Vychází monografie, která kompletně představuje Gočárovo dílo

Praha - Vychází monografie, která poprvé kompletně představuje jednoho z nejvýznamnějších českých architektů - Josefa Gočára. Současní čeští architekti Gočára před časem vyhodnotili jako největšího českého architekta 20. století. Publikaci o rozsahu 440 stran s 535 vyobrazeními vydalo Nakladatelství Titanic.
    Gočár (1880 až 1945) je mimořádnou osobností české kulturní scény první poloviny minulého století. Spolu s Pavlem Janákem Otakarem Novotným, Rudolfem Stockarem, Ladislavem Machoněm či Bohumírem Kozákem patřil k silné generaci projektantů, která si získala respekt na domácí scéně i  v zahraničí tím, že se dokázala přizpůsobit rychlým stylovým proměnám.
    Jeho tvorba zanechala výrazné stopy v secesi, moderně, kubismu, národním dekorativismu, takzvaném holandském racionalismu, moderním klasicismu i v avantgardním konstruktivismu a funkcionalismu. Gočárův modernistický Wenkeův dům v Jaroměři, předznamenávající další vývoj architektury, nebo kubistický palác U  Černé Matky Boží v centru Prahy se staly ikonami. Jednou z "vlajkových lodí" funkcionalismu se stal kostel svatého Václava v pražských Vršovicích.
    Pozoruhodné jsou i Gočárovy studie a projekty, které se realizace nedočkaly, například projekt dostavby Staroměstské radnice z roku 1909 nebo různé varianty areálu Státní galerie, která měla stát na pražské Kampě nebo na Letné.
    Gočár navrhoval také vnitřní zařízení, nábytek a ve spolupráci se špičkovými umělci dekoroval četné interiéry. Významné byly i jeho návrhy pomníků a hrobek, vytvořené opět společně s řadou respektovaných českých výtvarníků: Stanislavem Suchardou, Janem Štursou, Otto Gutfreundem, Františkem Kyselou, Bohumilem Kafkou nebo Karlem Dvořákem. Byl také prvotřídním urbanistou, jak dokazují především jeho práce pro Hradec Králové, kde vytvořil živé moderní městské centrum.
    Gočár byl také skvělým pedagogem. Jeho školou architektury prošlo několik desítek posluchačů, z nichž pak mnozí výrazným způsobem ovlivnili domácí scénu jako Jaroslav Fragner, Josef Havlíček, Ladislav Žák, Jan Sokol, Jan Gillar, Pavel Smetana, Evžen Rosenberg, Jan Rejchl nebo František Zelenka.
    O Gočárově tvorbě bylo napsáno mnoho, dosud ale chyběla publikace, která by ji zahrnovala celou a dala ji do kontextu české a evropské architektury a designu. Autoři této monografie Zdeněk Lukeš, Pavel Panoch, Daniela Karasová a Jiří T. Kotalík se o to pokusili. Oslovili také trojici předních českých fotografů Ester Havlovou, Štěpána Bartoše a Pavla Friče, aby nově zdokumentovali Gočárovy zachované stavby a interiéry.