Kontrola odhalila zásadní pochybení při opravě Karlova mostu

Praha - Při současné obnově Karlova mostu podle inspekce ministerstva kultury zásadně utrpěla jeho estetická a výtvarná hodnota. Nekoncepční opravou zábradlí byla značně poškozena autenticita i dokumentační funkce této významné národní kulturní památky, uvádí protokol z kontroly památkové inspekce ministerstva kultury, který dnes úřad zveřejnil na své internetové stránce.
    Zástupci pražského magistrátu dostali zprávu o  kontrole již v pátek 31. října. Od té doby plyne pětidenní lhůta, během níž může město proti výsledkům inspekce vznést námitky. Oprava Karlova mostu, jedné z  nejvýznamnějších českých památek, začala loni v srpnu. Stavebníci pokládají novou izolaci, vyměňují také kameny v zábradlí mostu. Postup prací zkoumala památková inspekce ministerstva kultury od poloviny července.
    "Každého kamene je škoda, je ale otázkou, zda je technicky možné jej uchovat," řekl ČTK ředitel Národního památkového ústavu Pavel Jerie. Problémová je podle něj oprava mostu ze 70. let, kdy byl kamenný parapet z velké části přerovnán a kameny byly spojeny maltou, která velmi pevně drží. Pískovcové kvádry pak podle Jerieho pod tlakem tohoto spojovacího materiálu praskaly.
    Při nynější opravě asistovali i geologové a určovali, co se smí a co se nesmí rozebrat, řekl Jerie. Kameny, které se při současné opravě nahrazovaly, podle něj pocházely zejména z  19. a 20. století. "Když geolog řekne, že se určitý kámen do 15 let rozpadne, je otázka, zda ho tam nechat a za deset let opravovat znovu," uvedl. Nic nelze vidět jen černobíle, dodal ke zprávě památkové inspekce.
    Firma Mott MacDonald, která opravu mostu provádí, si za svou prací stojí. "O některých kamenech se samozřejmě dalo diskutovat, ale my jsme vše pečlivě konzultovali s  odborníky - s památkáři, mostaři i kameníky," řekl ČTK zástupce firmy Daut Kara. Kameny podle něj nejsou jen pro okrasu, ale musí také něco vydržet. Firma dala hlavnímu městu záruku 30 let. "Vytýkají nám také, že nepostupujeme klasickými metodami, ale to bychom zábradlí opravovali deset let," poznamenal Kara s tím, že oprava se nedala odkládat a každé zdržení most poškozuje.
    Národní kulturní památka je podle ministerské inspekce provedenými zásahy ochuzená o  "mimořádně pohledově působivou tvarovou i barevnou pestrost a plasticitu originálního řešení odrážejícího historický vývoj mostu". Mostu prý ublížila zejména rozsáhlá výměna opravitelných autentických kamenů za kvádry vyrobené z  nevhodného pískovce a změnou původní řezby kamene.
    Nově sesazené kamenné zábradlí mostu je v zásadním rozporu s jeho původní podobou, uvádí zpráva. Mnohé původní kvádry jsou zkráceny či osazeny na jiném místě. Nové kusy se svým tvarem a rozměrem neshodují s původními.
    Současný pracovní přístup podle inspekce není kvalitní řemeslnou prací, která je pro opravu Karlova mostu nezbytná. "Z hlediska norem pro tyto specifické práce je způsob provedení zcela nepřijatelný. Kamenné bloky jsou osazeny křivě a nepřesně, jsou dosekávány na místě, aby bylo skryto jejich špatné osazení. Provedené úpravy svým vzhledem evokují dojem levného a nepříliš povedeného obkladu, respektive kašírování," uvádí zpráva.
    Při rozebírání zábradlí a přilehlých částí se kamenné kvádry třídily na ty, které budou vráceny zpět a které budou nahrazeny kameny novými. Výběr kamenů k vyřazení se podle inspekce prováděl nekoncepčně, bez podmínek stanovených orgánem státní památkové péče a ve značném rozsahu. Počet vyřazených kamenných kvádrů výrazně přesáhl množství zjištěné diagnostickým průzkumem Přírodovědecké fakulty UK.
    Karlův most, který je spolu s  Pražským hradem zřejmě nejznámější památkou Prahy, nechal postavit Karel IV. Základní kámen k mostním pilířům byl položen 9. července 1357. Stavitelského díla se ujal Karlův dvorní architekt Petr Parléř. Pod jeho vedením byla mezi léty 1373 až 1380 dokončena vstupní věž na staroměstském břehu.