Praha - Celý život věnovala kultuře a podpoře umělců z bývalého Československa, kterým totalitní režim nepřál. Sběratelka a mecenáška umění Meda Mládková, která 8. září oslaví devadesáté narozeniny, během života nashromáždila spolu se svým manželem rozsáhlou sbírku moderního umění. Před časem pro ni vybojovala v Praze budovu a založila muzeum. Slavná galeristka zde má "umělecké" plány i do budoucna. "Přežije-li kultura, přežije národ", to je heslo, které si dříve exilová sběratelka vzala za vlastní. I když Meda Mládková žila dlouhá desetiletí v zahraničí, vždy se cítila být českou vlastenkou. Jak sama říká, udělal ji z ní její manžel, Jan Mládek, ekonom a dlouholetý pracovník Mezinárodního měnového fondu ve Washingtonu. Spolu s ním se Mládková v průběhu života věnovala shromažďování výtvarných děl českých autorů 20. století. V USA, kde od roku 1960 žila, Mládková také zorganizovala řadu výstav českých a slovenských umělců. Podle odborníků je sbírka Mládkových cenným uměleckým souborem. Zahrnuje okolo 1200 děl českých umělců. Jejím zlatým hřebem jsou pak obrazy a kresby Františka Kupky, světově uznávaného průkopníka abstrakce. Kromě Kupky jsou v souboru také například plastiky kubistického sochaře Otty Gutfreunda či dílo výtvarníka Jiřího Koláře. Účetní hodnota sbírky je dle úředních odhadů 380 milionů korun. Po smrti manžela v roce 1989 se Mládková rozhodla splnit i jeho přání a celou kolekci věnovat Praze. Hned po revoluci pro ni vybrala tehdy zchátralou budovu Sovových mlýnů na pražské Kampě a založila Nadaci Medy a Jana Mládkových. Význam daru ale postupně přehlušil vleklý spor o konečnou podobu budovy, který Mládková s úřady vedla. Jádrem sporu se stala skleněná krychle, kterou si sběratelka přála umístit na věž schodiště. Krychle a další skleněné přístavby vyvolaly pozdvižení mezi památkáři. Skleněný artefakt převyšoval střechu budovy o tři metry a podle památkářů tak měnil podobu malostranského panoramatu. V čele odpůrců přestavby Sovových mlýnů stál ředitel Národní galerie Milan Knížák, který prý Mládkové napsal, že si své obrazy může "naložit do amerického octa". Samotnou sbírku pak považoval za "sbírečku, jež je až na výjimky početně i formátově drobná". Mládkové nakonec k prosazení jejich záměrů pomohl tehdejší ministr kultury Pavel Dostál. K velké nevoli památkářů a v rozporu s jejich rozhodnutím krychli povolil. Muzeum Mládková otevřela na podzim 2003. "Co největší část provozních nákladů si musí na sebe vydělat barák sám," říká sběratelka, a tak v prostorách muzea pořádá různé doprovodné programy, je zde také knihkupectví a Mládková plánuje i restauraci. "Smysl má jen muzeum, které žije, kde si lidi dávají často dostaveníčka, i když si ten den třeba vůbec nehodlají prohlížet exponáty," dodává. Mládkovou v minulosti napadali, že nakupovala obrazy pod cenou a tak bohatla. Ona to ale odmítá s tím, že svými nákupy pomáhala mnoha českým umělcům přežít v nelehké situaci. Nákupy prý manželé financovali z peněz Jana Mládka a z prodeje domu ve Washingtonu. Nadace Mládkových také v loni na jaře získala do pronájmu na 40 let takzvanou Werichovu vilu na pražské Kampě, kde slavný herec žil od roku 1945 až do své smrti v roce 1980. Z domu ze 17. století Mládková plánuje udělat jakýsi "kulturní stánek". Kurátorka chce v domě i bydlet. Rekonstrukce vily se však oproti původním plánům opožďuje (dům měl být pro veřejnost otevřen již letos), a tak si na znovunabytí zašlé slávy vila bude muset ještě počkat. Mládková na Kampě usiluje i o zahradní domek, kde by ráda vybudovala dětský ateliér. Mecenáška má na Kampě "spadeno" dokonce i na celý park. Zdejší zelené ploše by chtěla dát novou podobu a doplnit ji sochařským parkem, který by představoval díla více než dvaceti současných českých sochařů. Úředníci prý ale zatím této myšlence příliš nakloněni nejsou. Meda Mládková se narodila 8. září 1919 v Zákupech v severních Čechách. Koncem 40. let odešla do Švýcarska, kde vystudovala ekonomii, je také absolventkou L'École du Louvre ve Francii. Od šedesátých let žila v USA.