Pražské zastupitelstvo projedná dvě petice o Mariánském sloupu

Praha - Pražské zastupitelstvo projedná 14. září dvě petice týkající se obnovy Mariánského sloupu. Jedna volá po jeho instalaci na Staroměstském náměstí, druhá je proti, informoval ČTK mluvčí magistrátu Vít Hofman. Petici proti sloupu fyzicky podepsalo přes 1000 lidí a pod internetovou verzí je zhruba 1500 podpisů, informovali dnes zástupci Církve československé husitské, iniciativ a spolků. Umístění sloupu odmítají kvůli tomu, že symbolizuje období rekatolizace a netolerance po bitvě na Bílé hoře. Společnost pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze chce umístit sloup na původním místě pro jeho uměleckou hodnotu a jako symbol nových vztahů.

Odpůrci obnovení symbolu chtějí upozornit zastupitele na to, že jejich případný souhlas s novým postavením sloupu, bude rozhodnutí politické, jehož smyslem je poškodit český národ i český stát. Uvedla to spisovatelka Lenka Procházková, která je spoluautorkou petice. "Ke stému výročí založení demokratické republiky chce zřejmě římskokatolická církev ukázat, kdo tady zvítězil," dodala. V tuto chvíli je podle ní vše připraveno k tomu, aby byl sloup umístěn na Staroměstském náměstí.

Společnost pro obnovu Mariánského sloupu získala v červenci souhlas městské části Praha 1 k umístění kopie sloupu, který se nedochoval, na původní místo. "K územnímu rozhodnutí se odvolalo několik subjektů," sdělila ČTK mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková. Odvolání městská část předala k řešení pražskému magistrátu. "Dokud se veškerá odvolání nevypořádají, tak není možné nabytí právní moci tohoto územního rozhodnutí," dodala. Umístění sloupu nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, protože jde o osazení výtvarného díla na sokl.

Mariánský sloup se stal symbolem vítězství katolické církve nad protestanty v českých zemích, byl vztyčen 26. září 1650 jako jeden z prvních na území Čech. Stál blízko místa popravy představitelů českého stavovského odboje v roce 1621. Po vyhlášení nezávislosti Československa v listopadu 1918 sloup strhl dav, protože ho považoval za symbol habsburské nadvlády.

"Zničením sloupu se ztratil kompoziční bod a Husův pomník tak ztratil protiváhu," uvedl na dotaz ČTK Jan Bradna, akademický sochař a místopředseda Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu. Sloup podle něj nebyl pomníkem bitvy na Bílé hoře, ale poděkováním Panně Marii za ochranu při třicetileté válce. Odmítá, že by Čechám Habsburkové vnutili Pannu Marii, když první kostely jí zasvěcené byly v Čechách už od 9. století.

Kolem obnovy sloupu se vedou bouřlivé diskuse od začátku 90. let. Podle Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu jde o první barokní památku v Čechách, od které se odvíjelo celé barokní sochařství. Zároveň označují vztyčení sloupu za symbol usmíření.