Před 150 lety se narodil slezský architekt Leopold Bauer

Praha - Krnovský rodák Leopold Bauer, který se narodil před 150 lety, 1. září 1872, za sebou zanechal řadu pozoruhodných staveb, a to nejen ve Slezsku, odkud pocházel. Mezi nejznámější budovy z jeho ateliéru patří majestátní palác Priessnitzova sanatoria v Jeseníku z let 1908 až 1910, sídlo opavské Obchodní a živnostenské komory ze stejné doby nebo obchodní dům Breda v Opavě. Od modernismu se postupně odkláněl až ke klasicismu a historizujícímu pojetí archi- tektury, jeho plány a realizace často prvky jednotlivých směrů organicky kombinovaly. Proslulé jsou také Bauerovy bytové doplňky, například sklo a goblény. Kolem přelomu tisíciletí patřil Bauer k předním představitelům moderní architektury ve střední Evropě.

Budoucí architekt pocházel z umělecky zaměřené rodiny, jeho předci se ovšem věnovali spíše hudbě - dědeček byl houslařem a všestranným hudebníkem, otec zase skvělým pianistou. Výtvarně nadaný Leopold vystudoval průmyslovku v Brně a pokračoval na vídeňskou akademii k Ottovi Wagnerovi, který učil i řadu dalších výrazných středoevropských architektů první půlky 20. století, spolužákem Bauera byl například Jan Kotěra. Po Wagnerovi dokonce později na akademii převzal profesorské místo, které zastával mezi roky 1913 a 1919.

Tvořit začínal na přelomu století v Krnově, modernistický projekt radnice sice narazil, Bauer se nicméně uplatnil jako návrhář interiérů. Jeho Reissigova vila v Brně (1901 až 1902) pak bývá označována za první moderní dům v habsburské monarchii. Architekt, který se postupem času od modernismu dostal ke spíše historizujícím formám, navrhl i opavský kostel sv. Hedviky (dokončený ovšem až v 90. letech). Jeho posledním dílem byla dřevěná letní vila Hany Larischové v Krnově z roku 1936. Zemřel 7. října 1938 ve Vídni ve věku 66 let.