Přestavbou trafostanice vznikla Kunsthalle Praha, otevře se v úterý

Praha – Výstavou, která zachycuje 100 let používání elektřiny v umění, zahájí příští týden provoz nový pražský prostor pro umění. Kunsthalle Praha vznikla přestavbou někdejší trafostanice na Klárově. Spolu s výs- tavou Kinetismus: 100 let elektřiny v umění bude provoz galerie zahajovat výstava o his- torii budovy transformační stanice. V úterý a ve středu se Kunsthalle Praha otevře prvním návštěvníkům zdarma, registrace pro vstup ale už jsou naplněné. Koupě budovy a její rekonstrukce přišla podle zástupců majitele na více než 800 milionů korun. Kunsthalle vybudovala Nadace The Pudil Family, kterou založil bývalý spolumajitel společnosti Czech Coal Petr Pudil s manželkou.

"Chtěli jsme vytvořit přátelské a tvořivé místo, které inspiruje uměním, které je tu pro ty, kteří umění milují, ale i pro ty, kteří si cestu k umění zatím hledají," řekla dnes novinářům Ivana Goosen, výkonná ředitelka Nadace The Pudil Family. Vysvětlila, proč si organizátoři zvolili název Kunshalle.

"Tento pojem je dnes běžným označením pro typ instituce kdekoli na světě. Na rozdíl od muzeí, která vznikala, aby pečovala o sbírky, kunsthalle vznikala pro krátkodobé výstavy," uvedla. Dnes se tyto modely podle ní propojují, ale koncept střídajících se výstav byl inspirací pro to, aby Kunsthalle Praha dostala tento název. "Je to i odkaz na naše zaměření, náš cíl, propojovat českou a zahraniční scénu," doplnila.

Kunsthalle Praha svou sbírku má, věnuje se umění od počátku 20. století dodnes, nebude ji ale trvale vystavovat. Několik děl je na výstavě o kinetismu a další se budou příležitostně vystavovat. Prezentovat se bude on-line, přičemž je takto zatím zpřístupněno asi 300 děl, podle ředitelky jich bude přibývat. Program kunsthalle bude podle ní zahrnovat šest až osm výstav ročně včetně vzdělávacích programů či workshopů. "Protože kunsthalle vzniká v budově bývalé trafostanice, zajímá nás propojování umění, vědy a technologie," řekla.

"Pro nás s (manželkou) Pavlínou je to velmi zvláštní moment. Cesta nějakou dobu trvala a my jsme dnes na takovém přelomovém bodu, kdy to není tak, že něco končí, ale naopak něco úžasného začíná," řekl novinářům Pudil. "Umění a instituce jsou skvělým způsobem, jak překonávat příkopy ve společnosti, jak lidi inspirovat, jak přinášet do života mladých pohledy našich předchůdců či jejich současníků. To byla asi ta hlavní motivace, kterou jsme chtěli tímto činem, to znamená založení nadace Kunsthalle Praha a rekonstrukce téhle budovy, dokázat," uvedl.

Výstava Kinetismus: 100 let elektřiny v umění zachycuje vývoj umění od prvního uměleckého využití motorizovaného pohybu a umělého světla až po informační technologie a digitální umění současnosti. Jejími čtyřmi klíčovými oblastmi jsou kinematografie, kinetické umění, kybernetické umění a počítačové umění. Na výstavě je asi stovka děl včetně zápůjček z významných institucí jako britské Tate Gallery nebo francouzského Centre Pompidou. Expozice představí díla průkopníků, jakými byli Mary Ellen Buteová, László Moholy-Nagy, Marcel Duchamp nebo Zdeněk Pešánek.

Již od své výstavby byla budova bývalé Zengerovy trafostanice s Pešánkem přímo a úzce spjata. Pro její fasádu totiž v letech 1932 až 1936 navrhl soubor alegorických luminokinetických soch s názvem Sto let elektřiny. Výstava na jeho odkaz přímo navazuje a odhaluje tak vazbu mezi pohyblivými stroji a pohyblivými obrazy: elektřinu.

Příprava Kunsthalle trvala sedm let, ještě před otevřením ale zažila protest několika umělců. Kunsthalle vybudovala Nadace The Pudil Family, kterou založil Pudil s manželkou. Do nadačního jmění vložili svou sbírku umění a vznikl nadační fond Kunsthalle Praha. Před třemi lety při veřejné prezentaci Pudilovy nadace asi třicítka umělců organizovala protest, při němž uváděli, že Pudil podle nich očišťuje své peníze přes umění, označili takový postup jako artwashing.

Pudil se v roce 2005 účastnil odkupu Mostecké uhelné společnosti od skupiny Appian Group, kterou začlenili do nově vzniklé skupiny Czech Coal. V roce 2010 svůj podíl prodal společnostem Pavla Tykače. Pudil se podle veřejně dostupných zdrojů nepodílel na privatizaci Mostecké uhelné společnosti a nebyl souzen v žádném z procesů, které se privatizace týkaly.