Praha - Byty a rodinné domy schválené stavebním úřadem po 1. červenci letošního roku budou muset být povinně vybaveny požárními hlásiči a přenosnými hasicími přístroji. Začátkem července začne totiž platit nová vyhláška, která by podle Rudolfa Kaisera z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru měla zvýšit úroveň ochrany lidí před požáry. Vyhláška zároveň reaguje na již platné předpisy EU. Povinné vybavení kouřovými detektory a hasicími přístroji se také týká objektů, které projdou po 1. červenci rozsáhlejší stavební úpravou. Stejná povinnost začne platit i pro ubytovny a stavby sociální péče, kterým vyhláška výslovně nepředepisuje zajištění elektrickou požární signalizací. Požární hlásiče se budou muset rovněž instalovat do ubytovacích zařízení na staveništích. Detektor by měl být podle vyhlášky v každém bytě umístěn u východu do únikové cesty, v mezonetových bytech a v bytech větších než 150 metrů čtverečních musí být ještě další hlásič v jiné vhodné části bytu. Stejné pravidlo platí i pro rodinné domy s tím, že pokud je v domě více bytů, další hlásič umístí majitel v nejvyšším místě společné chodby. V ubytovnách se musí podle vyhlášky detektory instalovat ve všech pokojích, společenských prostorech a v částech vedoucích k východu z budovy. Ve vyspělých státech jsou podle mluvčího Generálního ředitelství HZS Petra Kopáčka požární detektory zcela běžné. Například v Dánsku je využívá 75 procent domácností, ve Finsku dokonce o 23 procent víc. Vybavení bytových i rodinných domů hasicími přístroji již současná vyhláška upravuje. Nové předpisy ale upřesňují, který přístroj je do daného objektu vhodný. Například do rodinných domů bude nutné pořídit přístroj s minimální hasicí schopností 34A s tím, že lze dům vybavit i více přístroji s nižší hasicí schopností, jejichž součet ovšem bude minimálně 34. Údaj o hasicí schopnosti je vždy uveden na štítku přístroje. Skupina A označuje přístroje na hašení požárů pevných látek, B je pro kapaliny a C pro vznícené plyny. Nová vyhláška řeší podrobně i pravidla požární ochrany v již postavených objektech. Stanovuje například maximální množství hořlavých látek v prostorech chráněných únikových cest a definuje minimální bezpečné vzdálenosti různých spotřebičů od hořlavých materiálů. "Vyhláška určuje pouze povinné minimum, záleží pak na občanech, jak velký bezpečnostní komfort si zajistí," uvedl Kaiser. "Je skutečně jen málo horších věcí, než když vaše domácnost vyhoří. Nepřijdete totiž jen o nábytek nebo oblečení, ale kouř a oheň nenávratně zničí také vaše osobní věci nebo doklady," dodal. Od roku 2003 přišlo při požárech domácností o život 351 lidí, což je víc než polovina obětí, které zahynuly v ohni. Dalších 473 lidí se zranilo. Požáry domácností také za posledních pět let způsobily škody za zhruba 1,4 miliardy korun.