Při posledním ročníku Ceny Bohuslava Fuchse (která pro jistotu žádný statut nemá), získala jedna z pořadatelek "Zvláštní cenu poroty". O to bizarnější pak byla situace, kdy si pořadatelka žádala o vyplacení stipendia za odměnu v soutěži, kterou sama pořádala... SOFA je nejvíc.
Tato tisková zpráva byla vysloveně potřeba a pomůže zvýšení kýženého porozumění a jistě i celkové kvality školy. Je zkrátka nutné zajistit klid na práci. Jazyk zprávy to potvrzuje, například zde:"............projevujících se kromě jiného i nedodržováním vlastních pravidel soutěže. Jak těch jednoznačně daných statutem nebo "jen" obecně sdílených normami a předpoklady nezaujatosti." Bude tedy potřeba si nasdílet kromě příliš volných regulí soutěže ještě přesná pravidla zajišťující, aby ta pořád se opakující otravná kritika konečně ztichla. Spolek by si měl dát zatracený pozor. A aby do školy lezli někteří chytráci za semestr hned několikrát, to už je přece moc! Navíc zadarmo, co si myslí? My máme vlastní evaluaci, bezchybnou.
Předevčírem večer se tu na Archiwebu objevil jiný text, ve kterém vedení fakulty "zaujímalo stanovisko". Do rána dalšího dne zmizel. Je někde ještě k přečtení? Byl výrazně ukřivděnější a ještě méně směřoval k podstatě. Olověný Dušan je obrovský výkon od pořadatelů ale také od poroty, která tomu věnuje bez nároku na odměnu množství času s vírou, že jejich počínání k něčemu bude. Že se porota chová jako suverén a od organizátorů očekává součinnost se způsobem sdělení svého feedbacku škole, je vzhledem k její pozici pochopitelné. I proto letos organizátor zareagoval neudělením olověného Dušana, ale většího počtu ocenění poroty. To je dobrým řešením, které neporušuje statut soutěže, naopak naplňuje "CÍL" soutěže, který je prvním bodem statutu. Člověk by očekával, že škola bude vděčnější za objektivní evaluaci i PíÁr, které se jí bezplatně dostává... A hlavně, že s tou zpětnou vazbou bude pracovat, ne se vůči ní vymezovat.
Také by mě zajímalo jak vedení školy vysvětluje fakt, že komise oficiálního hodnocení každý semestr má mezi svými členy pedagogy fakulty. Není to ostrý konflikt zájmů?
Olověný Dušan zdřevěněl? Nemohu neříct, že kritika architektury na FA nemá váhu, doporučuji přejít na Polystyrenového Dušana. Plastici budou mít radost.
Udeleni Dusana atelieru prvniho rocniku vyrazzío dech stejne jako kvalita prezentace v tomto atelieru. Takze poruseni / neporuseni pravidel...? Dusan neni moc o soutezi, vyhry jsou symbolicke. Je to hlavne o te zpetne vazbe!
To je nějaký konceptuální happening? Čtu teď už třetí podobu textu zde na archiwebu publikovanou. Neustále se vyvíjí, občas zmizí, aby se zjevil v nové podobě. Jedno je všem verzím společné. Jsou zcela mimoběžné s podstatou. Zabývají se výhradně zpochybněním výsledků soutěže na základě údajných porušení pravidel. Vedení fakulty se staví do role ochránce řádů, které sám nestanovil (jak samo podotýká), která ale jako autorita interpretuje a konstatuje vůči nim konflikt. Dostaly se mi do ruky katalogy dvou posledních ročníků soutěže. Jde o skromné brožury s kvalitní grafickou úpravou a překvapivě pečlivě formulovaným obsahem, který krom anotací oceněných projektů předkládá především pečlivě formulovaná sdělení porotců. Zvláště katalog předposledního ročníku má texty velmi precizní. Vypadá to, že porotcům záleží na tom, co předkládají jako výstup své dobrovolnické práce. Vedení školy vyzývá k napravení podsunutých nešvarů. Chová se jako autorita, nikoli partner. Nastrkuje slaměného panáka, místo, aby se zabýval věcnou stránkou výstupů práce porotců, kterou označuje za předpojatou a kontroverzní. Zpochybnění legitimity jedné strany dialogu (skrze zpochybnění ovoce jejího konání) je klasický způsob, jak se vyhnout obsahům sdělení.
Status souteze muze zmenit SPA na pockani si minutovym hlasovanim. Argumentace v tomto smeru je na urovni gumove hracky pro psa. Studenti hledaji podstatu a proste prdi na formalni To, ze to cele naopak smrdi tim, ze si pan Sepka vyrizuje ucty je vec druha, nemene podstatna. Asi by bylo fajn snazit se si porozumet a jit za cilem krasne a fungujici fakulty ruku v ruce ne? Smyslem kritky je dat feedback vyucujicim, protoze bez feedbacku nemuze nikdo odpovedne delat svoji praci. Vyucujici by meli po feedbacku prahnout! Smarja pano jak muzu vedet, jestli ucim dobre, kdyz netusim, jak to studeni vnimaj a co jsem je vlastne naucil?
Záleží na co Olověný Dušan, jako cena a vlastně zhodnocení kvality ateliérů, apeluje a na co vlastně ve skutečnosti "má"...
Dušan se zdá být v poslední době cenou pouze za projekty "které zaujmou" a nikoli za "nejlepší projekty"... Má li komise během dne projít těch 44 ateliérů a prostudovat cca 1000 studentských projektů, je to docela fuška. Oddělit zrno od největších plev není zas tak těžké, ale i přes to, že věřím, že členové poroty jsou schopni číst projekty velmi rychle, tak není v lidských silách během tak krátkého času nastudovat rozličná zadání, problematiku místa, vhodnost konceptu, genialitu funkčního řešení a vyhodnotit opravdovou kvalitu všech projektů a zejména ateliérů.
Vše se scvrkává na né jiné než povrchní hodnocení prvního dojmu. Dušan je cenou dobré prezentace, grafické líbivosti a podařeného trendy konceptu, který ale uvnitř často ukrývá už pouze banální a nedořešené dispozice, bez dotaženého funkčního řešení a detailu (a vůbec toho o čem architektura vlastně by měla být).
Problém není v tom, že Dušan hodnotí to co hodnotí, problém je v tom, že se to pak jako ultmátní zdodnocení kvality ateliérů a projektů prezentuje.
Status soutěže, která má už tradici a vybudouvanou prestiž, sebou nese určitou odpovědnost k pravidlům i k mateřské fakultě. Rozumím vedení FA, že nemá v zájmu zararazit či převzít kontrolu nad Dušanem, ale že má v zájmu, aby ta ehm. objektivní "evaluaci i PíÁr, které se jí bezplatně dostává" měla určitou rozumnou kvalitu, nebo alespoň takovou na kterou si hraje.
Z rozostřeného ocenění je vidět bezradnost, to jsou opravdu nejlepší ateliérové projekty 2017?
Promoval jsem v roce 1991 a Olověný Dušan vznikl z naší tehdejší zkušenosti, že ateliery díky krátkozraké péči o detaily ztrácejí pojem o vyšším smyslu. To byl a je cíl OD. Jsou to paradoxy, nedávno profesor Lábus udělil čestný doktorát architektu Šikovi se slovy, že architektura není olympiáda a dnes říká, že je problém místo jedné olověné vydat devět cen dřevěných.
Nešvar a neschopnost udělit jasnou první cenu je kruciální problém. To věšné normalizační průměrné šediváctví. Bezradnost a nevědomost plodí jen pokrytectví a malost Dúsledkem jsou demolice unikátních památek i celých souborů staveb, nevážímeli si minulosti, jde do háje i přítomnost, o budoucnosti nemluvě. Až se fakulta hrdě a statečně přihlásí k odkazu Loose, Plečnika, Malátka, Kaplického nebo žijícího a mluvícího Vlada Miluniće, nebude mít problém ocenit ani zdravé jádro z ateliérů. Mysl porotců musí být zdravá jak horský potok, bez toho se z pomatené polystyrénocé mnohomluvnosti zastírající zmatení hodnot Dušan nevymotá.
Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Dušan se zdá být v poslední době cenou pouze za projekty "které zaujmou" a nikoli za "nejlepší projekty"... Má li komise během dne projít těch 44 ateliérů a prostudovat cca 1000 studentských projektů, je to docela fuška. Oddělit zrno od největších plev není zas tak těžké, ale i přes to, že věřím, že členové poroty jsou schopni číst projekty velmi rychle, tak není v lidských silách během tak krátkého času nastudovat rozličná zadání, problematiku místa, vhodnost konceptu, genialitu funkčního řešení a vyhodnotit opravdovou kvalitu všech projektů a zejména ateliérů.
Vše se scvrkává na né jiné než povrchní hodnocení prvního dojmu. Dušan je cenou dobré prezentace, grafické líbivosti a podařeného trendy konceptu, který ale uvnitř často ukrývá už pouze banální a nedořešené dispozice, bez dotaženého funkčního řešení a detailu (a vůbec toho o čem architektura vlastně by měla být).
Problém není v tom, že Dušan hodnotí to co hodnotí, problém je v tom, že se to pak jako ultmátní zdodnocení kvality ateliérů a projektů prezentuje.
Status soutěže, která má už tradici a vybudouvanou prestiž, sebou nese určitou odpovědnost k pravidlům i k mateřské fakultě. Rozumím vedení FA, že nemá v zájmu zararazit či převzít kontrolu nad Dušanem, ale že má v zájmu, aby ta ehm. objektivní "evaluaci i PíÁr, které se jí bezplatně dostává" měla určitou rozumnou kvalitu, nebo alespoň takovou na kterou si hraje.
Promoval jsem v roce 1991 a Olověný Dušan vznikl z naší tehdejší zkušenosti, že ateliery díky krátkozraké péči o detaily ztrácejí pojem o vyšším smyslu. To byl a je cíl OD. Jsou to paradoxy, nedávno profesor Lábus udělil čestný doktorát architektu Šikovi se slovy, že architektura není olympiáda a dnes říká, že je problém místo jedné olověné vydat devět cen dřevěných.
Nešvar a neschopnost udělit jasnou první cenu je kruciální problém. To věšné normalizační průměrné šediváctví. Bezradnost a nevědomost plodí jen pokrytectví a malost Dúsledkem jsou demolice unikátních památek i celých souborů staveb, nevážímeli si minulosti, jde do háje i přítomnost, o budoucnosti nemluvě. Až se fakulta hrdě a statečně přihlásí k odkazu Loose, Plečnika, Malátka, Kaplického nebo žijícího a mluvícího Vlada Miluniće, nebude mít problém ocenit ani zdravé jádro z ateliérů. Mysl porotců musí být zdravá jak horský potok, bez toho se z pomatené polystyrénocé mnohomluvnosti zastírající zmatení hodnot Dušan nevymotá.