Brno - Brněnská městská rada si ani po svém dnešním jednání není jistá, jak naložit s žádostí sourozenců Tugendhatových o navrácení vzácné brněnské vily, která patřila jejich rodičům a nyní je jedinou památkou ve městě zapsanou na prestižním seznamu UNESCO. Rada pouze rozhodla, že pošle ministerstvům kultury a financí i Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových dopisy se žádostí o stanovisko k případnému převodu. Další psaní s prosbou o písemné podklady obdrží právní zástupce Tugendhatových. ČTK to dnes řekli členové rady. Tugendhatovi prostřednictvím svého advokáta Augustina Kohoutka požádali o vydání vily na základě zákona o zmírnění některých křivd způsobených holokaustem. Město však má za to, že převod podle této normy není možný - nejde o umělecké dílo, navíc je stavba v majetku města, a nikoliv státu. Jako nereálný se jeví také přepis na stát a následné vydání. Podle radního Jiřího Zlatušky chce rada nyní znát přesné stanovisko ministerstva a úřadu, zda by mohli být Tugendhatovi oprávnění vilu podle zákona získat. "Já si ale nadále myslím, že příslušný zákon v tomto případě není použitelný," řekl ČTK Zlatuška. Další případný posun ve vyjednávání o budoucnosti vily lze podle něj očekávat až na příštím, březnovém zasedání městského zastupitelstva. Právní zástupce Tugendhatových bude muset městu zaslat doplňující podklady k žádosti. Město chce vědět, zda je vydání vily společným zájmem všech potomků Tugendhatových. Zákon totiž hovoří o potomcích, nikoliv jen o dětech původních majitelů. Kohoutkovi se tento požadavek nezamlouvá. "Podle našeho názoru není potřeba, aby tu žádost podávali všichni. Slovo všichni v zákoně nikde není, to je naprosto zřejmé," řekl ČTK Kohoutek s tím, že počká na přesné znění dopisu. Tugendhatovi chtějí v příštích dnech iniciovat jednání s městem i ministerskými úředníky. Podle Kohoutka se s městskými radními setkali naposledy na lednovém zastupitelstvu. Vila Tugendhat je od roku 2001 zapsána jako jediná česká stavba moderní architektury na seznam UNESCO. Stavbu v rezidenční čtvrti Černá Pole navrhl v roce 1928 německý architekt Ludwig Mies van der Rohe. Podle odborníků byla unikátní prostorovou koncepcí, výběrem materiálu i zařízením. V posledních padesáti letech však strádala nešetrným užíváním a nešťastnými stavebními zásahy, a proto nyní potřebuje celkovou rekonstrukci. Město ji plánuje již řadu let, kvůli problémům ve výběrových řízeních však dosud nezačala. Původní majitelé, manželé Gréta a Fritz Tugendhatovi, pocházeli z rodin významných textilních podnikatelů. Dům užívali do roku 1938, kdy rodina před nacisty emigrovala do Švýcarska a pak do Venezuely. Po obsazení Československa nacisty vilu zabavilo v roce 1940 gestapo, v roce 1945 ji jako majetek nacistů zabavil tehdejší československý stát. Sourozenci Tugendhatovi dosud žijí v zahraničí, o restituci v zákonných lhůtách nepožádali. Dědicové nedávno získali na základě zákona o napravení některých křivd způsobených holokaustem sochu Torzo kráčející ženy, která původně zdobila vilu a později byla uložena v depozitáři Moravské galerie. Vzápětí plastiku Wilhelma Lehmbrucka dali do aukce v londýnské síni Sotheby's. Neznámý sběratel ji koupil za milion liber, tedy asi 42 milionů korun. Právě prodej sochy popudil některé brněnské radní a zastupitele. "Do toho okamžiku jsem byl ochotný věřit, že si rodina prostě rozmyslela své jasné stanovisko, že vilu nechce. Nyní jsem určitě proti vydání," řekl ČTK Zlatuška s tím, že Tugendhatovým nevěří. Jejich postup označil za melodrama. Při žádosti o sochu totiž tvrdili, že ji chtějí mít doma jako rodinnou památku a mají k ní hluboký citový vztah.