Úřady připravují půdu pro vyvlastnění pozemků v památníku Ležáky

Ležáky (Chrudimsko) - Úřady postupně připravují půdu pro vyvlastnění části pozemků v areálu památníku Ležáky. Patří soukromé majitelce, státu se však ani po mnoha letech vyjednávání nepodařilo dohodnout se s ní o jejich odkoupení. Nyní chce krajský úřad majitelku ve správním řízení vyzvat, aby na svých pozemcích zajistila péči o národní kulturní památku.
    Památník Lidice dlouhá léta na své náklady udržoval celý areál i na cizích pozemcích, které tvoří asi polovinu pietního území. V roce 2012 však majitelka na své pozemky zakázala přístup, ministerstvo kultury proto v roce 2013 rozhodlo, že o soukromé pozemky se stát starat nebude. Před konáním pietního aktu však nakonec ministerstvo ustoupilo a nařídilo uvést území znovu do pořádku.
    "Vyvlastnění je až poslední a nejzazší možností, pokud není dosaženo toho, aby vlastník památky památku udržoval," řekl ČTK Tomáš Libánek z oddělení kultury a památkové péče krajského úřadu.
    Podle Milouše Červencla, ředitele Památníku Lidice, který má areál ve správě, je vyvlastnění zřejmě jediná cesta, jak mnohaletý spor o pozemky ukončit. Soud by totiž mohl stanovit jinou cenu, než je znalecký odhad, která by se blížila požadavku majitelky a mohla by se lišit od oficiálního znaleckého posudku, podle nějž musí státní organizace postupovat. Stát nyní nabízí za pozemky necelý milion korun, vlastník požaduje asi desetkrát tolik. Soudní rozhodnutí by bylo pro obě strany sporu závazné.
    "Můžeme písemně doložit, že se se o pietní území staráme my a obec Miřetice, nikoliv majitelka. Náklady vyčíslíme a krajský úřad je pak eventuálně může po majitelce vymáhat. Pro mne je důležité, že se konečně něco pohnulo," řekl ČTK Červencl.
    Pietní území Ležáky bylo prohlášeno za národní kulturní památku 16. června 1999. Pozemky se vrátily do soukromých rukou při restitucích v první polovině 90. let. Stát za ně nikdy nájemné neplatil. Majitelce před několika lety nájemní smlouvu nabízel, ta ji však odmítla a trvala na prodeji. Podle Červencla udělal stát při restituci chybu, když vydal pozemky, které byly kulturní památkou, a situaci neřešil.