Švédované detaily
Dům umění v Českých Budějovicích na letošní květen přichystal výstavu dvojice švédských architektů Tham & Videgård, kteří společně tvoří přes dvě dekády v okolí Stockholmu a jsou nejlepší ukázkou toho, kudy se dnes ubírá skandinávská architektura.
Pohledu Středoevropana může současná skandinávská tvorba splývat do jednolitého bloku zemí s vysokou životní úrovní a kvalitou architektury, což je do velké míry pravda, ale pro rozklíčování tohoto úspěchu je potřeba, podívat se na tyto země jednotlivě a v širších souvislostech. Zatímco dánská scéna zůstává svázaná s evropským kontinentem a ovlivněna hvězdnými holanskými architekty s ikonickými touhami, tak na opačném pólu pokorně leží Finsko, kde před sto lety architektura neexistovala a začala se formovat až s příchodem Alvara Aalto, který dokázal propůjčit modernismu lidskou tvář a ladnými křivkami propojit stavby s okolní krajinou. Norská i islandská scéna v mnohém vděčí přírodnímu bohatství. Současní švédští architekti se ve skandinávském klimatu nachází přesně na pomezí. Na jedná straně mohou doložit kontinuální historickou stopu a zároveň se musí potýkat s drsnými severskými podmínkami. Švédští architekti navazují na vlastní bohaté tradice a těží z krás nekonečné krajiny. Malá populace okupující rozsáhlé území se musí vypořádat s osamocením uprostřed přírody. Zatímco finští modernisté vypluli na počátku minulého století do vod mezinárodního slohu, tak švédští architekti v čele s Gunnarem Asplundem či Sigurdem Lewerentzem se naopak mohli pevně opřít o tradice. Jejich tvorba tak nesplynula s meziválečnou avantgardou a posloužila jako inspirace pro začínajícího Thama s Videgårdem.
Bolle Tham a Martin Videgård se shodně narodili ve Stockholmu, kde v 90. letech minulého století oba promovali na Královském technologickém institutu. Již během studií spolupracovali na menších projektech a hned po škole si založili vlastní architektonický ateliér. Záhy však zjistili, že rozjíždět samostatnou praxi na počátku ekonomické recese nebyl nejšťastnější nápad. Devadesátá léta byla ve Švédku poněkud ospalá a nebylo lehké najít slušné zaměstnání. Stavební trh měly mezi sebou rozděleny velké kanceláře a pro mladé architekty bylo těžké se prosadit. Tham s Videgårdem však nechtěli projektovat do šuplíků. Ihned začali budovat a učit se na staveništi. Cestou přímé zkušenosti postavili několik malých rodinných domů. Přestože tyto rané projekty vznikaly s omezeným rozpočtem, Tham s Videgårdem vždy dokázali nabídnout bohatý prostorový a smyslový zážitek. Levné materiály jim nijak nebrání v dosažení dokonalosti. Martin Videgård, který rovněž studoval na univerzitě Konstfack interiérové návrhářství, při zařizování dispozic často používá designové ikony od Alvaro Aalta nebo Arne Jacobsen, ale pokud dostanou příležitost, tak rádi navrhují interiér do posledního detailu včetně vlastních svítidel, nábytku nebo klik u dveří.
Postupem času Tham & Videgård uspěli také ve velkých architektonických soutěžích na veřejné stavby, které komunikují s historickou zástavbou. Současně se jim podařilo dostavět univerzitu, kde sami studovali a svým návrhem tak ovlivnit nastupující generaci švédských architektů.
Přední finský teoretik architektury Juhani Pallasmaa popisuje tvorbu Tham & Videgård jako “smyslně racionální“. Tento zdánlivý protiklad má jednoduché zdůvodnění. V dnešní době architektuře hrozí, že se stane čirým nástrojem nebo naopak objektem estetické fetišizace. Na jedné straně vládne ekonomický kalkul na druhé straně s vámi manipulují vyprázdněné formy. Tham & Videgård umě balancují na tomto ostří mezi instrumentalizací a estetizací. Podle potřeby si přebírají z každé strany trochu. Snaží se naplnit funkční požadavky, přičemž musí zbýt dostatek místa na oslavu a užívání si objektu.
Při hledání klíče k pochopení tvorby Tham & Videgård nám může pomoci Heideggerův spis Básnicky bydlí člověk, kde filosof vytýká lidstvu přílišné spoléhání na vědecký pokrok a opomíjení reálného vnímání světa s hlubšími prožitky, které nám může poskytnout právě architektura prostřednictvím haptického vnímání ploch, materiálů a atmosfér. Architekt může být ten, kdo lidem tento básnický svět přiblíží. Často se stane, že obyvatelé ve svých dokonalých minimalistických interiérech spíše bloudí než bydlí. Skandinávci dokáží naopak svými teplými interiéry osídlit i nehostinné severské pustiny.
Při hledání další paralely se musíme vypravit nazpět o dva tisíce let, kdy Marcus Vitruvius Pollio formuloval jednoduchou poučku, že struktura stavby musí být trvanlivá, užitečná a krásná. Tyto základní vlastnosti byly v uplynulém století ochuzeny o krásu, neboť ji funkcionalisté nedovedli změřit či objektivně posuzovat. Učinili tak z krásy nepotřebnou slabost. Dnes opět chápeme proces navrhování v celé šíři, kdy nelze vypustit každodenní radosti.
Tham & Videgård tvoří dnes a tady, ale chápou časový přesah staveb, kdy musí na historických základech odpovídat na potřeby budoucích generací. Toto dilema je hybnou silou každé nadčasové architektury, které se ve výsledku podaří vymanit ze slohového zařazení.
Důležitým aspektem Tham & Videgård je kontext daného místa, konkrétně prostředí Stockholmu a blízkého okolí. Pozemek je jedním z hlavních určujících prvků. Výsledné objekty nejsou s místem spjaté a zároveň nemohou stát kdekoliv jinde. Jejich domy se pozemku jen lehce dotýkají a lze je bez obtíží odstranit, aniž by po sobě zanechaly sebemenší stopy. Jde o dobrý příklad skandinávské pokory k životnímu prostředí. Tham & Videgård staví se stejnou logikou jako jejich předci před mnoha staletími. Na rozdíl od světových hvězd utvrzujících si stavbami vlastní ego nemají švédští architekti potřebu vybočovat ze svého okolí. Daleko lépe se cítí, když jejich návrh dokonale splyne s prostředím. Často se stane, že z dálky jejich stavby přehlédnete. Jejich domy se barevností přizpůsobuji přírodě a nijak nepřitahují pozornost. Švédští architekti se naučili nacházet krásu v levných materiálech. Zjišťují, jak málo člověku stačí, aby mohl spokojeně přebývat na opuštěném místě a přitom mu nic nescházelo. Vedle tradičního přístupu a vytváření podvědomého lze při bližším studiu projektů Tham & Videgård spatřit experimentální hledání nových druhů dispozic, způsobů bydlení a prostorových zážitků.
Život a tvorba Tham & Videgård je úzce spjatá se Botnickým zálivem, ale jejich pokora k místu, hmotě a přání klienta jsou snadno přenositelné i do našeho prostředí.
Tham & Videgård Arkitekter – in Detail
Galerie současného umění a architektury
Dům umění města České Budějovice
4. 5. – 3. 6. 2018
Publikováno v květnovém čísle magazínu Milk & Honey
Pohledu Středoevropana může současná skandinávská tvorba splývat do jednolitého bloku zemí s vysokou životní úrovní a kvalitou architektury, což je do velké míry pravda, ale pro rozklíčování tohoto úspěchu je potřeba, podívat se na tyto země jednotlivě a v širších souvislostech. Zatímco dánská scéna zůstává svázaná s evropským kontinentem a ovlivněna hvězdnými holanskými architekty s ikonickými touhami, tak na opačném pólu pokorně leží Finsko, kde před sto lety architektura neexistovala a začala se formovat až s příchodem Alvara Aalto, který dokázal propůjčit modernismu lidskou tvář a ladnými křivkami propojit stavby s okolní krajinou. Norská i islandská scéna v mnohém vděčí přírodnímu bohatství. Současní švédští architekti se ve skandinávském klimatu nachází přesně na pomezí. Na jedná straně mohou doložit kontinuální historickou stopu a zároveň se musí potýkat s drsnými severskými podmínkami. Švédští architekti navazují na vlastní bohaté tradice a těží z krás nekonečné krajiny. Malá populace okupující rozsáhlé území se musí vypořádat s osamocením uprostřed přírody. Zatímco finští modernisté vypluli na počátku minulého století do vod mezinárodního slohu, tak švédští architekti v čele s Gunnarem Asplundem či Sigurdem Lewerentzem se naopak mohli pevně opřít o tradice. Jejich tvorba tak nesplynula s meziválečnou avantgardou a posloužila jako inspirace pro začínajícího Thama s Videgårdem.
Bolle Tham a Martin Videgård se shodně narodili ve Stockholmu, kde v 90. letech minulého století oba promovali na Královském technologickém institutu. Již během studií spolupracovali na menších projektech a hned po škole si založili vlastní architektonický ateliér. Záhy však zjistili, že rozjíždět samostatnou praxi na počátku ekonomické recese nebyl nejšťastnější nápad. Devadesátá léta byla ve Švédku poněkud ospalá a nebylo lehké najít slušné zaměstnání. Stavební trh měly mezi sebou rozděleny velké kanceláře a pro mladé architekty bylo těžké se prosadit. Tham s Videgårdem však nechtěli projektovat do šuplíků. Ihned začali budovat a učit se na staveništi. Cestou přímé zkušenosti postavili několik malých rodinných domů. Přestože tyto rané projekty vznikaly s omezeným rozpočtem, Tham s Videgårdem vždy dokázali nabídnout bohatý prostorový a smyslový zážitek. Levné materiály jim nijak nebrání v dosažení dokonalosti. Martin Videgård, který rovněž studoval na univerzitě Konstfack interiérové návrhářství, při zařizování dispozic často používá designové ikony od Alvaro Aalta nebo Arne Jacobsen, ale pokud dostanou příležitost, tak rádi navrhují interiér do posledního detailu včetně vlastních svítidel, nábytku nebo klik u dveří.
Postupem času Tham & Videgård uspěli také ve velkých architektonických soutěžích na veřejné stavby, které komunikují s historickou zástavbou. Současně se jim podařilo dostavět univerzitu, kde sami studovali a svým návrhem tak ovlivnit nastupující generaci švédských architektů.
Přední finský teoretik architektury Juhani Pallasmaa popisuje tvorbu Tham & Videgård jako “smyslně racionální“. Tento zdánlivý protiklad má jednoduché zdůvodnění. V dnešní době architektuře hrozí, že se stane čirým nástrojem nebo naopak objektem estetické fetišizace. Na jedné straně vládne ekonomický kalkul na druhé straně s vámi manipulují vyprázdněné formy. Tham & Videgård umě balancují na tomto ostří mezi instrumentalizací a estetizací. Podle potřeby si přebírají z každé strany trochu. Snaží se naplnit funkční požadavky, přičemž musí zbýt dostatek místa na oslavu a užívání si objektu.
Při hledání klíče k pochopení tvorby Tham & Videgård nám může pomoci Heideggerův spis Básnicky bydlí člověk, kde filosof vytýká lidstvu přílišné spoléhání na vědecký pokrok a opomíjení reálného vnímání světa s hlubšími prožitky, které nám může poskytnout právě architektura prostřednictvím haptického vnímání ploch, materiálů a atmosfér. Architekt může být ten, kdo lidem tento básnický svět přiblíží. Často se stane, že obyvatelé ve svých dokonalých minimalistických interiérech spíše bloudí než bydlí. Skandinávci dokáží naopak svými teplými interiéry osídlit i nehostinné severské pustiny.
Při hledání další paralely se musíme vypravit nazpět o dva tisíce let, kdy Marcus Vitruvius Pollio formuloval jednoduchou poučku, že struktura stavby musí být trvanlivá, užitečná a krásná. Tyto základní vlastnosti byly v uplynulém století ochuzeny o krásu, neboť ji funkcionalisté nedovedli změřit či objektivně posuzovat. Učinili tak z krásy nepotřebnou slabost. Dnes opět chápeme proces navrhování v celé šíři, kdy nelze vypustit každodenní radosti.
Tham & Videgård tvoří dnes a tady, ale chápou časový přesah staveb, kdy musí na historických základech odpovídat na potřeby budoucích generací. Toto dilema je hybnou silou každé nadčasové architektury, které se ve výsledku podaří vymanit ze slohového zařazení.
Důležitým aspektem Tham & Videgård je kontext daného místa, konkrétně prostředí Stockholmu a blízkého okolí. Pozemek je jedním z hlavních určujících prvků. Výsledné objekty nejsou s místem spjaté a zároveň nemohou stát kdekoliv jinde. Jejich domy se pozemku jen lehce dotýkají a lze je bez obtíží odstranit, aniž by po sobě zanechaly sebemenší stopy. Jde o dobrý příklad skandinávské pokory k životnímu prostředí. Tham & Videgård staví se stejnou logikou jako jejich předci před mnoha staletími. Na rozdíl od světových hvězd utvrzujících si stavbami vlastní ego nemají švédští architekti potřebu vybočovat ze svého okolí. Daleko lépe se cítí, když jejich návrh dokonale splyne s prostředím. Často se stane, že z dálky jejich stavby přehlédnete. Jejich domy se barevností přizpůsobuji přírodě a nijak nepřitahují pozornost. Švédští architekti se naučili nacházet krásu v levných materiálech. Zjišťují, jak málo člověku stačí, aby mohl spokojeně přebývat na opuštěném místě a přitom mu nic nescházelo. Vedle tradičního přístupu a vytváření podvědomého lze při bližším studiu projektů Tham & Videgård spatřit experimentální hledání nových druhů dispozic, způsobů bydlení a prostorových zážitků.
Život a tvorba Tham & Videgård je úzce spjatá se Botnickým zálivem, ale jejich pokora k místu, hmotě a přání klienta jsou snadno přenositelné i do našeho prostředí.
Tham & Videgård Arkitekter – in Detail
Galerie současného umění a architektury
Dům umění města České Budějovice
4. 5. – 3. 6. 2018
Publikováno v květnovém čísle magazínu Milk & Honey
0 comments
add comment
