V divadle v Plzni je instalace japonského umělce Ikedy

Plzeň - Japonský audiovizuální umělec Rjódži Ikeda dnes v Plzni představil svou zvukovou a světelnou instalaci. V Novém divadle ji budou moci zájemci nejen slyšet a vidět, ale doslova vnímat celým tělem až do 11. srpna. Performer a skladatel elektronické hudby Ikeda přivezl svou instalaci do Plzně v rámci Evropského hlavního města kultury a projektu Japan Fest 2015.
Ikedovo vystoupení se považuje za vrchol letošního Japan Festu, příznivci špičkových technologií, multimediálního umění a elektronické hudby považují jeho účast v Plzni za malou senzaci. Jak řekl při vernisáži ředitel přehlídky Japan Fest Ivo Hucl, Rjódži Ikeda je umělec, jemuž se podařilo skloubit chladnou racionalitu nejmodernějších technologií s lyrikou a hlubokými emocemi, vědecké teorie s uměním. Přes projev, jaký jeho instalace mají, se v nich promítají podle Hucla tradice japonského zenu. Nabízí divákovi setkání se sebou samým, řekl.
Rjódži Ikeda se narodil v Japonsku, ale nyní žije a pracuje v Paříži. Svou hudbou a instalacemi zkoumá základní charakteristiky reality a zvuku. Často používá tóny a hluky na okrajích frekvencí vnímatelných lidským sluchem; o některých se posluchač dozví až chvíli po jejich odeznění.
Pro Japan Fest 2015 připravil tento oceňovaný umělec instalaci s názvem test pattern [n°7], jímž podle pořadatelů zkoumá či testuje limity výkonu současných digitálních technologií a vnímání lidského vědomí. Pořadatelé proto nedoporučují návštěvu osobám citlivým na ostré záblesky, rychlé změny světla a intenzivní zvuky.
Projekce vycházejí z elektronické hudby, jež s nimi současně zní. Charakterizuje je neustálý pohyb a střídání černé a bílé barvy. Některé účastníky přimějí k tanci a pohybu, jiní si lehnou na podlahu a nechávají na sebe zvuky a světlo jen působit. Tak tomu bylo i při dnešní plzeňské vernisáži. Projekce s hudbou trvá několik minut a opakuje se ve smyčce po celou dobu otevření galerie.
Test pattern je systém, který převádí jakýkoliv typ dat, tedy text, zvuky, fotografie, filmy či hudbu na grafiku připomínající čárové kódy a binární vzory složené z nul a jedniček. Návštěvník je tak vtažen do blikajících, pulzujících a posunujících se světelných obrazců a zároveň do zvuku, jehož rozsah se pohybuje od cvakání přes počítačové zvuky až po hluboké dunění.
V Plzni Ikeda připravil sedmé pokračování této instalace, která se už konala v Sydney, Paříži, Madridu či New Yorku. Pro malou scénu Nového divadla připravil komornější verzi na prostoru 14 x 14 metrů s podlahovou projekcí.