Plzeň chce odložit účinnost vyhlášky o územních plánech

Plzeň – Plzeň chce odložit účinnost vyhlášky ministerstva pro místní rozvoj (MMR) o územních plánech až do doby účinnosti nového stavebního zákona. Město se obrátilo na MMR, Sněmovnu i poslance a politické strany, chce od nich pomoci přesvědčit ministra Ivana Bartoše (Piráti), aby odložil její účinnost. Největším problémem vyhlášky, která má platit od 1. července, je to, že MMR nutí města a obce, abych standardizovaly územní plány, řekl dnes ČTK primátor Pavel Šindelář (ODS). Podle něj Plzeň podporují Praha, Brno, Ostrava a Svaz měst a obcí. Reakci MMR ČTK zjišťuje.

Pro města a obce by podle primátora účinnost nové vyhlášky znamenala, že s první změnou územního plánu by musely kompletně změnit celý územní plán. "Pokud by zastupitelé v prosinci po volbách chtěli změnu v nějaké lokalitě, tak by s ním současně museli předělat celý územní plán města, Plzeň ho schválila v roce 2016 a byl vyhod- nocen jako urbanistický projekt roku 2017. Všude, kde ho ukazujeme, tak říkají, že je to je plán 21. století, ale bohužel ministerstvo se vrací nazpátek," uvedl Šindelář. Podle něj je to obrovská nejistota nejen pro města, ale pro investory, občany a další. Až se vyjasní stavební zákon, pak může vyhláška nabýt účinnosti v kompatibilitě s ním, řekl.

Podle primátora by ve standardizovaných územních plánech musely vypadat všechny plochy stejně, ale územní plán se nedá udělat tak, aby byl stejný pro všechna města. "Fungovat stejně nemohou, protože žádné město není stejné. Když budete mít někde červenou barvu na bydlení, tak někde to bude stoprocentní bydlení, a někde s kancelářemi, restauracemi a dalšími. Územní plány, kde si hrají na to, jakou barvičku má jaké území, tak tam by šlo měnit území velmi složitě, musel by se měnit celý územní plán," řekl plzeňský primátor.

Podle něj určitá standardizace územních plánů platí už dnes. "Musí být stejná pravidla. Ale z hlediska způsobu využití jednotlivých ploch to vůbec není potřeba. My řešíme plochy prostě tak, že v lokalitě stanovujeme, co tam přípustné je a co ne. A už mě nezajímá, jakou barvu to má. Ale tady se vracíme do územních plánů 90. let, do těch barviček, a ty jsou náročné na změny, protože nedokážou reflektovat běžný život. Takže pořád měníte územní plány, což znamená v legislativním prostředí dva roky," uvedl.

Plzeňští zastupitelé v pondělí schválili zbourání největší černé stavby ve městě - Carimexu, s čímž souvisí i změna územního plánu. "Kdybychom to včera neschválili a šlo by to do zastupitelstva v září, tak už bychom to nemohli schválit jako včera, protože bychom museli současně měnit celý územní plán, což není o měsících," uvedl primátor. Kvůli tomu už byl v hospodářském výboru Sněmovny a setkal se i s ministrem Bartošem. Vyhlášku už podle Šindeláře paradoxně schválila ještě exministryně Klára Dostálová (za ANO) s účinností od 1. července. "A teď čekáme, jestli během 1,5 měsíce pan ministr změní názor. Chceme jen, aby odložil její účinnost, nic víc," dodal.

Nový stavební zákon schválila Sněmovna loni. Plné účinnosti má nabýt 1. července 2023, ale již od počátku letošního roku začaly platit některé pasáže, které měly umožnit vznik nové stavební správy pod státem. Vláda chce ale o rok vznik části státní stavební správy odložit a část úřadů ponechat pod obcemi.