Jaroměřický kostel se připravuje na hlavní část opravy v kupoli

Jaroměřice nad Rokytnou - Opravovaný barokní kostel svaté Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou na Třebíčsku čeká na stěžejní zásah - výměnu poničeného krovu vrcholu mohutné kupole i s lucernou, která ji nasvětluje. Její konstrukce se místy propadla až o 18 centimetrů. Restaurátoři už z ní sňali část unikátní malby včetně omítky. Výměna krovu začne podle manažera projektu z brněnského biskupství Pavla Vlka do dvou týdnů. Oprava chrámu za asi 107 milionů korun začala loni na podzim, práce mají skončit v roce 2022.

Kupole jaroměřického kostela není skládaná z cihel, ale je dřevěná. Celá je podbitá rákosem, který nese silnou vrstvu kvalitní omítky s malbou. Plocha malby je více než 500 čtverečních metrů. Lucernu ve vrcholu zdobí andělé, z hlavní části kupole vévodí freska se svatou Markétou. Z klenby shlíží i Bůh Otec, Panna Marie nebo svatý Petr. Postupná degradace dřeva poškodila i omítky. Trhliny v nich se podle Vlka místy rozevřely až o tři centimetry.

Nyní malbu zpřístupnilo lešení, které bude uvnitř chrámu do příštího jara. Současně se pracuje i na obvodových zdech, či odvlhčení. Pryč musela nepůvodní dlažba i s asfaltovou izolací, která jen zhoršovala zavlhčení stěn. V oratořích je vyměněná část podlah či stropů.

"Dřevěné prvky konstrukce jsou hloubkově poškozené dřevokazným hmyzem. Bednění pod omítkovou vrstvou je úplně rozpadnuté," řekl Vlk. Sejmuté omítky jsou nyní v ateliéru restaurátora a akademického malíře Jana Knorra.

Výměna krovu bude podle Vlka náročná nejen proto, že se budou řemeslníci pohybovat ve výšce asi 30 metrů, ale také proto, že krov se nesmí během výměny dílů pohnout, aby nepopraskala zbylá omítka s malbou, která už prošla čištěním. "Už jsou vidět krásně prokreslené barvy, vynikla z toho krásná italská dynamická malby," řekl Vlk. Některé malby podle něho byly naposledy restaurované před sto lety.

Chrám svaté Markéty je jedním z prvních barokních kostelů na Moravě. Fresku nad jeho hlavní lodí, která je dlouhá přes 20 metrů a vysoká včetně lucerny 44 metrů, vytvořil Karel František Tepper. Kostel, jehož stavbou byl pověřen Jakub Prandtauer, byl vysvěcen v roce 1738, i když nebyl zcela dokončen. Jeho konstrukci ovlivnil nedostatek financí, i proto byla původně zamýšlená zděná vysoká klenba nahrazena nižší dřevěnou.

Rekonstrukce kostela bude z velké části financovaná z Integrovaného regionálního operačního programu. Po opravě bude mít kostel dnes červenobílý původní okrovou barvu, ke které se už před lety vrátil i přilehlý zámek. Snahou restaurátorů bude vrátit fasádě také její původní technické provedení, kde je iluze sloupů znázorněná škrábáním do omítky. Technika používaná na přelomu renesance a baroka se ve zlomcích dochovala pod nepůvodním zastřešením v jižní část. Součástí opravy je také obnova jižní terasy, která bude místem setkávání farníků i dějištěm drobných kulturních akcí, řekl Vlk.