Poctu ČKA 2010 dostane Viktor Rudiš

Poctu České komory architektů získává každoročně již od roku 2000 významná osobnost v oboru, která se svou prací a morálním kreditem výrazně zapsala do moderní historie české architektury. Pětičlenná odborná porota složená z předních českých architektů a teoretiků posuzovala v letošním roce třináct nominovaných osobností. Vybrán byl Viktor Rudiš, který byl ostatně na toto ocenění nominován již několikrát.
Viktor Rudiš (*1927) je absolventem u profesora Bedřicha Rozehnala na Fakultě architektury a pozemního stavitelství při Vysoké škole technické v Brně. Pracoval ve Výzkumném ústavu výstavby a architektury v Brně, v brněnském Stavoprojektu, pak v ateliéru Otakara Oplatka a Františka Zounka, po revoluci si založil vlastní ateliér.
Mezi práce, které se nesmazatelně zapsaly do dějin české poválečné architektury a urbanismu patří bezpochyby brněnské sídliště Lesná z let 1962–1966 (vzniklo ve spolupráci s Františkem Zounkem, Miroslavem Dufkem a dalšími). Unikátní urbanistický koncept, architektonické řešení, sepětí s přírodou i ohled na základní potřeby bydlení oceňují dodnes jak odborníci, tak obyvatelé Lesné. Uvažovalo se dokonce o prohlášení tohoto panelového sídliště za kulturní památku. Další, snad ještě významnější stavbou, je unikátní pavilon ČSSR pro EXPO 70 v japonské Ósace, který proslavil československou architekturu v zahraničí. Navrhli ho Viktor Rudiš ve spolupráci s Alešem Jenčekem a Vladimírem Pallou. Harmonicky se v něm podařilo spojit moderní architekturu s moderním výtvarným uměním.
Kromě Lesné a Ósaky zpracoval desítky dalších projektů realizoval řadu staveb. Uveďme například rekonstrukci a dostavbu pavilonu G na brněnském výstavišti (1995–1996), kterou dokončil se synem Martinem Rudišem, stejně jako bytové domy A1 a A4 v Litomyšli nebo rekonstrukci Uměleckoprůmyslového muzea v Brně z let 1998–2001 (s Ivanem Kolečkem a Zdenkou Vydrovou).
„Jako jeden z mála brněnských architektů nikdy nerezignoval na architekturu. Svého postavení využil ke zformování svobodomyslného pracoviště, na jehož půdě se setkávala řada budoucích architektů, vesměs příslušníků pozdějšího spolku Obecní dům, které Viktor Rudiš významným způsobem ovlivnil. Jeho celoživotní dílo je prakticky prosté jakýchkoliv kvalitativních výkyvů,“ píše se v odůvodnění poroty.