PRAHA - Pravoslavná komunita chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice v Praze na Olšanech si dnes připomněla 80. výročí vysvěcení tohoto svatostánku. Slavnostní liturgii sloužil arcibiskup pražský a českých zemí Kryštof. Kostel je podle něj viditelným vyjádřením bratrství pravoslavných Čechů, Rusů a Srbů. Je i důstojným památníkem ruských exulantů, kteří museli na konci druhého desetiletí 20. století opustit svou vlast. Velkou pomoc záměru vystavět na Olšanech hřbitovní kapli poskytl ve 20. letech pravoslavný Čech Karel Kramář, první ministerský předseda Československé republiky. Značné finanční prostředky přišly také ze Srbska. Vedle velkého osobního daru organizoval Kramář podle arcibiskupa Kryštofa sbírky, které místo původně uvažované skromné kaple umožnily zbudovat dokonce nádherný chrám v byzantském slohu, podle novgorodsko-pskovské architektonické tradice. Prostor s velkou kryptou pojme více než sto věřících. V kryptě nalezl místo posledního odpočinku mimo jiné i Karel Kramář s chotí Naděždou Nikolajevnou, původem z ruského šlechtického rodu Chlupových. Hlavním architektem chrámu byl profesor Kyjevské university Vladimír Brandt, umučený pak za 2. světové války gestapem v Praze. Chrám byl po roce slavnostně vysvěcen na svátek Zesnutí přesvaté Bohorodice 22. listopadu 1925. Výzdoba je dílem ruských umělců působících v Praze a jinde v západní Evropě. Pravoslavní Pražané začali sbírat finanční prostředky na stavbu hřbitovní kaple již před první světovou válkou. Po vzniku Československé republiky našly v Praze útočiště tisíce emigrantů z Ruska zmítaného občanskou válkou. Neveliká obec českých pravoslavných křesťanů se nebývale rozrostla. V letech 1923 a 1927 bylo proto nutné rozšířit pravoslavnou část Olšanských hřbitovů. Vzniklo Bratrstvo pravoslavných ruských občanů pro péči a údržbu jejich hrobů v Československu, takzvané Uspenské bratrstvo. V souvislosti s potřebou konání řádných pravoslavných pohřbů a panychid se ukázalo nezbytným realizovat dřívější projekt stavby hřbitovní kaple. Uspenské bratrstvo se tehdy stalo jeho novým iniciátorem. Pro pravoslavné Pražany byla vydělena část Olšanského hřbitova už od roku 1905. Po zrušení karlínského vojenského hřbitova byly tehdy na Olšany přeneseny rovněž ostatky 45 ruských důstojníků, kteří zemřeli v Praze na následky zranění v napoleonských válkách v roce 1813. Byl tam přemístěn také jejich památník.