Komora inženýrů doporučuje vládě zavést sazebník stavebních prací

Brno - Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) dnes doporučila vládě, aby zavedla povinný sazebník projektových a stavebních prací. Zejména by tak měla vláda učinit u projektů, na nichž se společně podílejí veřejná správa a soukromý sektor, označovaných jako Public Private Partnership (PPP), a u zakázek vypisovaných státem. Sazebník by měl pomoci proti předražování staveb v ČR. Na stavebním veletrhu IBF v Brně to dnes řekli zástupce ČKAIT.
    Komora se proto ve spolupráci s Českou komorou architektů připravuje na to, předložit veřejnosti standardy stavebních výkonů jasně definujících podmínky zakázek mezi dodavatelem a odběratelem. "Zavedením standardizace by dále nemohlo docházet k dodatečným požadavkům na další práce ve veřejných soutěžích, neboť by byl jasně definován předmět plnění," uvedla komora.
    Téma předražování staveb, zejména například dálnic, se v českých médiích objevuje velmi často. Podle předsedy ČKAIT Pavla Křečka se ale nedá říct, o kolik jsou v průměru veřejné zakázky předraženy. "Ale kdyby takový sazebník byl, tak by ceny (veřejných zakázek) nemohly oscilovat při otevírání obálek o 60 procent níže než cena výsledná," uvedl. Podobný sazebník pro vybrané stavby podle něj loni schválila i německá spolková vláda.
    Jediným objektivním vodítkem pro zhodnocení ceny dokončených staveb v ČR podle komory zůstává přehled vydávaný ministerstvem pro místní rozvoj a materiály vydávané Svazem podnikatelů ve stavebnictví (SPS). Údaje o hodnotě stavebních prací zveřejňuje i Český statistický úřad. Ty ale podle komory nemohou být považovány za srovnávací, neboť v nich není jasně uveden obsah všech položek stavby.
    K závěru, že výstavba infrastruktury financované veřejným sektorem je v Česku výrazně dražší, než je průměr EU a než je cena obytných staveb budovaných ze soukromých peněz, dospěla loni na podzim i Národní ekonomická rada vlády (NERV) ve své závěrečné zprávě. Zatímco v Německu nebo Itálii je výstavba infrastruktury levnější než výstavba obytných domů, v Česku je naopak o 62 procent dražší.
    Možných vysvětlení dražší výstavby infrastruktury v Česku je podle NERV několik. Patří mezi ně právě nízká intenzita soutěže mezi stavebními firmami, možná korupce, měkké rozpočtové omezení na straně investora (státu) nebo intenzivní ovlivňování ze strany dodavatelů, kteří preferují neúčelně nákladná řešení. Dalším možným vysvětlením je podle rady nátlak účastníků řízení, aby při výstavbě bylo pamatováno na jejich zájmy.
    Řešením by podle rady mohlo být zvýšení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, sledování zakázek malého rozsahu Úřadem na ochranu hospodářské soutěže, zveřejněním všech uzavřených smluv veřejné správy na internetu nebo ochranou oznamovatelů korupčních praktik (tzv. Whistleblowing).