poslednich 5-10 let je vyrazne sestupna tendence kvality viteznych navrhu v arch. soutezich, ne vsech souteznich navrhu, vzdy je tam dost dobrych, ale opravdu myslim tech viteznych (ty opravdu dobre se netoricky neumistuji)
z toho ovsem plyne, ze je sestupna tendence kvality porot
proc tomu tak je?
mozna je to dano tim, kdo poroty navrhuje, ovsem i nedefinovatelnym pojmem jako je anonymni spolecenska poptavka
tento konkretni navrh povazuji za velice slaby, ideove a architektonicky podprumerny konglomerat dobovych klise a frazi
kdysi byl film s názvem, jenž tohle dokonale vystihuje - Nuda v Brně. Chceme-li skutečně progresivní, moderní, atraktivní, tedy všeobecně zajímavou architekturu, musíme napřed vědět, co to znamená.
Nesouhlasím, vůbec v ničem. Možná by bylo dobrý si vzít nějaký konkrétní příklad - a podívat se na všechny soutěžní návrhy. A sestupná kvalita porot? Víte vůbec, co mají za sebou porotci v této soutěži? Profesor Eberle, Dorte Mandrup, profesor Šik? Vám to připadá jako nekvalitní porota?
Zkuste se nejdřív podepsat, potom bude možné diskutovat.
...pozice hatera unavuje, ale sousloví "dobové klišé" mi taky okamžitě vytanulo na mysli, aniž bych četl komenty.
Dělám barák pro lesy ČR, tak použiju konceptuální kec o stromu: checked
Korporátní fábr zamaskuju do menších jednotek: checked
Ortogonální prostor zjemním organickým schodštěm: checked
Všude do vizošek narvu kytky a stromy: checked
Mlha dotvoří mírně melancholickou náladu: checked
Chybí jakákoliv prostorová a konstrukční odvaha. A bez odvahy není poezie. Což říkám jako extrémně konzervativní typ.
Reakce na eternity: Co myslíte sestupnou tendencí kvality porot?? Dle mého byla porota opravdu kvalitní. Aulík, Šik, Eberle, Mandrupp... Opravdu je to úspěch dostat takové lidi na soutěž do ČR!
Já bych věděl, inspirativní, poetická, kontextuální. Dnešní poroty to ale zpravidla neocení. Tak dlouho se tu vzývala švýcarská přísnost, až ji máme: Šik, Eberle atd. V 80. letech jsme byli hrdí, že máme západoslovanskou citlivost a keltskou duchovnost. Dnes jsme vypočítaví jako Němci, Rakušáci a Švýcaři dohromady, vysušení až na kost. Bez invence a bez ducha. Bez vzruchu, vtipu a bez myšlenky. Popíráme genetickou paměť a vykořeňujeme se. Milunić je bez práce, já téměř taky. Realita 2017.
připomínka je zásadní. v zadání byla opakovaně zdůrazňovaná ekologičnost. přímo v dokumentu Obecné požadavky na energetickou náročnost a udržitelnost je první čili hlavní bod “KOMPAKTNOST OBJEMU BUDOVY: Pro energeticky a provozně úsporné budovy je zásadní koncepce budovy a její kompaktnost.”
v toto kontextu se jeví rozhodnutí poroty jako absurdní (nehledě na stupidní půdorys tvaru smrkové větvičky).
Hezký den, „kompaktnost“ objemu, vyjádřená poměrem A/V je pouze jednou z vlastností desatera požadavků na koncept energeticky vysoce efektivních budov. Při odpovídajících zkušenostech a kompetencích, lze v rámci desatera/má dáti dal, případnou nevýhodu nevýhodného poměru A/V vyrovnat dalšími opatřeními. To jsou exaktní fakta dána i výpočtovými programy - > např. PHPP.
A/V se pohybuje u budov běžně v rozmezí od 1,2 (přízemní bungalov rodinného domu) až po 0,2 rozsáhlá a objemná, např. výšková obytná budova. V extrému u rozsáhlých polyfunkčních budov se může pohybovat až na hranici 0,18 – 0,19.
Platí, že poměr A/V faktor „kompaktosti“ má výrazně snižující význam pro energetickou náročnost s rostoucím objemem stavby. To je zřejmě také příklad vítězného návrhu AB Lesů ČR.
Z porovnani je videt, ze dvoupatrove reseni (viz. 2. misto) nema dobry pomer povrchu/objemu.
Nesnazil bych se projekt branit jako dobry priklad environmentalni, hospodarne architektury, v tom jeho kvality nejsou.
I povereny inzenyr, ktery pred zasedanim poroty rozdelil soutezni projekty do 4 skupin na zaklade energeticke vyhodnosti, dal tento projekt do posledni skupiny.
Vyznam teto diskuze/kritiky je poucit se (pro pristi projekty).
Energeticky vysoce efektivní budova. Ptydepe bratrstva pasivního domu??? :D .....Co to jako je? Ať je to jak chce, tak nejefektivnější forma to z hlediska energetiky není. To na tom nezmění ani 50 simulací v PHPP a je třeba si to přiznat!
Z hlediska provozního a uživatelského je to nepochybně FAJN návrh! A proto ten barák vyhrál.
Byla to architektonická soutěž ne energetická. I když by nebylo od věci někde v AES nebo AEA navrhnout, ať se dělají energetické soutěže.
Zajímavé, že u "skleníku" v Rožnově nebo u knihovny v ČB se taková diskuze nestrhla.
PS.: Nekoupil bych si Priuse, byť je to úsporné a eko.
Diskuze o energeticke strance tohoto navrhu je na miste, protoze byla v zadani souteze silne zduraznovana. (a mela vliv na designova rozhodnuti).
Mimochodem se nejednalo o ideovou soutez.
je vážná věc a může být i zneužitá, když víte, co v zadání porota nebude zohledňovat a vsadíte na to. Na Malostranském náměstí ústy veřejného průzkumu zadavatel požadoval posílit a zkvalitnit zeleň a vyhrál projekt, který jediný strom kácel a teď 3 roky po soutěži v rámci dopracování návrhu obkresluje zelená řešení z vyřazených projektů. Prof. Šik razí myšlenku, že porota se nemusí zadáním soutěže řídit, že je suverén. Že ve Švýcarsku je to normální. Já tomu ale nevěřím, specielně Švýcaři nejsou velkorysí a na administrativě si nechávají záležet. Možná mají lépe připravená zadání a ukázněnější porotce, chtělo by to znát konkrétní případ, kterým Šik argumentuje, jestli to není jen fabulace. Jsem zvědav, jestli tady vítězové budou také dělat ze smrkové větvičky javorový list nebo Českou republiku, aby byl A/V faktor ne 0,5 ale 0,25.
Požadavky na návrh energeticky vysoce efektivních staveb:
Umístěním, orientací a stavebně konstrukčním řešením snížit energetickou potřebu na minimum => tj. „chytrá architektura“ … bez vícenákladů (dále desatero)
Zbývající potřebu energií do téměř nuly pokrýt mixem s preferencí obnovitelných lokálních zdrojů (OZE)
V tuzemských klimatických podmínkách není zapotřebí klimatizace, (vyjma vysoce specializovaných provozů),
Komplexní a vyvážený návrh – holistický přístup od úrovně prvních skic se zapojením profesí, energetického poradenství,
Dalším krokem je úroveň udržitelné stavby, CO2 neutrální x dle hodnotících kritérií certifikačních nástrojů LCA.
Požadavky pomyslného desatera, je korektní zvládnutí následujících ingrediencí návrhu:
1. Situování na pozemku
2. Orientace ke světovým stranám
3. Optimalizace tvaru, parametr A/V
4. Tepelné zónování dispozice
5. Návrh obvodového pláště
6. Vyloučení obvyklých tepelných mostů
7. Velikost, umístění, konstrukce výplní otvorů
8. Relativní vzduchotěsnost obálky domu
9. „Nějaká“ forma řízeného větrání s rekuperací tepla
10. Doplňkový zdroj tepla, + vodní hospodářství
Končeně návrh, který má “koule”, je srovnatelný se světovou architekturou a nejedná se o žádnou “rajnišovinu”.
Končeně něco, co se vymyká české “světové” krabicoidní architektuře, alá NTK, komplex Brumlovka, Crystal a další, kde se odvětví za 25 let pouze přesunulo z panelu na železobeton+hliníkárnu a z umakartu na “papundeklové” SDK příčky…..někteří tomu dali “přidanou” hodnotu ve formě skleněných panelů, alucobondových kazet apod.
Návrh nového sídla Lesů ČR je vyvážený ve svém nápadu, budoucímu užívání, variabilitě, využití pozemku a použití materiálu.
Vítězům držím palce, aby ustáli všechny fáze PD a zejména pak zhotovitele stavby, který - doufejme - bude mít alepoň nějaké zkušenosti. Nebudem si nalhávat, proč je stavba ze dřeva
Aby to při (cenové) optimalizaci nakonec nedopadlo jako Logictický terminál v Písku (mmch oceněn Grand Prix) nebo hala v České Třebové.
Lovu zdar
Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
z toho ovsem plyne, ze je sestupna tendence kvality porot
proc tomu tak je?
mozna je to dano tim, kdo poroty navrhuje, ovsem i nedefinovatelnym pojmem jako je anonymni spolecenska poptavka
tento konkretni navrh povazuji za velice slaby, ideove a architektonicky podprumerny konglomerat dobovych klise a frazi
"tento konkretni navrh povazuji za velice slaby, ideove a architektonicky podprumerny konglomerat dobovych klise a frazi"
Znám kontext místa a poměrně dobře i zadání a vítězný návrh osobně považuji naopak za velmi kvalitní.
PS: nejsem ani členem komise, ani nějaký známý vítězů
Zkuste se nejdřív podepsat, potom bude možné diskutovat.
Dělám barák pro lesy ČR, tak použiju konceptuální kec o stromu: checked
Korporátní fábr zamaskuju do menších jednotek: checked
Ortogonální prostor zjemním organickým schodštěm: checked
Všude do vizošek narvu kytky a stromy: checked
Mlha dotvoří mírně melancholickou náladu: checked
Chybí jakákoliv prostorová a konstrukční odvaha. A bez odvahy není poezie. Což říkám jako extrémně konzervativní typ.
(velky povrch fasady, nekompaktni forma)
2/ a s tim spojena ekonomicka (ne)hospodarnost projektu, jak pri vystavbe tak provozu.
Víte o tom, že je docela dobré (dokonce tak, že to je normou vyžadované) aby pracovní místa v administrativě měla denní světlo?
A slyšel jste někdy o vlivu prostředí na pracovní výkony? To je taky spojeny s sirkou traktu, velikosti jednotlivych casti a vyhledy z oken, vite?
Kolik stoji zvyseni produktivity zamestnance o 10%?
Tvar budovy je čistý formalismus - forma diktuje i orientaci kanceláří...
Klient vybral budovu ve tvaru větvičky, bude ji mít. Jestli se vejde do rozpočtu, a provozní náklady budovy, ukáže čas.
v toto kontextu se jeví rozhodnutí poroty jako absurdní (nehledě na stupidní půdorys tvaru smrkové větvičky).
A/V se pohybuje u budov běžně v rozmezí od 1,2 (přízemní bungalov rodinného domu) až po 0,2 rozsáhlá a objemná, např. výšková obytná budova. V extrému u rozsáhlých polyfunkčních budov se může pohybovat až na hranici 0,18 – 0,19.
Platí, že poměr A/V faktor „kompaktosti“ má výrazně snižující význam pro energetickou náročnost s rostoucím objemem stavby. To je zřejmě také příklad vítězného návrhu AB Lesů ČR.
https://ibin.co/3Bn8ZmKdKcSu.jpg
Z porovnani je videt, ze dvoupatrove reseni (viz. 2. misto) nema dobry pomer povrchu/objemu.
Nesnazil bych se projekt branit jako dobry priklad environmentalni, hospodarne architektury, v tom jeho kvality nejsou.
I povereny inzenyr, ktery pred zasedanim poroty rozdelil soutezni projekty do 4 skupin na zaklade energeticke vyhodnosti, dal tento projekt do posledni skupiny.
Vyznam teto diskuze/kritiky je poucit se (pro pristi projekty).
Pripadne aspon napsat, ktera opatreni mate na mysli.
Dekuji.
Z hlediska provozního a uživatelského je to nepochybně FAJN návrh! A proto ten barák vyhrál.
Byla to architektonická soutěž ne energetická. I když by nebylo od věci někde v AES nebo AEA navrhnout, ať se dělají energetické soutěže.
Zajímavé, že u "skleníku" v Rožnově nebo u knihovny v ČB se taková diskuze nestrhla.
PS.: Nekoupil bych si Priuse, byť je to úsporné a eko.
Mimochodem se nejednalo o ideovou soutez.
Analogie aut:
Zadani pozaduje Prius, vyhraje SUV...
Umístěním, orientací a stavebně konstrukčním řešením snížit energetickou potřebu na minimum => tj. „chytrá architektura“ … bez vícenákladů (dále desatero)
Zbývající potřebu energií do téměř nuly pokrýt mixem s preferencí obnovitelných lokálních zdrojů (OZE)
V tuzemských klimatických podmínkách není zapotřebí klimatizace, (vyjma vysoce specializovaných provozů),
Komplexní a vyvážený návrh – holistický přístup od úrovně prvních skic se zapojením profesí, energetického poradenství,
Dalším krokem je úroveň udržitelné stavby, CO2 neutrální x dle hodnotících kritérií certifikačních nástrojů LCA.
Požadavky pomyslného desatera, je korektní zvládnutí následujících ingrediencí návrhu:
1. Situování na pozemku
2. Orientace ke světovým stranám
3. Optimalizace tvaru, parametr A/V
4. Tepelné zónování dispozice
5. Návrh obvodového pláště
6. Vyloučení obvyklých tepelných mostů
7. Velikost, umístění, konstrukce výplní otvorů
8. Relativní vzduchotěsnost obálky domu
9. „Nějaká“ forma řízeného větrání s rekuperací tepla
10. Doplňkový zdroj tepla, + vodní hospodářství
Končeně něco, co se vymyká české “světové” krabicoidní architektuře, alá NTK, komplex Brumlovka, Crystal a další, kde se odvětví za 25 let pouze přesunulo z panelu na železobeton+hliníkárnu a z umakartu na “papundeklové” SDK příčky…..někteří tomu dali “přidanou” hodnotu ve formě skleněných panelů, alucobondových kazet apod.
Návrh nového sídla Lesů ČR je vyvážený ve svém nápadu, budoucímu užívání, variabilitě, využití pozemku a použití materiálu.
Vítězům držím palce, aby ustáli všechny fáze PD a zejména pak zhotovitele stavby, který - doufejme - bude mít alepoň nějaké zkušenosti. Nebudem si nalhávat, proč je stavba ze dřeva
Aby to při (cenové) optimalizaci nakonec nedopadlo jako Logictický terminál v Písku (mmch oceněn Grand Prix) nebo hala v České Třebové.
Lovu zdar