V čele památkového ústavu se plánuje změna

Pavel Jerie v rotundě sv. Jiří na Řípu

Praha - V čele Národního památkového ústavu (NPÚ) plánuje ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) pravděpodobně změnu. O odvolání ředitele Pavla Jerieho se v samotném ústavu mluví již několik měsíců - od té doby, kdy se konal v ústavu audit. Jeho výsledky však zatím nezveřejnila ani jedna z institucí. Oficiálně ministerstvo plánované odvolání Jerieho nepotvrdilo. Zdroj z ministerstva kultury však ČTK řekl, že změna na postu ředitele NPÚ je téměř jistá. Nestane se tak ale asi v nejbližší době, půjde spíše o týdny až měsíce.
    "Ministerstvo kultury připravuje kroky, které povedou k organizační stabilizaci NPÚ a k odstranění četných disproporcí v  oblasti správy hradů a zámků či odlišného přístupu k odborným otázkám v  jednotlivých krajích," řekl ČTK mluvčí ministerstva Jan Cieslar s tím, že součástí těchto kroků mohou být i "personální změny v oblasti managementu organizace".
    NPÚ dlouho čelí kritice za to, že je příliš uzavřený, a to i v době, kdy se připravuje nový zákon o státní památkové péči, jenž by mohl přinést velké změny. Některá výběrová řízení na ředitele poboček trvají i celé měsíce, jiná jsou kritizována za způsob výběru šéfa.
    Způsob organizace NPÚ kritizují i někteří lidé zevnitř památkové péče - míní, že vrcholná státní instituce s mnohaletou tradicí a zkušenostmi by měla být sebevědomější a více vystupovat ve jménu samotných památek, které se v tržním prostředí často nemohou bránit silným ekonomickým tlakům.
    Málo aktivní je ale NPÚ podle kritiků také ve snaze získávat peníze ze strukturálních fondů. Ministerstvo kultury loni v září představilo projekty, které považuje za prioritní, většina jsou to národní kulturní památky a památky zapsané na UNESCO a NPÚ jako jejich správce by byl příjemcem peněz z fondů. Od té doby ale není o jednotlivých projektech téměř slyšet.
    Personální změnu na pozici generálního ředitele údajně doporučil zmíněný audit, který stál více než milion korun. Firma KPMG výsledky auditu odevzdala ministerstvu v únoru, úřad však dosud neřekl, co auditoři zjistili. Výsledky auditu má k dispozici i Jerie, údajně je však zveřejnit nemůže.
    Mluvčí Cieslar již dříve ČTK řekl, že audit NPÚ shledal v  některých činnostech této organizace nedostatky, které již ministerstvo řeší. Ministerstvo také uvedlo, že audit zveřejní až poté, co se v oblasti státní památkové péče uskuteční změny, k nimž audit vybízel.
    NPÚ je jednou ze 32 příspěvkových organizací ministerstva kultury. Zaměstnává téměř dva tisíce lidí (přepočtených), ze všech příspěvkových organizací dostává od státu nejvíce peněz, loni to bylo 996 milionů korun, tedy přes desetinu rozpočtu ministerstva kultury. Ale také z nich nejvíce vrací - z loňského zisku všech příspěvkových organizací ve výši 47 milionů připadá na NPÚ 63 procent. Tržby z prodeje služeb měl NPÚ loni 44 milionů korun. Výdaje na platy zaměstnanců loni byly 357 milionů korun, ale platy v NPÚ jsou velmi nízké - průměrně se loni bralo 15.334 korun.
    Právě nízkými platy při faktu, že 37 procent pracovníků má vysokou školu a dalších 37 procent má maturitu, NPÚ někdy oponuje tvrzením o tom, že spolyká velké státní příspěvky. Připomíná, že hodnota majetku spravovaného NPÚ bez pozemků je 168 miliard korun.
    NPÚ vznikl v roce 2003, kdy se sloučily původně samostatné oblastní ústavy. "Šlo tehdy o odmítavou reakci státu na požadavek krajů dokončit reformu veřejné správy v oblasti památkové péče tím, že budou převedeny krajské ústavy na kraje. Organizace si bohužel dodnes nese pečeť doby svého vzniku a jeho ustavení v roce 2003 vlastně skončilo v půli cesty," řekl ČTK Cieslar. I po více než pěti letech existence není podle něj NPÚ pevně organizačně ukotven tak, aby mohl zodpovědně a kvalitně vykonávat činnost, která mu ze zákona náleží - být odbornou institucí a partnerem pro výkon státní správy.