Stanou se mrakodrapy ze dřeva novým trendem ve stavebnictví?
Publisher ČTK
18.03.2012 15:50
3
Michael Green: Tallwood
Ottawa - Mohou se města z betonových džunglí stát pralesy dřevěných mrakodrapů? Výměna betonu s ocelí za dřevěné trámy je vizí řady ekologicky uvažujících architektů, kteří plánují výškové budovy na celém světě. Architekt Michael Green chce postavit třicetipatrový dřevěný mrakodrap v kanadském Vancouveru, zatímco v Norsku a v Rakousku vznikají plány budov se 17 a 20 patry, které by místo oceli a betonu jako hlavní stavební materiál používaly dřevo, napsal zpravodajský server CNN. "Myslíme si, že můžeme jít výš než 30 pater," řekl Green. "Dřevem jsme se přestali zabývat před sto lety (s nástupem betonu a oceli). Teď zkoumáme zcela nový systém využívající velké množství dřeva." Moderní materiály ze dřeva jsou podle něj k dispozici asi 20 let, ale až donedávna se používaly okrajově nebo v nízkopodlažních budovách. Co se změnilo, je způsob, jak architekti a stavaři uvažují o využití dřeva. "Skutečná změna nastala, když jsme začali přemýšlet o změně klimatu. Beton s ocelí jsou skvělé, ale nejsou přátelské prostředí," tvrdí. Greenova stavba "Tallwood" byla navržena z desek vyrobených lisováním a lepením dřevěných dýh (laminated strand lumber). Další materiály z masivního dřeva využívají vrstvy dřeva spojené v úhlech, díky kterým jsou mimořádně pevné a je možné je využívat v nosných systémech, stěnách a podlahách. Obavy z toho, že se budovy změní v ohnivé peklo, by u dřevěných staveb měly zůstat stranou, protože velké kusy dřeva ohni odolávají dobře a zuhelnatělá vrstva chrání dřevo pod ní, tvrdí Green.
Waugh Thistleton: Stadthaus
Jedna z nejvyšších moderních dřevěných budov se v současnosti nachází v Londýně. Nazývá se Stadthaus Murray Grove a jde o devítipatrovou, skoro 30 metrů vysokou rezidenční budovu. Ze dřeva jsou v ní i výtahové a schodišťové šachty. "Je nižší než 30 metrů, protože pro výšku přes 30 metrů britské regulační úřady řekly, že by v ní muselo být instalováno samočinné hasicí zařízení a ve hře by byly i další regulace," řekl Craig Liddell, obchodní ředitel KLH UK, společnosti, která dřevěný kompozitní materiál pro budovu navrhla. Komponenty z křížem vrstveného masivního dřeva, které byly použity ve Stadthausu, jsou uváděny jako vzduchotěsné, a budova tak v Londýně patří mezi energeticky nejúspornější. Vzhledem k tomu, že jde o prefabrikáty, trvala stavba kratší dobu a byla levnější než běžná budova z betonu a oceli, tvrdí Liddell. Ať už jsou ekologické výhody takových budov jakékoli, postaveny byly totiž z jednoho rozhodujícího důvodu. "Ta myšlenka je taková, že aby byly vysoké dřevěné budovy životaschopné, musejí šetřit náklady," říká Green. "Můžeme ukázat, že dřevěné stavby jsou levnější ve srovnání s jinými budovami." Kromě toho se domnívá, že jde o to rozšiřovat mantinely toho, jak je možné uvažovat. "Skutečně jsme ve fázi, kdy můžeme začít ukazovat, co je možné, skoro jako kdysi s Eiffelovou věží. Ta byla postavená, když nikdo nerozuměl vysokým stavbám, ale ukázala, co je možné udělat, a stejně tak podstatně rozšířila hranice představivosti," řekl Green.