Koucký ve své knize kritizuje postoj památkářů k architektuře

Praha (ČTK) - Významný architekt Roman Koucký kritizuje ve své nové knize Úřad kreátora památkáře, že rozhodují o současné architektuře, a brání jí tak ve vývoji. Památkáři by se podle něj neměli vyjadřovat k architektuře, ale jen k historickým hodnotám. Na dnešní tiskové konferenci konané příznačně v pankráckém mrakodrapu Koucký představil svou vizi rozdělení pravomocí památkářů a architektů.
"Navrhuji, aby se přesně vymezily stávající historické památky, které je třeba chránit, zbývající prostor by spadal pod úřad takzvaného kreátora, který by podporoval novou výstavbu a architekturu vůbec," vysvětlil Koucký svou vizi. Podle něj český památkový zákon nerespektuje, že do kulturního dědictví patří i nově vytvářené hodnoty.
Proti odvážným architektonickým plánům však kromě památkářů někdy protestuje i širší veřejnost, petice lidé psali například proti mrakodrapům na Pankráci. Občanům se často nelíbí, že moderní vzhled narušuje původní podobu místa. "Zachovávat původní podobu v podstatě znamená vytvořit z měst skanzen. Laická veřejnost by se neměla vyjadřovat k takto odborným záležitostem," řekl k tomu Koucký. "V peticích se lidé bouří i kvůli nedostatku veřejných služeb a občanské vybavenosti v nově vznikajících objektech, toto však není záležitostí architekta, ale investora stavby," dodal.
Roman Koucký (1959) je držitelem mnoha odborných architektonických ocenění a profesorem na ČVUT. Je známý svou propagací současné architektury a snahami o její skloubení s historickým dědictvím. Úřad kreátora je jeho čtvrtou knihou.

---

Tisková zpráva:

Roman Koucký: Úřad kreátora

„…novelizovat tradiční definici dědictví, které je dnes nutno chápat jako soubor přírodních a kulturních prvků, hmotných i nehmotných, zděděných nebo nově vytvořených. Právě díky těmto prvkům sociální skupiny poznávají svoji identitu a svůj závazek předávat ho budoucím generacím v lepší a obohacené formě…“
(uvádí třetí bod třetího cíle Akčního plánu kulturních politik pro rozvoj, přijatého ve Stockholmu na jaře 1998 Mezivládní konferencí o kulturních politikách pro rozvoj)

„Většina mezinárodních dokumentů hovoří o kulturním dědictví nejen zděděném, ale i nově vytvářeném. Většinu takových dokumentů již několik let obsahuje i náš právní řád. I na „starém kontinentu“, ve většině evropských zemí, vznikají úžasné současné stavby v těsném sousedství historických budov. Tyto stavby posouvají nové definice kulturního dědictví do budoucnosti. U nás tomu tak ale bohužel z mnoha důvodů dosud není.
Největší mojí kritikou bylo, je a zůstává jednoduché slovní spojení: „památkáři rozhodují o současné architektuře“. V tomto stavu je zakódována nemožnost dosažení uspokojivého výsledku. Jsem hluboce přesvědčen, že to je jedním z prvotních důvodů, proč je česká architektura z velké části tak provinční a proč se v podstatě nedaří kvalitní architekturu propagovat, podporovat a ve výsledku v potřebné míře realizovat.
Například Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy, která je od 01-06-2002 součástí právního řádu České republiky výslovně uvádí v části Evropská koordinace politiky konzervace v článku 17, že: „Strany se zavazují k výměně informací o své politice konzervace v záležitostech, jako jsou: ...bod 4. způsoby podpory architektonické tvorby jako příspěvku naší doby k evropskému dědictví.“
Žalostný stav naší architektury, zejména té, která vychází z veřejných zakázek, jasně hovoří o naprostém opaku. Podpora současné architektury u nás neexistuje, takže také není o čem informovat. A jak je uvedeno v knize, ani několik světlých výjimek nemůže tento stav vyvrátit.
Pokud nový český památkový zákon nezahrne do svých paragrafů také vztah k současné architektuře, bude ve zřejmém rozporu s mezinárodními dokumenty jichž jsme signatáři.
Proto vznikl text „úřad kreátora“. Jako apel na možné zlepšení neutěšeného stavu. Jako možná alternativa k setrvačnému nazírání na historii, současnost a budoucnost naší architektury.“

(říká architekt Roman Koucký o vztahu nové architektury a památkové péče)

Architekt Roman Koucký patří mezi nejvýraznější osobnosti soudobé české architektury. Stojí v čele renomované architektonické kanceláře, kterou založil v roce 1991, je několikanásobným laureátem Grand Prix Obce architektů. Je docentem Fakulty architektury ČVUT, kde více než deset let vede vlastní ateliér. Roman Koucký je známý jako neúnavný propagátor současné architektury, zasazuje se o vytvoření podmínek pro vznik kvalitní současné architektury v rovnocenném dialogu s historickým dědictvím.

Kniha s provokujícím názvem Úřad kreátora je shrnutím názorů Romana Kouckého na vztah současné architektury a památkové péče. Po mnohaletých zkušenostech s navrhováním staveb do historického prostředí i účasti v řadě odborných institucí Roman Koucký předkládá návrh možného řešení tohoto ožehavého problému. Navrhuje vytvoření Úřadu národního kulturního dědictví se dvěma „podúřady“, které pracovně nazývá konzervátor a kreátor. Úlohou konzervátora je definovat hodnoty v určitém území a cestu k jejich zachování, úlohou kreátora je vyhledávat potenciál území a podporovat vznik kvalitní současné architektonické vrstvy. Zjednodušeně řečeno, konzervátor hledí do historie a uchovává existující hodnoty, zatímco kreátor hledí do budoucnosti a vytváří podmínky pro vznik hodnot nových.

V publikaci jsou vedle hlavní stati „Úřad kreátora“ přetištěny i další zásadní Kouckého texty k diskutovanému tématu z let 1993 – 2005: přednášky Zločiny proti městskosti (I a II), Současnost je součástí historie a obsáhlý rozhovor s Janem Macháčkem.

Průvodní slovo ke knize napsal Jiří T. Kotalík, historik umění a historicky první generální ředitel Národního památkového ústavu:

„Úřad kreátora představuje názor architekta s dlouholetou tvůrčí praxí a zkušeností. Roman Koucký usiluje o vytvoření příležitostí a podmínek pro vznik kvalitní současné architektury, činí tak již dlouho, s vehemencí, spektakulární otevřeností a kritičností sobě vlastní.“…

„Návrh ve své podstatě sleduje rehabilitaci památkářů, které odkazuje do sféry jejich specializace, rehabilituje i neblahý termín úřad tím, že mu přisuzuje i tvůrčí potenciál a především rehabilituje soudobou architekturu a její roli v souvislostech dnešní doby.“…

„Ochrana a rozvoj jsou spojené nádoby jednoho procesu, stejně tak jako naše současnost je integrální částí naší minulosti a budoucnosti. Kulturní a krajinné hodnoty, které jsme v této zemi převzali po předcích by se měly jednoznačně stát předmětem veřejného zájmu a jeho garantem či ochráncem by se obdobný jednotně koncipovaný úřad vybudovaný na partnerství konzervátora a kreátora mohl stát.“

kniha 6: úřad kreátora
Autoři textů: Roman Koucký, Šárka Malá, Jan Macháček, Jiří T. Kotalík
Vydavatel: Zlatý řez, Praha 2008

Formát 155 x 155 mm, 84 stran, brož.
ISBN 978-80-87068-04-5