První česká monografie Huberta Gessnera
První česká monografie architekta Huberta Gessnera! Kniha se věnuje nejen Gessnerově tvorbě v jeho rodných Valašských Kloboukách, ale poprvé zpřehledňuje také architektovu tvorbu na území celé republiky a zároveň nabízí dosud nejucelenější přehled architektovy činnosti mimo území českých zemí.
Architekt Hubert Gessner se narodil ve Valašských Kloboukách 20. října 1871. V letech 1894–1898 studoval v nově otevřeném atelieru Otto Wagnera na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Gessner je znám především jako jeden z věrných žáků profesora Otto Wagnera a je také považován za jednoho z nejvýznamnějších Wagnerových žáků. Již na konci prvního ročníku Wagnerovy speciálky, v červnu 1895, projektoval dům pro jiného valašskoklobouckého rodáka a významného vídeňského podnikatele Josefa Bratmanna. Dům byl dokončen v srpnu 1896: jedná se o vůbec první secesní stavbu na území České republiky. Gessner, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších středoevropských architektů první poloviny 20. století, v rodném městě realizoval ještě další čtyři stavby.
Kdo by se chtěl dnes vydat ve stopách Huberta Gessnera po České republice, navštívil by osm měst a v nich by mohl obdivovat 15 stavebních realizací: Liberec, Praha, Hradec Králové, Brno, Kroměříž, Nový Jičín, Opava a Valašské Klobouky. S početnější řadou Gessnerových prací se pak můžeme setkat především ve Vídni a vůbec v Rakousku; po válce se Gessner stal vedoucím architektem pro bytovou výstavbu ve Vídni - patřil k architektům tzv. Rudé Vídně. Zemřel ve Vídni 29. ledna 1943.
Petr Odehnal: Hubert Gessner a (nejen) Valašské Klobouky
Valašské Klobouky 2017, 168 stran
vydavatel: Muzejní spolek ve Valašských Kloboukách
(součástí celobarevné knihy je i obálka s velkými reprodukcemi pěti Gessnerových plánů,
předmluvu ke knize napsal prof. Pavel Zatloukal,
knihu doplňují anglické a německé resumé,
vydání knihy podpořila i Nadace české architektury)
ISBN 978-80-905408-6-6
cena: 420 Kč
Více informací >
Architekt Hubert Gessner se narodil ve Valašských Kloboukách 20. října 1871. V letech 1894–1898 studoval v nově otevřeném atelieru Otto Wagnera na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Gessner je znám především jako jeden z věrných žáků profesora Otto Wagnera a je také považován za jednoho z nejvýznamnějších Wagnerových žáků. Již na konci prvního ročníku Wagnerovy speciálky, v červnu 1895, projektoval dům pro jiného valašskoklobouckého rodáka a významného vídeňského podnikatele Josefa Bratmanna. Dům byl dokončen v srpnu 1896: jedná se o vůbec první secesní stavbu na území České republiky. Gessner, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších středoevropských architektů první poloviny 20. století, v rodném městě realizoval ještě další čtyři stavby.
Kdo by se chtěl dnes vydat ve stopách Huberta Gessnera po České republice, navštívil by osm měst a v nich by mohl obdivovat 15 stavebních realizací: Liberec, Praha, Hradec Králové, Brno, Kroměříž, Nový Jičín, Opava a Valašské Klobouky. S početnější řadou Gessnerových prací se pak můžeme setkat především ve Vídni a vůbec v Rakousku; po válce se Gessner stal vedoucím architektem pro bytovou výstavbu ve Vídni - patřil k architektům tzv. Rudé Vídně. Zemřel ve Vídni 29. ledna 1943.
Petr Odehnal: Hubert Gessner a (nejen) Valašské Klobouky
Valašské Klobouky 2017, 168 stran
vydavatel: Muzejní spolek ve Valašských Kloboukách
(součástí celobarevné knihy je i obálka s velkými reprodukcemi pěti Gessnerových plánů,
předmluvu ke knize napsal prof. Pavel Zatloukal,
knihu doplňují anglické a německé resumé,
vydání knihy podpořila i Nadace české architektury)
ISBN 978-80-905408-6-6
cena: 420 Kč
Více informací >
0 comments
add comment
