Mikulčické hradiště by mělo být do tří let připraveno na UNESCO

Brno - Jihomoravský kraj chce s Trnavským krajem do tří let vytvořit podmínky pro zapsání Mikulčic a sousedních slovenských Kopčan na seznam památek světového dědictví UNESCO. Velkomoravské hradiště Valy, jež leží na pomezí Moravy a Slovenska, totiž patří k nejvýznamnějším památkám z období vytváření prvních státních útvarů ve slovanském světě, řekl dnes ČTK jihomoravský hejtman Stanislav Juránek.
    Jižní Morava poskytne pro příští rok milion korun na vytvoření studie úprav celé lokality a také první drobné práce. Mikulčice a nedaleké Kopčany rozděluje řeka Morava. Především bude nutné přes ni vytvořit most a také turistický hraniční přechod, k čemuž je nutná dohoda mezi Českou republikou a Slovenskem.
    "Nyní turisté, kteří zavítají do Mikulčic a chtějí si prohlédnout ojedinělý kostel v Kopčanech, musí absolvovat asi sedm kilometrů dlouhou cestu přes Hodonín," uvedl Juránek. Podle něj mohou kraje požádat v souvislosti se stavbou mostu o pomoc armádu. Moravu by v krajním případě do výstavby kvalitního mostu bylo možné překlenout po provizorním vojenském pontonovém mostu.
    Oba kraje se již domluvily na tom, že jejich společnou prioritou bude zápis Mikulčic a Kopčan do seznamu UNESCO. Než ale o něj požádají, chtějí vytvořit všechny podmínky pro tento krok.
    Hradiště Valy v Mikulčicích bylo jedním z významných center Velkomoravské říše. Památku tvoří vlastní hradiště s předhradími a přilehlou sídelní aglomerací. Hlavní hrad se zvedá téměř sedm metrů nad okolní terén. Podle některých pramenů v něm působili i věrozvěstové Cyril a Metoděj. Výsledek dosavadních výzkumů prezentuje stálá expozice v archeologickém areálu.
    Naprosto ojedinělý je nedaleký kostel svaté Margity Antiochijskej v  Kopčanech. Vznikl v devátém století a je považován za nejstarší stojící církevní stavbu střední Evropy.
    Na jižní Moravě jsou zatím mezi památky UNESCO zapsány Lednicko-valtický areál a brněnská vila Tugendhat. Diskutuje se také o  tom, že by kromě Mikulčic měla být mezi nimi i střední část Moravského krasu se svými jeskyněmi, zachovalou přírodou a ojedinělou technickou památkou Stará huť.