MOSKVA - Velká evropská města upouštějí od staveb výškových budov, v Moskvě si ale v posledních letech plní sen. Nedaleko historického centra ruské metropole vyrůstá nový obchodně-administrativní komplex Moskva-City, který se má po dokončení stát výkladní skříní nového Ruska a nervovým centrem jeho rozvíjející se ekonomiky. Výškové budovy by měly být dokončeny v roce 2007. "Měli jsme v tomto směru velkou krizi. Dlouho u nás trvala doba, kdy byla veškerá výstavba nejrůznějšími způsoby omezována. Vy už jste z výšky možná unaveni, nás to láká," řekl ČTK hlavní architekt města Moskvy Alexandr Kuzmin. Podle něj mají výškové budovy v Rusku budoucnost. Potvrzují to prý i průzkumy investorů, kteří se před začátkem výstavby ptali potenciálních nájemců o zájem pracovat či žít v mrakodrapech. Na levém břehu řeky Moskvy položili už na začátku letošního roku základní kámen k nejvyšší stavbě Evropy. Věž Federace, která by měla připomínat úzkou loď s plachtami, by měla být vysoká 340 metrů, se špicí dokonce 440 metrů. "Původně jsme chtěli postavit nejvyšší budovu světa, pak jsme se ale spokojili s evropským primátem. Ostatně výstavba nekončí," uvedl s úsměvem Kuzmin. V současnosti ční z obrovského staveniště sedm pater budoucího mrakodrapu. Do dvou let by měla stát budova s 87 poschodími, boční věž by měla mít 57 pater. Celý moderní komplex Moskva-City bude zaujímat 2,5 milionu metrů čtverečních, na nichž vyrostou kanceláře, byty i luxusní hotely. Podzemí bude patřit obchodům, do horních pater chtějí projektanti umístit restaurace, posilovny, bazény či vyhlídkové terasy. Jedna z výškových budov by měla sloužit i moskevské radnici; přestěhovat by se sem měl také starosta. "Počítáme, že centrum bude využívat na 150.000 lidí. Z toho 80.000 pro práci a 70.000 sem bude přijíždět za zábavou či do obchodů," uvedl Kuzmin. Moskva zažívá podle svého šéfarchitekta už druhou vlnu stavební horečky. Ta první začala po rozpadu Sovětského svazu a vychladla s příchodem finanční krize v roce 1998. Projekt byl schválen už v roce 1992, kdy se pod něj podepsal moskevský starosta Jurij Lužkov. Posledních deset let se práce na obchodním centru nezastavila. Tisíce dělníků staví budovy ze skla, betonu a oceli. Zatím je dokončeno jen několik nižších budov, zbytek prostoru připomíná mraveniště. V hlubokých výkopech jsou vidět základy a podzemní podlaží příštích mrakodrapů. Všechny budovy staví soukromí investoři, moskevská radnice poskytla vyčištěný pozemek, zavedla inženýrské sítě a vybudovala nutnou infrastrukturu. Tento týden také starosta Lužkov přímo v budoucím obchodním středu otevřel novou linku takzvaného "mini-metra". Ta bude centrum Moskva-City spojovat s existující dopravní sítí ruské metropole. Zda bude ambiciózní projekt skutečně tak úspěšný, jak si myslí architekt Kuzmin i soukromí investoři, ale zatím není zcela jisté. Vysoké ceny kancelářských prostor dnes v ruském hlavním městě neklesají i přes velkou nabídku a rozsáhlé inzertní kampaně investorů. A prázdná okna mnoha už postavených moderních výškových budov dávají tušit, že za nimi stále žádný nájemce nebydlí.