Brtnice - Archeologové na zámku v Brtnici na Jihlavsku narazili na ohradní zeď starého hradu, která byla na povrchu zbořená zřejmě ve druhé polovině 18. století. Nálezy jsou součástí záchranného výzkumu, který skončí 31. srpna. Naváže na něj postupná obnova zámku. ČTK to dnes řekly Jana Mazáčková z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity a Dana Závodská z oddělení památkové péče jihlavského magistrátu.
Hlavním cílem archeologů je zjistit, jak vypadá vodovodní a kanalizační síť pod třetím nádvořím. "Ke kanalizaci ani vodě neexistuje jakákoli dokumentace, zaměření," řekla Mazáčková. Vytyčování několika sond předcházel geofyzikální průzkum a měření anomálií pod terénem.
Zmapování potrubí má pomoci při budoucí záchraně zámku, jejímž prvním krokem bude odvlhčení třetího nádvoří. "Nechceme už to nechávat takhle dál pokračovat, nejenom že to (zámek) máme zasažené vodou, ale ve zdech máme dřevomorku, což nám škodí třeba v Sále vjezdů, kde jsou obrazy, což je dokumentace, jak vyrůstala Brtnice, jak vyrůstal samotný zámek. Prostě chceme začít trochu rychleji, příští rok bychom chtěli rozhodně začít s odvlhčením," řekla Závodská.
Provést se bude muset také stavebně historický průzkum jedné z nejohroženějších památek v kraji. Na postupné obnově zámku se památkové oddělení dohodlo s majitelem zámku, kterým je Spolek Svébyt Brtnice. "Už to nebereme tak, že je to jenom v zájmu vlastníka, ale že je to ve veřejném zájmu jak památkářů, archeologů, tak široké veřejnosti. Zámek dlouho strádal. A to i vinou státu. Ani Collaltové se od těch 20. let k němu nechovali úplně nejlépe, protože jim tenhle zámek nevyhovoval, přestěhovali se do Kněžic," řekla Závodská.
Po roce 1948 byly v zámku kanceláře, byty i sklady. Vedle vlhkosti budova trpí také narušenou statikou, některé stropy jsou propadlé. Přesto se zámkem procházejí návštěvníci. Prohlídky organizuje spolek Zámek Brtnice.
Návštěvníci si mohou prohlédnout i Sál vjezdů. Zdobí ho malby odkazující k roku 1723, kdy císař Karel VI. navštívil Brtnici při své cestě na korunovaci v Praze. Tehdy už brtnické panství vlastnili Collaltové a Antonín Rombald Collalto se měl stát tajným radou.
Výzkum archeologů také zřejmě změní dosavadní pohled na stavební vývoj historického objektu v Brtnici, jehož vznik je zatím doložený k 15. století. Odpadní keramika nalezená v parkánech a pod hradbami naznačuje, že místo někdejšího hradu bylo osídlené už o dvě století dříve. "Je jasné, že tu nějaká antropogenní aktivita od 13. století probíhala, zatím ale nemůžeme doložit jedinou provozní vrstvu ze 13. století, máme jen odpad. Zděnou strukturu ke 13. století nemůžeme přisoudit," řekla Mazáčková.
Dendrochronologicky, tedy na základě stáří dřeva, se ale podařilo jednu ze zdí datovat k roku 1438. Odpovídá to dochovanému listu, ve kterém je zmiňovaná přestavba hradu prováděná Zdeňkem z Valdštejna. "Je jasné, že tu před tím něco stálo, ale jak to vypadalo, říct nemůžeme," uvedla Mazáčková.
Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 získali Brtnici Collaltové, zámek vlastnili do roku 1945. Předchozími majiteli byli Valdštejnové. Po roce 1989 se vlastnictvím zámku zabýval soud.