011. Bude to součást oslav 50. výročí vzniku Moravské galerie.
    Novinkou je skleněné umělecké dílo Josefa Bolfa na fasádě v průčelí vily. Jurkovičovu vilu původně zdobila skleněná mozaika Adolfa Kašpara, malíře a grafika, jehož proslavily například ilustrace k Babičce Boženy Němcové. Mozaika znázorňovala výjev z pohádky Bača a drak, ale nedochovala se. Zanikla zřejmě již za první světové války. Historici umění nemají podrobné plány ani kvalitní fotodokumentaci, pouze skicu. Proto galerie upustila od výroby neautentické kopie a rozhodla se pro dílo současného umělce. Oslovila několik výtvarníků, nakonec vybrala Bolfovo dílo vyvedené v typicky temných tónech.