V urbanistické soutěži o návrh revitalizace území Černá louka zvítězil nizozemský ateliér Maxwan

V kongresovém sále pavilonu A na Výstavišti Černá louka byly dnes na tiskové konferenci vyhlášeny výsledky mezinárodní kombinované urbanistické soutěže o návrh revitalizace území Černá louka v Ostravě. Do soutěže, kterou vyhlásilo statutární město Ostrava 1. února a jejíž uzávěrka byla 31. května, se přihlásilo celkem 70 achitektonických ateliérů. Ze zahraničních účastníků to byly Foreign Office Architects (Velká Británie), Maxwan (Nizozemí), NL architects (Nizozemí) a Lacaton & Vassal Architectes (Francie). Jedenáctičlenná porota složená z renomovaných urbanistů, architektů a zástupců města Ostravy v čele s architektem Josefem Pleskotem valnou většinou hlasů rozhodla o vítězi, jímž se stal návrh nizozemského ateliéru Maxwan.

Jak prohlásil předseda poroty architekt Josef Pleskot, vítězný návrh je pozoruhodný v architektonicko-urbanistickém zacházení s prostorem, který neklade důraz na na jednotlivé budovy, ale hlavně na celek. "Tento návrh zaujal naprostou většinu poroty, protože vyzařuje nepřehlédnutelné kouzlo. Jde o hrozně zajímavé pojetí specifického, orginálního městského prostoru, jímž opradu Černá louka je, což se na první pohled nezdá. Tento návrh dokázal z toho zapomenutého místa, které leží mezi městem a přírodou, vyhmátnout to podstatné. Dokázal připojit přírodu k městu a město k přírodě," shodnotil klady vítězného projektu Pleskot.

Jednotlivé stavby, s jejichž vznikem se na Černé louce počítá, zahrnují koncertní dům, výstavní síň (Kunsthalle), centrum moderní hudby (Music Pavilion), komplex škol od mateřské, základní a střední až po kreativní inkubátor v kombinaci se školou managementu umění a obytné budovy.  Tyto stavby jsou v návrhu Maxwanu rozestavěny do jakéhosi půlkruhu, který může připomínat westernové městečko nebo kolonádu. Zbylý prostor je vyhrazen parku 21. století, jak ho Josef Pleskot nazval. "Nejde ani o typ anglického parku, tedy volné přírody, není to ani geometrizovaná podoba francouzského parku, ale oba tyto typy jsou v něm do jisté míry obsaženy. Je tam celá řada prvků pro hry, pro potkávání, je tam určitá bezbariérovost nebo průtočnost ve všech směrech," řekl Pleskot.

Nizozemská urbanistická kancelář vznikla roku 1994. Její první zakázkou a zároveň realizací byl masterplan pro nově vznikající holandské město Leidsche Rijn (na okraji Utrechtu). Dnes v něm žije 75 000 lidí. Roku 2004 byl šéf Maxwanu Rients Dijkstra jmenován jedním z poradců starosty Londýna pro nový rozvoj města. Roku 2003 začali projektovat novou městskou čtvrť Barking Reach (10 800 bytových jednotek) na východním okraji Londýna. Momentálně probíhá její výstavba. Maxwan zvítězili v mnoha urbanistických soutěžích (Moskva, Kaunas, Kijev, Antverpy).

Sociálně-kulturní klastr Černá louka je klíčovým projektem Ostravy v boji o prestižní  titul Evropské hlavní město kultury 2015.

---

Memorandum poroty

Černá louka pomocí soutěžní prověrky potvrdila, že není pouhým záložním územím pro rozšíření ostravského historického centra, ale že je prostorem, do něhož se vyplatí přidat vyšší urbanistické a architektonické hodnoty, neboť se za krátkou dobu může stát společenským a kulturním centrem celé Ostravy.

Území Černé louky bylo v minulosti intenzivně využívanou otevřenou krajinou ležící mezi historickým městem a řekou Ostravicí. Bylo to území, kterým také od jihu procházela významná stará vítkovická cesta zaústěná do jedné ze tří městských bran - vítkovické. Vždy to bylo území atakované mnoha vlivy, odehrávalo se v něm velké množství příměstských, civilizačních i přírodních jevů. Obchodovalo se zde s dobytkem a také to bylo území bezpečného rozlivu řeky Ostravice.

S postupující industrializací Ostravy v něm začaly vznikat obtížně proniknutelné bariéry. Černá louka se stala územím deponie, odvalů, hald, odkladištěm a skladištěm, zkrátka průmyslovou zónou, která na dlouhou dobu oddělila město od své řeky a krajiny.

V posledních desetiletích začaly být bariéry Černé louky poměrně přirozenou cestou likvidovány. Na čas se část její rozlohy stala oploceným areálem pro pořádání výstav, přehlídek a mnoha dalších příležitostných aktivit.

Přestože se Černá louka v rámci rehabilitujícího se obrazu centra začala znovu formovat jako jedinečný městský prostor, četné bariéry v ní stále zůstávaly.

Na jedinečný význam Černé louky v rámci celého města vsadili aktéři projektu Ostrava - Evropské hlavní město kultury 2015. Definovali ji jako potenciální kulturní klastr a iniciovali ideovou urbanistickou soutěž, jejímiž hlavními úkoly bylo potvrdit její tušenou jedinečnost, nalézt způsob jejího dokonalého otevření celému městu a jeho obyvatelům a vytvořit místo se specifickou atmosférou, ve které bude možné Evropě demonstrovat ducha originálního města a celého regionu, jehož je součástí.

Soutěžní návrhy, které dokázaly stanovených hodnot dosáhnout nejpřesvědčivěji, postoupily do závěrečného kola posuzování. Byly to návrhy, které ukázaly, že veškerá očekávání mohou být splněna. Naprosto nepochybně prokázaly, že prostor Černé louky lze dokonale proměnit tak, aby se pro Ostravu na dlouhou dobu stal místem soustředěné intenzivní společenské energie, ve které lze bez obav umístit nejvýznamnější městské domy typu koncertní haly, výstavní síně a další.

Vítězný návrh navíc prokázal, že je možné na Černé louce vytvořit zcela originální vlídnou městskou krajinu, či jakýsi soudobý park, který se stane magnetem se silou mající šanci semknout celé město.

Soutěžní porota doporučuje politikům města uznat kvalitu vítězného návrhu a umožnit jeho autorům ovlivňovat vznik územní urbanistické studie, která musí být následně městem vypracována. Dále doporučuje návrh při realizaci podporovat, posilovat, rozvíjet, a vytvořit tak pro občany města "místo pro šťastný život".

Výsledky soutěže rozhodně prokázaly správnost rozhodnutí představitelů města o jejím uspořádání v nezvykle nadstandardních parametrech.