Velké Meziříčí – Do října by měla ve Velkém Meziříčí na Žďársku skončit další část restaurátorské obnovy staré synagogy. Její součástí je odkryv původní výzdoby předsíně, nové vnitřní omítky nebo záchrana východní síně sálu a repase vstupního portálu. Restaurátorské zásahy provádí Pavel Procházka. Náklady letošních prací byly asi milion korun, řekl za majitele architekt Jaroslav Klenovský, který se dlouhodobě věnuje péči o židovské památky. Synagogu vlastní brněnská židovská obec. Oprava památky má být dokončená v roce 2026.
"Aktuálně se pracuje na aronu, čelní stěně, a ve vstupní části do synagogy, kde jsme dělali celoplošný odkryv klenby. Zajímavé je, že se tam našly dvě růžice, malované rozety, které jsou typické spíš pro renesanci než pro baroko. Přitom jsme v barokní stavbě," řekl ČTK Procházka, který se obnově výzdoby synagogy věnuje čtvrtým rokem.
Synagogu zdobí texty Tóry, rostlinné i zvířecí výjevy. Na čelní stěně s aronem (svatostánkem) byl zřejmě iluzivní baldachýn, který měl halit jeho dřevěnou část. Veškerá výzdoba byla ještě před několika lety ukrytá pod bílým nátěrem. Průzkum naznačil, že by pod nimi mohla být výzdoba dochovaná. S její bohatostí se podle Procházky trochu počítalo. "Protože moravské synagogy jsou malované víc než ty české. Je to polský vliv, přicházeli sem malíři přímo z Polska," vysvětlil Procházka. Na obnově byl nejnáročnější odkryv původních dekorů. Se skalpelem v ruce bylo nutné očistit asi 500 čtverečních metrů stropů a stěn.
Synagoga se v letech 1995 a 1996 adaptovala pro potřeby velkomeziříčského muzea, byl z ní výstavní sál. Muzeum už ale synagogu, jejímž velkým problémem byla vlhkost, nevyužívá. Přibližně před pěti lety začala její další oprava. "Nejprve jsme ale museli udělat odvlhčení soklové části zdiva, pak jsme dělali kamennou podlahu a pak jsme obnovili schodiště na ženskou galerii. Tyto stavební věci jsme začali dělat v roce 2019 a od roku 2021 pomalu pracujeme na restaurování vnitřní výzdoby," řekl Klenovský.
Záměrem je synagogu opravit do konce roku 2026. O jejím využití ještě není rozhodnuto. Mohla by ale být přístupná k prohlídkám veřejnosti, na ženské galerii má vzniknout menší expozice o historii i památkách velkomeziříčské židovské obce.
Starou synagogu, vybudovanou na konci 17. století, využívali Židé do roku 1870, kdy v jejím sousedství vznikla nová synagoga. Původní objekt potom sloužil jako sklad. Žádná vyobrazení jeho zdobného interiéru se nedochovala. Už tehdy byla zamalovaná původní výzdoba a demontovaný svatostánek a řečniště. Jeho novou podobu bude podle Klenovského nutné odvodit od dochovaných stavebních plánů, z archeologických průzkumů a analogií s jinými synagogami. "Toto už se nám jednou podařilo v synagoze v Polici u Jemnice a doufejme, že se nám to podaří i tady," dodal Klenovský. Opravená barokní synagoga v Polici na Třebíčsku se veřejnosti otevřela v roce 2020.
Židé žili ve Velkém Meziříčí asi od 15. století. V polovině 19. století tvořili přibližně čtvrtinu obyvatel pětitisícového města. Většinu místních Židů do roku 1942 zavraždili nacisté v koncentračních táborech. Po válce se jich vrátilo asi sedm, uvádí web města.