Liberecký kraj chce koupit dům architekta Hubáčka, bude v něm památník
Liberec – Liberecký kraj chce za 12 milionů korun koupit dům libereckého architekta Karla Hubáčka, autora hotelu a vysílače na Ještědu. Dům postavený jako prototyp počátkem 60. let minulého století by měl být pracovištěm Severo- českého muzea v Liberci a vzniknout by v něm měl památník. Budovu kraji nabídli architektovi synové, odkup domu v lukrativní vilové čtvrti Lidové sady musí ještě v úterý schválit krajské zastupitelstvo, řekl dnes novinářům hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
Karel Hubáček by příští rok v únoru oslavil sté narozeniny. Studoval architekturu v Praze, profesním působením je ale z velké části spjat s Libercem, kde nastoupil do tehdejšího Stavoprojektu. Na konci 60. let patřil mezi zakladatele Sialu, který v době normalizace dokázal reagovat na moderní evropské trendy a vzešla z něj řada osobností české architektury. Podepsán je pod řadou staveb. Za projekt Ještědu získal Hubáček v roce 1969 prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů a je zatím jediným takto oceněným českým architektem.
"Severočeské muzeum dlouhodobě usilovalo o získání některých věcí z pozůstalosti po panu architektu Hubáčkovi a my jsme letos na začátku září dostali nabídku od jeho rodiny vedle těch cen a dalších věcí získat i dům Karla Hubáčka vlastně jako další muzejní exponát. My jsme po několika týdnech jednání rozhodli, že tu nabídku využijeme. Rádi bychom, aby dům ale i ostatní věci připomínaly dílo pana architekta a jeho odkaz budoucnosti," řekl Půta.
Dům v Lidových sadech, v němž architekt strávil velkou část života, byl jedním jeho prvních projektů. Navrhl jej v 50. letech, kdy se individuální bydlení označovalo za buržoazní přežitek. "Karel Hubáček, jak už bylo jeho zvykem, šel proti ideologii a chtěl dokázat, že se dá postavit i dům za cenu panelového bytu a chtěl to ukázat v rámci Libereckých výstavních trhů," doplnil ředitel severočeského muzea Jiří Křížek. Dům byl postaven jako experimentální instalace. "Vůbec ho neprojektoval pro sebe," dodal.
Projekt vypracoval Karel Hubáček s Vlastimilem Šedem, Josefem Patrmanem a Václavem Bůžkem, byl prototypem zamýšleného, ale nerealizovaného rozsáhlejšího projektu variabilního obydlí. Podle Národního památkové ústavu (NPÚ) bylo vypracováno několik alternativ kombinujících různé hmotové, výškové a dispoziční řešení včetně dvojdomů. Zůstalo však jen u prototypu. Podle architektova syna Ivana Hubáčka se zachoval v autentické podobě, zásadní změny neprodělal, s výjimkou zateplení spodní části.
Dům zatím nemá památkovou ochranu. "Liberecký národní památkový ústav pomáhá se zpracováním stavebně-historického průzkumu, následně musíme zjistit stavebně-technický stav. Tím, že je to experiment, tak tady byly použité materiály, které nikde jinde použité nebyly. Dům není v havarijním stavu, ale potřebuje nějakou péči, údržbu. Moje představa je, že až bude opraven, může být prohlášen kulturní památkou," řekl Křížek, který by chtěl dům v budoucnu otevřít veřejnosti. Kdy to bude, dnes nedokázal odhadnout.
Karel Hubáček by příští rok v únoru oslavil sté narozeniny. Studoval architekturu v Praze, profesním působením je ale z velké části spjat s Libercem, kde nastoupil do tehdejšího Stavoprojektu. Na konci 60. let patřil mezi zakladatele Sialu, který v době normalizace dokázal reagovat na moderní evropské trendy a vzešla z něj řada osobností české architektury. Podepsán je pod řadou staveb. Za projekt Ještědu získal Hubáček v roce 1969 prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů a je zatím jediným takto oceněným českým architektem.
"Severočeské muzeum dlouhodobě usilovalo o získání některých věcí z pozůstalosti po panu architektu Hubáčkovi a my jsme letos na začátku září dostali nabídku od jeho rodiny vedle těch cen a dalších věcí získat i dům Karla Hubáčka vlastně jako další muzejní exponát. My jsme po několika týdnech jednání rozhodli, že tu nabídku využijeme. Rádi bychom, aby dům ale i ostatní věci připomínaly dílo pana architekta a jeho odkaz budoucnosti," řekl Půta.
Dům v Lidových sadech, v němž architekt strávil velkou část života, byl jedním jeho prvních projektů. Navrhl jej v 50. letech, kdy se individuální bydlení označovalo za buržoazní přežitek. "Karel Hubáček, jak už bylo jeho zvykem, šel proti ideologii a chtěl dokázat, že se dá postavit i dům za cenu panelového bytu a chtěl to ukázat v rámci Libereckých výstavních trhů," doplnil ředitel severočeského muzea Jiří Křížek. Dům byl postaven jako experimentální instalace. "Vůbec ho neprojektoval pro sebe," dodal.
Projekt vypracoval Karel Hubáček s Vlastimilem Šedem, Josefem Patrmanem a Václavem Bůžkem, byl prototypem zamýšleného, ale nerealizovaného rozsáhlejšího projektu variabilního obydlí. Podle Národního památkové ústavu (NPÚ) bylo vypracováno několik alternativ kombinujících různé hmotové, výškové a dispoziční řešení včetně dvojdomů. Zůstalo však jen u prototypu. Podle architektova syna Ivana Hubáčka se zachoval v autentické podobě, zásadní změny neprodělal, s výjimkou zateplení spodní části.
Dům zatím nemá památkovou ochranu. "Liberecký národní památkový ústav pomáhá se zpracováním stavebně-historického průzkumu, následně musíme zjistit stavebně-technický stav. Tím, že je to experiment, tak tady byly použité materiály, které nikde jinde použité nebyly. Dům není v havarijním stavu, ale potřebuje nějakou péči, údržbu. Moje představa je, že až bude opraven, může být prohlášen kulturní památkou," řekl Křížek, který by chtěl dům v budoucnu otevřít veřejnosti. Kdy to bude, dnes nedokázal odhadnout.
0 comments
add comment
