Pražské arcibiskupství nevylučuje vrácení kláštera sv. Jiří státu

Praha - Pražské arcibiskupství nevylučuje možnost vrácení kláštera svatého Jiří státu. Významnou památku od Správy Pražského hradu převzalo v březnu 2016. Tehdy se zavázalo, že ji do pěti let opraví a zpřístupní veřejnosti. Nejstarší český klášter však chátrá, přestože součástí dohody církve s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem byla i smluvní pokuta. Správa Pražského hradu v souladu s uzavřenou dohodou o vydání nemovitosti uplatňuje sjednanou smluvní pokutu ve výši jeden milion korun, počínaje rokem 2021.

"Jiřský klášter, který církev obdržela v rámci restitucí, byl ve chvíli, kdy jsme ho přebírali, ve velice špatném stavu. Usilovně hledáme řešení komplikované situace. Pokud by se nám nepodařilo nalézt cestu k rekonstrukci a využití objektu přijatelné pro všechny zainteresované strany, přicházelo by v úvahu i jeho vrácení státu," sdělil ČTK mluvčí arcibiskupství Jiří Prinz. Reakci Hradu ČTK zjišťuje.

Církev před osmi lety získala kromě svatojiřského kláštera také Nové probošství, známé jako Mockerovy domy, a klášter Všech svatých. Předání těchto budov se uskutečnilo mimo církevní restituce, nevztahoval se na ně restituční zákon a nemusela je schvalovat vláda.

Podle informací deníku Právo v tuto chvíli existuje investor, zatím nelze sdělit, kdo jím je. Čeká se na vyjádření a souhlas Vatikánu. Arcibiskupství s ohledem na vyjednávání neuvedlo, kolik by měla rekonstrukce kláštera zhruba stát.

Klášter svatého Jiří je někdejší ženský benediktinský klášter při bazilice sv. Jiří. Nachází se ve střední části komplexu Pražského hradu. Prvotní baziliku sv. Jiří založil kníže Vratislav I. někdy před svou smrtí v roce 921. Stavbu dokončil kníže Václav, který zde roku 925 nechal pohřbít svou babičku Ludmilu a při té příležitosti byl kostel vysvěcen. Význam stavby v následujících letech dokládá mimo jiné existence sboru kněží – kanovníků, již tvořili církevní centrum ještě před založením biskupství v Praze.

Prostory byly v letech 1969 až 1975 upraveny pro výstavní účely Národní galerie podle návrhu architekta Františka Cubra. Byla zde ve třech podlažích umístěna expozice českého umění od středověku přes baroko po 19. století. Expozice středověkého umění byla později v rozšířené podobě přesunuta do Anežského kláštera. V roce 2012 byla kvůli nevyhovujícímu stavu budovy expozice umění 19. století uzavřena a přemístěna do Salmovského paláce.