V německém Pforzheimu proslaveném hodináři a výrobci šperků byla v centru města rozšířena fakulta navrhování vysoké školy, která dosud musela sídlit v pronajatých prostorách. Návrh od stuttgartského ateliéru MGF doplňuje chybějící jihovýchodní křídlo secesního objektu. Památkově chráněná budova z roku 1911 se vyznačuje mohutným kamenným soklem, na němž spočívají tři patra ateliérů využívaných návrhářskou školou. Severně orientovaná rozměrná okna ateliérů jsou zdobně rámována kamennými parapety a ostěním. Nová přístavba je proti tomu zbavena ornamentu. Členěním oken se však návrh odvolává na sousední objekt, na obložení fasády používá stejný druh kamene a výškově lícuje s hřebenem přilehlého objektu. Směrem do ulice se objekt obrací 36 malými čtvercovými okny, zatímco do jižně orientované klidného vnitrobloku je fasáda kompletně prosklená s předsazenou kovovou sítí. Nová šestipodlažní část je s historickým objektem propojena úzkým krčkem s nouzovým schodištěm. V přízemí se nachází posluchárna a nad ní leží velkoplošné ateliéry. Každý z pěti horních ateliérů disponuje rozlohou 145m² a světlou výškou 4,3m. V nejvyšším podlaží je prostor navíc doplněn o galerii.