Bloomberg: Dejme olympiádě trvalý domov

Soči; zdroj Google earth

Soči - Zatímco se sportovci sjíždějí na nejdražší olympiádu všech dob, hlásí se o pozornost stará myšlenka: Najít hrám trvalý domov, napsal zpravodajský server Bloomberg.
    Rusko utratilo asi 50 miliard dolarů, aby od základů vybudovalo lyžařské středisko v Soči: nejen trati a sněžné stroje, ale také silnice, železnici, hotely a dokonce elektrárnu. To je značný výkon nejen proto, že zimní olympiáda je co do rozsahu zhruba třetinová v porovnání s letní, a přitom Londýn v roce 2012 za LOH utratil jen asi 14,5 miliardy dolarů.
    Není pochyb, že i tato olympiáda přinese svůj díl nezapomenutelných vzpomínek spočívajících v něčem víc, než je špatně postavený záchod. Ale už nyní je jasné nejen to, že tato kandidatura neměla být nikdy přijatá, ale také to, že celý proces volby je nezvratně marnotratný a zkorumpovaný.
    Ruský prezident Vladimir Putin doufá, že se jeho investice z dlouhodobého hlediska vyplatí, a že se Soči stane ruským Courchevelem nebo Aspenem přitahujícím lyžaře z celého světa. Až příliš mnoho zemí hostících olympijské hry spoléhalo na toto zbožné přání, které se ale vyplnilo jen zřídka.
    Otázka zní: Pokud dává smysl vybudovat velké lyžařské středisko kolem Soči - subtropického letoviska u Černého moře na západním okraji válkou rozervaného Severního Kavkazu - proč už tam dávno nebylo?
    Přehnané náklady na olympiádu mohou způsobit skutečné ekonomické škody národnímu hospodářství a mají jen malý vliv na kvalitu soutěží. Kanadský Montreal splácel 30 let své dluhy z pořadatelství letní olympiády v roce 1976. Řecko za hry v roce 2004 v Aténách utratilo 16 miliard dolarů a přisypalo tak na haldu dluhů, jež přispěly o šest let později ke zhroucení jeho ekonomiky - a olympijská sportoviště leží ladem a rozpadají se.
    Rusko, na rozdíl od Řecka nebo Montrealu, si může dovolit zaplatit. Přesto jednorázové náklady pro zemi, která potřebuje spoustu rozvojových investic a čelí zpomalujícímu se ekonomickému růstu, jsou jen těžko ospravedlnitelné.
    Výběrový proces místa konání olympiády se zvrhnul v dražbu, kde se jednotliví zájemci přebíjejí v nabídkách největší a nejnápadnější podívané. A pokaždé se ozvou hlasy sportovních ekonomů i samotných sportovců, aby vzniklo jediné, trvalé dějiště letních a zimních olympijských her.
    Řecká Olympia, kde se konaly hry téměř 12 století od roku 776 před naším letopočtem, je často navrhována jako trvalé místo konání letních olympijských her. Samotná řecká vláda na jeho vybudování v roce 1980 nabízela 505 hektarů nedaleko Olympie. Zimní hry by se mohly konat v Japonsku nebo ve Švýcarsku.
    V těchto trvalých lokacích by investice do sportovišť a dalších potřebných zařízení dávaly finanční smysl. Tato místa by se stala neutrální půdou, například jako OSN v New Yorku, a jejich provoz by financovaly zisky z prodaných vstupenek, televizních práv a reklamního zboží.
    Dalším důvodem, proč najít hrám trvalý domov, je politika. Soči přitáhlo pozornost ke kontroverzním ruským zákonům proti propagaci homosexuality. Letní hry v Pekingu 2008 mnohé znepokojovaly kvůli čínskému nedodržování lidských práv. Odvetné bojkoty Spojených států a tehdejšího Sovětského svazu v Moskvě 1980 a Los Angeles o čtyři roky později napáchaly na těchto sportovních akcích značné škody.
    Zájem jednotlivých měst a zemí, které chtějí pořádat olympiádu, zatím zabránil změně. Aby se předešlo kritice, že trvalé umístění her zvýhodňuje některou část světa, mohlo by vzniknout pět trvalých dějišť - v Africe, Asii, Evropě, Severní a Jižní Americe - a hry by mezi nimi kolovaly. To by také mohlo fungovat.