Norské fondy pro kulturu znamenají až 55 milionů eur

Praha - Vedle strukturálních fondů, kolem nichž se v České republice točí mnoho debat a jejichž fungování má již i dopady na personální obsazení vlády, čerpá Česko také peníze z takzvaných norských fondů. Zatímco čerpání ze strukturálních fondů v oblasti kultury je teprve ve fázi příprav, z  norských fondů již několik kulturních institucí peníze dostává. Celkem by měla do oblasti kultury jít více než polovina peněz určených pro Českou republiku, tedy přes 55 milionů eur (přibližně 1,5 miliardy korun).
    Na dnešní tiskové konference to řekli zástupci ministerstva kultury. Tak velký podíl peněz na kulturu určují norské fondy prý proto, že v předchozím období nebyly žádné finanční mechanismy pro kulturu určeny.
    Pro Česko je určena částka 111 milionů euro (asi tři miliardy korun), a země je tak po Polsku a Maďarsku třetím největším příjemcem peněz ze zmíněných grantů. Kultura je jen jednou z osmi oblastí podpory, přesto do ní má jít přes polovinu peněz.
    První výzva pro podávání projektů se uskutečnila v květnu 2005, jako prioritní oblast měla kulturní dědictví a pro projekty bylo určeno téměř 11 milionů eur (300 milionů korun). Ministerstvo kultury mělo ve své gesci jen projekty svých příspěvkových organizací a šlo přes něj 2,35 milionu eur (asi 65 milionů korun). Další projekty šly přes obce, kraje či další ministerstva.
    Úspěšným žadatelem byla Národní knihovna, která dostala téměř milion eur, tedy asi 27,5 milionu korun na záchranu časopisů z 19. století, které byly ohroženy kvůli rychle postupující zkáze papíru. Podle pracovníků knihovny již byly zaplaceny první faktury, které se projektu týkají. Oceňují také zájem Norů, kteří podle nich vždy chtějí vědět, na co přesně peníze vynaložené z fondů putují.
    V rámci příspěvkových organizací ministerstva dostane peníze z norských fondů i  Valašské muzeum v přírodě. Přes 2,6 milionu eur (asi 74 miliony korun) půjde na novou expozici, nové pracoviště a sanaci staveb muzea. Ministr kultury dnes uvedl, že právě výzkum lidových dřevěných staveb může být do budoucna jednou z  cest kooperace mezi českými a norskými odborníky, neboť Norsko má s údržbou podobných kulturních památek mnoho zkušeností.
    Druhá výzva byla vyhlášena letos v létě a podle ministerstva se do ní přihlásilo 148 projektů; jen 22 z nich však má podle ředitelky odboru strukturálních fondů Jany Vohralíkové šanci na financování. Výběr žádostí do druhé výzvy má být potvrzen během října a během října se také očekává vyhlášení třetí výzvy, uvedla.
    Finanční mechanismy Norska a Evropského hospodářského prostoru (EHP) vznikly v roce 2004 po přijetí nových zemí do Evropské unie. Jsou určeny pro 13 členských zemí EU a poskytnou do roku 2009 celkem 1,167 miliardy eur (32 miliard korun). Prostřednictvím fondů chtějí Island, Lichtenštejnsko a Norsko přispívat zemím přistupujícím do EHP na projekty v rozšířeném vnitřním trhu.