Strahovský stadion kapacitou překonal jen římský Circus maximus

Praha - S kapacitou 220.000 diváků byl Strahovský stadion jedním z největších stadionů světa, překonat jej měl v této kategorii podle některých údajů jen starořímský Circus maximus, který pojal asi 320.000 návštěvníků. Podle dalších zdrojů se jedná také o druhou největší stavbu vybudovanou pro sportovní účely po motoristickém stadionu v Indianopolis, jenž má kapacitu 235.000 diváků. Strahovský stadion, který má v současné době jen velmi omezené využití, byl otevřen před 90 lety, 4. července 1926, kdy se zde konal VIII. všesokolský slet.

Stadion byl vystavěn za účelem konání všesokolských sletů, v roce 1926 ale měl písčité cvičiště, hliněné valy a dřevěné tribuny pro diváky. Původní stadion projektoval architekt Alois Dryák. Později byl několikrát dostavován, třeba v letech 1932-1938 byla (podle návrhů architektů Ferdinanda Balcárka a Karla Koppa) vybudována západní tribuna a v letech 1960-1975 byl celý areál dostavěn pro potřeby národních spartakiád.

Celková plocha stadionu je 63.000 m2, což představuje přibližně velikost devíti fotbalových hřišť. V době největší slávy tu cvičilo 16.000 až 33.000 cvičenců, které mohlo sledovat 137.000 diváků. Celková kapacita, například na koncert, je 220.000 míst.

Před válkou se zde konalo několik sokolských sletů a dalších veřejných vystoupení, největší návštěvnost zaznamenal areál v červnu a červenci 1938, kdy tehdejší Masarykův státní stadion hostil protiválečný X. všesokolský slet.

Za druhá světové války byl stadion využíván nacisty při odsunu židů, kteří tu byli shromážděni před transportem. Po válce se zde zase shromažďovali Němci, kteří čekali na transport z českých zemí.

První celostátní spartakiáda se zde uskutečnila v roce 1955 jako oslava desetiletého výročí ukončení druhé světové války. Série celostátních a později Československých spartakiád, které se konaly v pětiletých odstupech, byla přerušena pouze v roce 1970 po vpádu vojsk na území tehdejšího Československa v roce 1968. Poslední spartakiáda se konala roku 1985, k další plánované již v roce 1990 nedošlo. Při spartakiádě v roce 1960 se na ploše vystřídalo rekordních 750.000 cvičenců a v ochozech na dva miliony diváků.

Po pádu komunismu ale neměla dosti megalomanská stavba využití, chátrala, na hřišti rostl plevel a malé stromky a ochozy se dostaly do havarijního stavu. Objevovaly se tendence stadion zbourat, nakonec ale bylo rozhodnuto, že bude zachován.

V roce 1998 uzavřelo hlavní město Praha smlouvu s Českomoravským fotbalovým svazem o bezplatné výpůjčce na 50 let s tím, že svaz na Strahově zahájí budování Národního fotbalového stadiónu, z projektu ale sešlo a smlouva byla hned následujícího roku vypovězena.

V červenci 2002 byla podepsána dohoda o pronájmu stadionu fotbalové Spartě Praha, která na něm v říjnu 2003 za 261 milionů korun otevřela svůj tréninkový areál s osmi hřišti a moderní správní budovou.

V roce 1994 se zde konal obnovený XII. všesokolský slet za účasti prezidenta Václava Havla, v květnu 1995 se zde konala bohoslužba papeže Jana Pavla II. Svým rozsahem ale nedosahoval těch předválečných a další slety se následně konaly již na Rošického stadionu.

Stadion pak plnily davy hudbymilovných fanoušků, například v srpnu 1990 navštívilo na 100.000 lidí koncert Rolling Stones, asi 120.000 lidí přišlo v září 1994 na představení Pink Floyd, na 130.000 diváků v srpnu 1995 opět na "Stouny" a kolem 80.000 lidí navštívilo v srpnu 1997 koncert irské skupiny U2.

V 90. letech byla plocha stadionu také využívána i k výstavním akcím, konalo se zde mimo jiné také několik veletrhů ForArch. A v září 2000 sloužil stadion při zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové Banky v Praze jako stanové městečko, v němž byli ubytování odpůrci globalizace, často jej využívali členové Svědků Jehovových.

Stadion, na kterém jsou poměrně složité vlastnické vztahy, má nyní jen velmi omezené využití, slouží hlavně fotbalové Spartě. Od března 2003 je na seznamu kulturních památek.