Luhačovice kandidují na zápis na seznam památek UNESCO
PAŘÍŽ - Česká republika dnes v Organizaci spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) v Paříži předložila kandidaturu Luhačovic na zápis do jejího prestižního seznamu světového kulturního dědictví. Posuzování kandidatury může podle české stálé mise při UNESCO trvat zhruba tři roky. Už letos však bude organizace rozhodovat o případném zápisu jihočeských Slavonic.
Luhačovická lázeňská zóna, která připadá pro zápis v úvahu, zahrnuje architektonicky cenný soubor staveb většinou z první třetiny minulého století. Jde hlavně o díla architekta Dušana Jurkoviče, ve kterých se inspirace lidovou architekturou spojuje s myšlenkami anglického hnutí Arts and Crafts. Jsou zde ale také stavby reprezentující vídeňskou secesi, geometrickou modernu, konstruktivismus a funkcionalismus, vše v pečlivě upravovaném parkovém prostředí.
Česká republika zdůvodňuje kandidaturu také poukazem na mimořádnou hodnotu Luhačovic jakožto ilustrace fenoménu léčebného lázeňství na přelomu 19. a 20. století a jakožto odrazu dobových názorů na stavbu "měst v zeleni".
Dokumentace byla připravena ve spolupráci s vedením společnosti Lázně Luhačovice, jež je majoritním vlastníkem objektů v nominovaném území, a s městem Luhačovice. Kandidaturu budou nyní zkoumat experti UNESCO, kteří také město navštíví.
O případném zápisu Slavonic s jejich renesančními domy bude letos v červenci jednat ve Vilniusu výbor světového dědictví UNESCO. Výsledek nelze předjímat. Tato kandidatura byla předložena v roce 2003.
Před Luhačovicemi předložila Česká republika jako poslední kandidaturu ruční papírnu ve Velkých Losinách. O té by mohla UNESCO jednat v příštím roce.
Česká republika má zatím na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO dvanáct památek. S ohledem na velikost země je to vysoké číslo. Předsedkyně České komise pro UNESCO Jaroslava Moserová během poslední generální konference UNESCO v Paříži ČTK řekla, že už kvůli tomu zaznamenala nelibost některých zemí, k nimž dějiny a umění nebyly tak štědré.
Luhačovická lázeňská zóna, která připadá pro zápis v úvahu, zahrnuje architektonicky cenný soubor staveb většinou z první třetiny minulého století. Jde hlavně o díla architekta Dušana Jurkoviče, ve kterých se inspirace lidovou architekturou spojuje s myšlenkami anglického hnutí Arts and Crafts. Jsou zde ale také stavby reprezentující vídeňskou secesi, geometrickou modernu, konstruktivismus a funkcionalismus, vše v pečlivě upravovaném parkovém prostředí.
Česká republika zdůvodňuje kandidaturu také poukazem na mimořádnou hodnotu Luhačovic jakožto ilustrace fenoménu léčebného lázeňství na přelomu 19. a 20. století a jakožto odrazu dobových názorů na stavbu "měst v zeleni".
Dokumentace byla připravena ve spolupráci s vedením společnosti Lázně Luhačovice, jež je majoritním vlastníkem objektů v nominovaném území, a s městem Luhačovice. Kandidaturu budou nyní zkoumat experti UNESCO, kteří také město navštíví.
O případném zápisu Slavonic s jejich renesančními domy bude letos v červenci jednat ve Vilniusu výbor světového dědictví UNESCO. Výsledek nelze předjímat. Tato kandidatura byla předložena v roce 2003.
Před Luhačovicemi předložila Česká republika jako poslední kandidaturu ruční papírnu ve Velkých Losinách. O té by mohla UNESCO jednat v příštím roce.
Česká republika má zatím na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO dvanáct památek. S ohledem na velikost země je to vysoké číslo. Předsedkyně České komise pro UNESCO Jaroslava Moserová během poslední generální konference UNESCO v Paříži ČTK řekla, že už kvůli tomu zaznamenala nelibost některých zemí, k nimž dějiny a umění nebyly tak štědré.
0 comments
add comment
