Varšava má nový chrám, slíbený před dvěma staletími

Publisher
ČTK
11.11.2016 11:10
Poland

Warszawa



Varšava - Polské hlavní město má novou dominantu. Polský prezident Andrzej Duda, premiérka Beata Szydlová a další představitelé vládnoucí elity se dnes, na svátek nezávislosti země, zúčastní slavnostního otevření chrámu Boží prozřetelnosti, který se stavěl půldruhé dekády a stál bezmála čtvrt miliardy zlotých (asi 1,5 miliardy korun).


"Sliby dané Bohu se musí dodržovat," říká varšavský kardinál Kazimierz Nycz v narážce na skutečnost, že na stavbě chrámu se usnesl polský sněm ještě v roce 1791 jako na výrazu díků za květnovou ústavu, první na starém kontinentu. Namísto spásy vlasti však následovala porážka od ruských vojsk a rozdělení království mezi sousední velmoci.

Původně, jak připomněl list Gazeta Wyborcza, měl chrám stát v parku, který se v současnosti nachází v centru metropole, ale stanul zdee jen základní kámen.

V éře komunismu primas polské církve vzdal naději na stavbu nového chrámu a zasvětil boží prozřetelnosti jeden z varšavských kostelíků. V 80. letech se ale myšlenka vrátila, v 90. letech se objevil nápad vybudovat chrám na umělém ostrovu uprostřed řeky Visly, ale pak jeden z největších polských boháčů věnoval církvi vhodnou parcelu.

Na místě byl vztyčen a vysvěcen kříž, později přibyl základní kámen, resp. tři kameny pocházející z první stavby z roku 1792, z varšavské katedrály a z kláštera v Čenstochové, hlavního poutního místa země.

Měl tu být také kámen, na kterém podle pověsti klečel a modlil se národní hrdina Tadeusz Kościuszko před vítěznou bitvou polských povstalců s Rusy v roce 1794, která však neodvrátila konečnou porážku Poláků. Kámen se ale nepodařilo najít.

Původně měl chrám vypadat úplně jinak. Vizionářský návrh vítěze soutěže, ve které zápolila více než stovka architektů, ale odmítla církev. Přednost dostala monumentální budova o půdorysu řeckého kříže o rozměrech 84 na 84 metrů, tyčící se do výše 75 metrů.

Tu ovšem kritici haní jako "vítězství banality". Pohledu na "monstrózní stavbu", vyčnívající z okolní nízké zástavby, nelze v širém okolí uniknout, podobně jako v případě dosavadní dominanty Varšavy, stalinského Paláce vědy a kultury, který je ale přibližně třikrát vyšší než nový chrám.

Zatímco zmíněný palác v samém centru města, si od posměváčků vysloužil přezdívky "Stalinův dar" a "Pomsta šíleného cukráře", novému chrámu v spíše okrajové čtvrti Wilanow se kvůli charakteristickému tvaru kupole, vysoké 30 metrů, přezdívá "Lis na citrón".

"Ti, kdo viděli stavbu jen z vnějšku, těžko uvěří, že uvnitř působí subtilním dojmem," poznamenal deník o "nejlepší části" svatyně. Ta působí dojmem převráceného kalichu, do kterého otvorem v kopuli dopadá světlo, a nad vším se 75 metrů nad zemí jakoby vznáší kříž. Dílo korunuje zeď, esovitě prohnutá a vysoká jako sedmipodlažní dům. Chrám má také podlahové topení, které obstarává 19 kilometrů trubek.

V chrámu má být zřízeno také muzeum polského papeže Jana Pavla II. a kardynála Stefana Wyszyńského, který stál v čele polské církve za komunismu.
1 comment
add comment
Subject
Author
Date
Obávám se ...
Mirko Baum
17.11.16 10:44
show all comments