Dobrý den ,sjednocuji se s názorem věřících lidí . Obnoveni marianskeho sloupu v Praze je výsměchem těm ,kteří upřimně věří ve spasitele Ježíše Krista a nehodlají se klanět nějaké modle,a návod jakzavest znovu procesí a uctívání model v hlavním městě. Kterou římští katolíci považují za spasitele.Je to vysměch i těm kteři se postavili za svobodu národa Mr .Jan Hus ,J.Ámos Komeský a další . Vláda tvá se znovu navratí o jide Český .
návrat mariánského sloupu a kašny je především návratem historické paměti na náměstí, které se od začátku 19. století rozpadá. Osvícený to počin. Kašna ale replikovatelná bohužel už není, originál se nedochoval. Je pozoruhodné, jak se v těchto odborných věcech zmatkuje.
Jakou svobodu národa myslíte? Hus na svobodu národa nepomyslel ani jednou za celý život. A jakého národa? Toho Palackého, Jiráskova a Masarykova, který dotáhl do čisté podoby až Nejedlý a my jsme jeho přirozeně impotentní pokračovatelé? Koukněte se někdy nezaujatě kolem sebe i do zrcadla. A co na to Mrs. Gottwaldová?
Koncem minuleho stoleti se prestali zabijet i v Irsku, kvuli krestanskemu sektarstvi. Tak bych jej neocekaval uprostred Evropy, v stoleti tomto. Navic v hlavnim meste svetoveho atheismu !?!
Prosim odevzdejte Jiraska do sberu a rozsirte si obzor.
Pak mozna se dozvite, ze Mariansky sloup vztycili po konci 30lete valky vdecni Prazane, ze jim Panna Maria pomohla uchranit pravobrezni Prahu pred Svedy (viz. Petrin - Panorama) kteri predtim jiz zcela vyplenili levy breh i Hrad. Vsak take, chcete li dnes videt prazske sbirky cisare Rudolfa II., tak musite na sever, od nas.
Take se mozna dozvite, ze kdyz MJ Hus byl jiz oslehavan plameny, tak zpival marianskou pisen, az navzdy umlkl.
...pro nekatolíky proto, že je to umělecké dílo, pro katolíky kvůli mariánskému kultu, pro všechny proto, že je to připomínka našich dějin. Mariánský sloup s nedalekým pomníkem Jana Husa komplikovanost našich dějin docela pěkně vyjadřují a myslím, že jim to spolu bude slušet, tak jak to bylo těch pár let před první světovou válkou. Kdo chce, může dodat: "k tomu nám dopomáhej Bůh".
pane Víchu
| 16.11.12 11:56
Doporučuji navštívit pražské lapidárium. Poté si uvědomíte, že část Krocínovy kašny se dochovala.
Právě. Nyní je to neúplná dvojice, jak to bylo i některými iniciátory a autory Husa myšleno...
Z kašny kusy jsou (v jistém smyslu možná i více, než ze Sloupu), ale možná by to bylo už trochu moc
Na druhé straně zatarasení uměleckými díly by nevadilo.
je to léta moje srdeční téma, mám to nastudované, tady zápis z debaty o Staroměstském náměstí, kterou jsme v Revue Beau! loni organizovali
www.archiweb.cz/blog.php?blog_id=54177&id_article=152
v lapidáriu jsem byl, co zbylo je krásné, ale co nezbylo, je nenahraditelné, viz článek Kateřiny Bečkové http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/katerina-beckova-.php? itemid=17256
Je to výzva, kašna stávala prakticky v průsečíku všech ulic na náměstí, na místě studny a potoka, je to symbolické místo zrodu pražských ulic. Pro lidi, kteří se obtížně identifikují s Mistrem Janem Husem nebo Pannou Marií by mohla být jejich občanským centrem v centru. Podobnou výzvou jsou i chybějící andělé na mariánském sloupu. Nutno pojednat boj se zlem...
Moudra slova. Mnohem prijatelnejsi, nez zataraseni atrakcema pana Kocky (nebo kohokoliv kdo zrovna ma na radnici tlacenku) ci zhoubne se rozlezajicim venovnim nabytkem okolnich hospod..
...to nebylo, ale bylo to něco přes 3 roky během 1. světové (pomník odhalen 1915, sloup stržen 1918).
Dějiná vazba mezi oběma nechybí (viz. výše) ale ideologicky pomník je z náměstí neodstranitelný, kdežto návrat sloupu většinou ideologicky nevítaný (pochvalu ulice si pan primátor za to nezíská). Z hlediska městotvorného je tomu pak naopak. Sloup (socha výšková) byl začleněn do prostoru náměstí skutečně mistrovsky, propojující věž radnice s věžma Týnského chrámu (viz: Říha, Stefan, Vančura "Praha včerejška a zítřka" SNTL Praha 1956) kdežto celková hmota celého sousoší (socha šířková) je velikostně pro své místo přehnaná, obzvláště proti severní stěně náměstí (četl jsem kdysi, že tento pomník původně byl uvažován pro mnohem rozlehlejší náměstí Karlovo).
Umístění bývalé Krocínovy kašny také určitě nebylo nahodilé. Vodní prameny (jenž kašny také značí) hrály důležitou duchovní roli již u předkřesťanských Slovanů. Ale není divu, že po pseudogotické* přestavbě severní části radnice, kdy tato byla poprvé (a naprosto chybně) obrácena svým čelem do náměstí (pomocí symetrického pojednání průčelí, se slepou vstupní arkádou uprostřed) kašna na svém místě začala pohledově "překážet" zrovna když její věcná užitnost zanikla. Dnes, s již přes 60 let vybouranou západní stěnou náměstí, možnost navrácení kašny na své původní místo načrtavá zajímavý stav (viz. pan Sommer: "zatarasení uměleckými díly").
Závěrem si nemohu odpustit poznámku k prvnímu zde příspěvku (od pana Prchala): Zřídka kdy vidět tak obludný příklad duševní slepoty. Oč mnohem osvícenější přístup k tomuto, např. od zde již dříve sebeprohlášeného bezvěrce, pana architekta Vícha.
* U zdařilých děl 19. století v tomto slohu používám výraz "novogotický".
...byť jsem měl bůhvíproč zafixováno 1909. Jinak: na zaplněnost náměstí kamenem jsem taky pomyslel. V reálu by to ale možná vůbec nevadilo, neb by na náměstí zbylo dost místa pro chodce a odpočívající, a naopak minimum prostoru pro stánky, pódia a jiné zvlčilosti, které mi k tomu Staromáku nějak nesedí (a už vůbec ne v současné podobě). Ta úvaha o radikálně změněném kontextu díky ubourané části radnice je dobrá, eventuální návrat kašny i sloupu by dostal celé náměstí do jiné situace. Totéž pro mě platí ohledně datace odhalení Husova pomníku. Když byl odhalen až 1915, v době zjitřeného národního cítění, tak je eventuální koexistence vlastně něčím zcela novým...a tím více mě to přesvědčuje, že by bylo dobré oba prvky na náměstí vrátit a tím zahájit přetvoření celého prostoru. Léta zvažovaná dostavba radnice by tak dostala nový impuls a hlavně nový smysl....mohl by se ten Staromák po neuvěřitelných letech (a nevím, odkdy ten neuspokojivý stav mám vlastně počítat?) docela povést.
Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Prosim odevzdejte Jiraska do sberu a rozsirte si obzor.
Pak mozna se dozvite, ze Mariansky sloup vztycili po konci 30lete valky vdecni Prazane, ze jim Panna Maria pomohla uchranit pravobrezni Prahu pred Svedy (viz. Petrin - Panorama) kteri predtim jiz zcela vyplenili levy breh i Hrad. Vsak take, chcete li dnes videt prazske sbirky cisare Rudolfa II., tak musite na sever, od nas.
Take se mozna dozvite, ze kdyz MJ Hus byl jiz oslehavan plameny, tak zpival marianskou pisen, az navzdy umlkl.
Z kašny kusy jsou (v jistém smyslu možná i více, než ze Sloupu), ale možná by to bylo už trochu moc
Na druhé straně zatarasení uměleckými díly by nevadilo.
www.archiweb.cz/blog.php?blog_id=54177&id_article=152
v lapidáriu jsem byl, co zbylo je krásné, ale co nezbylo, je nenahraditelné, viz článek Kateřiny Bečkové http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/katerina-beckova-.php? itemid=17256
Je to výzva, kašna stávala prakticky v průsečíku všech ulic na náměstí, na místě studny a potoka, je to symbolické místo zrodu pražských ulic. Pro lidi, kteří se obtížně identifikují s Mistrem Janem Husem nebo Pannou Marií by mohla být jejich občanským centrem v centru. Podobnou výzvou jsou i chybějící andělé na mariánském sloupu. Nutno pojednat boj se zlem...
...to nebylo, ale bylo to něco přes 3 roky během 1. světové (pomník odhalen 1915, sloup stržen 1918).
Dějiná vazba mezi oběma nechybí (viz. výše) ale ideologicky pomník je z náměstí neodstranitelný, kdežto návrat sloupu většinou ideologicky nevítaný (pochvalu ulice si pan primátor za to nezíská). Z hlediska městotvorného je tomu pak naopak. Sloup (socha výšková) byl začleněn do prostoru náměstí skutečně mistrovsky, propojující věž radnice s věžma Týnského chrámu (viz: Říha, Stefan, Vančura "Praha včerejška a zítřka" SNTL Praha 1956) kdežto celková hmota celého sousoší (socha šířková) je velikostně pro své místo přehnaná, obzvláště proti severní stěně náměstí (četl jsem kdysi, že tento pomník původně byl uvažován pro mnohem rozlehlejší náměstí Karlovo).
Umístění bývalé Krocínovy kašny také určitě nebylo nahodilé. Vodní prameny (jenž kašny také značí) hrály důležitou duchovní roli již u předkřesťanských Slovanů. Ale není divu, že po pseudogotické* přestavbě severní části radnice, kdy tato byla poprvé (a naprosto chybně) obrácena svým čelem do náměstí (pomocí symetrického pojednání průčelí, se slepou vstupní arkádou uprostřed) kašna na svém místě začala pohledově "překážet" zrovna když její věcná užitnost zanikla. Dnes, s již přes 60 let vybouranou západní stěnou náměstí, možnost navrácení kašny na své původní místo načrtavá zajímavý stav (viz. pan Sommer: "zatarasení uměleckými díly").
Závěrem si nemohu odpustit poznámku k prvnímu zde příspěvku (od pana Prchala): Zřídka kdy vidět tak obludný příklad duševní slepoty. Oč mnohem osvícenější přístup k tomuto, např. od zde již dříve sebeprohlášeného bezvěrce, pana architekta Vícha.
* U zdařilých děl 19. století v tomto slohu používám výraz "novogotický".