Plánovaný přesun nádraží v Brně je po volbách nejistý

Brno - Brněnské vlakové nádraží by se nemuselo přestěhovat z  centra města, jak to plánovalo dosavadní vedení města, vyplývá z výsledků komunálních voleb. Ve všech pravděpodobných variantách budoucí koalice v Brně se počítá s ČSSD, která byla dosud proti přesunu. Sociální demokraté by mohli vládnout s ODS, případně i KDU-ČSL, anebo vytvořit koalici proti ODS přímo s  odpůrci přesunu. Lídr ČSSD Roman Onderka dnes ČTK řekl, že bude chtít pro jakoukoliv polohu nádraží podporu napříč politickým spektrem.
    Odsun vlakového nádraží prosazuje především ODS s 19 mandáty, projekt by mělo v novém zastupitelstvu podporovat i šest lidovců a pět komunistů. Sociální demokraté byli doposud proti. Nyní mají v zastupitelstvu 13 křesel, o dvě víc než před volbami. Hlavními odpůrci jsou zelení se sedmi místy i lidé okolo senátora Jiřího Zlatušky, jehož sdružení získalo v zastupitelstvu pět mandátů.
    Práce na projektu měly začít už letos, stavba se ale zpozdila a nyní se čeká na vydání územního rozhodnutí. Potřebnou změnu územního plánu už ale zastupitelé v minulosti schválili, nyní by tak museli přípravy projektu pozastavit. Onderka uvedl, že chce nechat vypracovat analýzu, která srovná všechny možnosti.
    Rekonstrukce železničního uzlu s nádražím na současném místě by podle odpůrců přesunu přišla na 16 miliard korun, přesun odhaduje radnice na 24 miliard korun.
    Město teď pokračuje ve výkupu potřebných pozemků. Část už mu patří, další plochy vlastní České dráhy a městská firma Jižní centrum. Vykoupit zbývá ještě 20 až 40 procent potřebné plochy. Projekt se ale oproti původním termínům zpozdí téměř o rok, začne nejdřív ve druhé polovině příštího roku. V první fázi by mělo být postaveno odstavné nádraží za zhruba 800 milionů.
    O přestavbě uzlu rozhodla v roce 2002 i sociálnědemokratická vláda. V roce 2004 magistrát uspořádal referendum. Zúčastnila se ho ale jen čtvrtina voličů, a tak bylo hlasování neplatné, i když bylo více než 80 procent z nich proti odsunu.
    V Brně by se měly křížit dva důležité koridory - Gdaňsk-Vídeň a Berlín-Atény. Obě železniční osy byly rozhodnutím Evropského parlamentu zařazeny mezi 30 prioritních evropských projektů. Podle bývalých brněnských radních je současná podoba uzlu z první poloviny 19. století chaotická a blokuje rozvoj města. Současné nádraží prý navíc nesplňuje technické podmínky pro zavedení moderních rychlovlaků.