Z Fondů EHP a Norska půjde na podporu kultury 870 milionů korun

Praha - Na podporu kultury půjde v příštích třech letech z Fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska zhruba 870 milionů korun. V částce je zahrnuto spolufinancování ze státního rozpočtu ve výši 15 procent. Celkem bude vyhlášeno šest výzev, které podpoří přibližně stovku projektů. Na tiskové konferenci to dnes uvedli zástupci ministerstva financí, které program zprostředkovává. Jako příklad podpořeného projektu uvedli vybudování památníku obětem romského holokaustu v Letech u Písku.

"Více než polovinu peněz v tomto období směřujeme na obnovu kulturních památek. Nezapomínáme ani na současné umění, uměleckou kritiku a podporu oborových asociací a platforem," uvedla náměstkyně ministryně financí Lenka Dupáková.

Při ochraně a obnově kulturního dědictví bude podpořeno několik větších projektů s maximální dotací 1,5 milionu eur (38 milionů korun). Tato výzva bude vyhlášena ve druhém čtvrtletí letošního roku.

Dvě výzvy se budou týkat současného umění, podpoří projekty s dotací od 50.000 do 200.000 eur (1,3 až 5,2 milionu korun). Jde o podporu původní umělecké tvorby a její prezentaci při scénickém umění (divadlo, tanec a pohybové umění, nový cirkus, klasická a současná hudba) a vizuálním umění (výtvarné umění včetně architektury a designu, tradiční a současná řemesla).

U projektů současného umění má být kladen důraz na podporu kulturních projevů menšin, řešena má být problematika inkluze včetně zpřístupňování kultury, například romské menšině. "Podpora kulturního dědictví menšin a aktivity zaměřené na inkluzi budou zdůrazněny v příslušných výzvách a přímo podpořeny prostřednictvím vybudování památníku obětem romského holokaustu v Letech u Písku," doplnil Jan Hrdlička z ministerstva kultury.

Norský velvyslanec Robert Kvile jako příklad úspěšných projektů v posledních 15 letech zmínil obnovu Rotundy svatého Václava na Malé Straně v Praze. "Dále je to digitální restaurování českého filmového dědictví včetně filmu Tři oříšky pro Popelku, který je v Norsku velmi populární. Nebo například projekty spolupráce Valašského muzea v přírodě a muzea Maihaugen v Lillehammeru v oblasti lidové architektury a folkloru," dodal Kvile.

Česko získá z Fondů EHP a Norska ve třetím programovém období do roku 2024 celkem zhruba pět miliard korun. Největší podíl půjde na programy Životní prostředí a Výzkum, po 18 procentech. Následují Kultura (17 procent), Lidská práva (11 procent) a Zdraví (osm procent).

Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru a k posilování spolupráce s 15 evropskými státy. Příjemci finanční podpory jsou země střední, východní a jižní Evropy.

Česká republika je příjemcem těchto fondů od roku 2004, kdy vstoupila do Evropské unie a tím také do Evropského hospodářského prostoru (EHP). V prvním a druhém programovém období přišlo do Česka asi šest miliard korun. Aktuálně je Česká republika pátým největším příjemcem, a to po Polsku, Rumunsku, Maďarsku a Bulharsku.