Penzion pro seniory v Opavě - výběr neoceněných projektů
Soutěžní návrh č. 92
Autor: kolektiv RH-ARCH
Umístění stavby v území
Stavba je navrhována do stávajícího kontextu vyšších (6-7 podlaží) bytových domů. Projekt penzionu tvoří dvě budovy – dům A a dům B – vzájemně komunikačně propojené. Dům A z jihozápadní strany přímo navazuje na 6-ti podlažní bytovku, v současnosti ve výstavbě. Na východní straně pozemku se zástavba parcely rozvolňuje (již zmiňované dělení penzionu na dvě jednotky, kde ta východnější je menší a nižší). Domy nedobíhají přímo na hranici s pozemky 185/2 a 2320 a nevytváří štítovou zeď vyžadující další dostavbu sousedících objektů do uzavřeného bloku. Toto řešení tím pádem striktně nediktuje další zástavbu těchto prázdných parcel, ale reaguje a vytváří přechod směrem k nižší a hmotově „rozbitější“ zástavbě bloku na východním nároží (např. dvoupodlažní dům bratří Šlapetů). Samotným dělením domu na dvě jednotky A a B a jejich rozmístěním na parcele vzniká vnitroblok, přirozeně oddělená a chráněná zahrada. Ta umožňuje obyvatelům domu různé aktivity. Od relaxace na lavičkách nebo na trávě přes více aktivní, jako je pěstování různých rostlin či plodin na navržených záhoncích, po hraní her či sportování (jóga, tai chi, petanque…) apod. Zpevněné plochy dávají možnost shromažďování při různých kulturních nebo jiných příležitostech. Celý pozemek je oplocený (tvarové řešení viz. vizualizace) a tím pádem i bezpečnější, hlavně s ohledem na otevřenou koncepci schodišť, pavlačí a vstupů do bytů v 1.np přes „předzahrádku“.
Architektonické řešení
Základní idea řešení domu pro penzisty vychází z myšlenky vzájemného kontaktu jeho obyvatel. Cílem nebylo vytvořit oddělené buňky-cely, ale umožnit vzájemné střetávání, procházky, posezení. Jako nejpříhodnější řešení jsme vybrali typ pavlačového domu. Pavlač umožňuje život domu, tj. jeho uživatelů propojit s vnitroblokem a jednotlivými částmi domu navzájem. Dalším prvkem umocňujícím tuto myšlenku je vytvoření balkónků jako spojovacího prvku mezi bytem a pavlačí. Balkónky fungují jako reminiscence zápraží tradičních domů, jako tzv. „porch“ v anglo-saských krajinách. Je to místo posezení, oddychu na jižním sluníčku s výhledem do zahrady s možností kontaktu s lidmi jdoucími po pavlači. Tímto pádem samotná pavlač neplní jenom primární funkci komunikační, ale i funkci korza.
Hmota domu je tvořená moduly jednotlivých bytů. Technicky je řešená jako skládačka stavebních modulů. Malou hrou s touto „stavebnicí“, otáčením a vynecháváním modulů umožňujeme průchod pavlačí na opačnou stranu domu – jako linka vlnící se cesty. Vynecháním modulu vylehčujeme hmotu objektu, zdrobňujeme měřítko z pohledu chodce a zároveň vytváříme klidová místa s možností posezení na jednotlivých podlažích, tzv. vertikální zahrádky.
Spodní – podzemní podlaží má navržené jen dům A. Jsou v něm situovány sklípky k jednotlivým bytům, technologická místnost s výměníkem pro topení, záložním generátorem výtahů, skladem, sušárnou a úklidovou místností. Společenská místnost se zázemím je situovaná ve východní části 1.np domu A. Tato lokalizace umožňuje propojení tohoto prostoru s exteriérem, přímý výstup na zpevněnou část zahrady a rozšiřuje tak možnosti jejího využití.
Tvarosloví systému rozvržení sloupů vychází z motivů stébel trávy nebo kmenů stromů, jako přírodního řešení statického prvku návrhu. Tento koncept se propisuje i do dělení ploch parteru, kde tvoří organický rastr, který pomáhá rozbít racionalitu a strohost geometrického členění parcely – polidšťuje.
Konstrukční a materiálové řešení
Konstrukční řešení vychází z modulového architektonického řešení a opakovatelnosti bytů. Objekt je navržen jako montovaná prostorová konstrukce ze samonosných ocelových buněk vyrobených přímo na míru (např. firma Touax). Tím se celý proces výstavby urychlí, zlevní a zkvalitní. Jednotlivé buňky budou kompletně vyrobeny v závodě a ne na stavbě, což je vhodné i pro detaily potřebné k nízkoenergetickému standardu. Tyto moduly budou vybavené dle specifikace již ve výrobě a na místě jenom smontované.
Do této prostorové konstrukce je vložen lehký ocelový systém pavlačí a schodišť (se spřaženou betonovou deskou) staticky spolupůsobící s ocelovou kostrou modulů.
V místech ozeleněných ploch na pavlačích a střeše domu B, jsou přidány vrstvy pro zelené střechy. Vyšší zeleň je umístěna do velkých květináčů.
Podzemní podlaží u domu A je železobetonové. Založení objektu A se předpokládá obdobné segmentovému domu, tedy na železobetonových základových roštech v hloubce 4,2m pod úrovní rostlého terénu. Založení objektu B se předpokládá taktéž na základovém roštu opřeném do pilot.
Přesný návrh bude stanoven statikem v dalších projektových stupních dle provedeného inženýrsko-geologického průzkumu.
Materiálové řešení fasád obou domů je bílá a barevná omítka dle pohledů. Ocelové konstrukce pavlačí a sloupy jsou opatřeny nátěrem – barevnost dle vizualizací. Pochozí vrstva pavlačí je hlazený beton a v částech zobrazených v půdorysech jsou přidané vrstvy pro zatravnění. Parter je materiálově řešen dle výkresu č. 2 – při zpracování projektu bude přizván dendrolog pro detailní specifikaci výsadby zeleně.
Soutěžní návrh č. 16
Autor: MASPARTI - Ing. arch. Pavel Martinka, MSc. Ondřej Spusta
Zdůvodnění zvoleného celkového řešení umístění stavby v území
Forma domu vytváří vnitřní společnou zahradu, do které je orientován výhled z bytů; společenská místnost se obrací k městu.
Snahou návrhu bylo vytvořit tento prostor osobní a definovaný, ale ne uzavřený či izolovaný.
Dům je umístěn na západním a severním okraji určené stavební parcely, jejíž jižní část tak zůstává volná, a je využita jako vnitřní zahrada. (Dům je postaven na parcele 185/1 a části parcely č. 2432/1. Pro volné plochy náležející k domu je dále využito částí parcel č. 2420, 186/1 a 191)
Dům na jihozápadě navazuje na půlkruhový bytový dům (nyní v realizaci) na parcele 183/3. Nepřiléhá ale těsně k jeho severozápadnímu okraji, nýbrž ponechává volný prostor pro odpolední doslunění vnitřní zahrady. Toto řešení by též mělo narušit pocit “uzavření” ve vnitrobloku. Vzniklý prostor, platforma “mezi domy”, tak zprostředkovává obyvatelům penzionu kontakt s “okolním světem” při zachování pocitu bezpečí (je o podlaží výše než úroveň ulice.). Je sem také orientována společenská místnost nacházející se na úrovni 2.NP. Díky vyvýšené poloze se z toho místa otevírají pohledy na jihozápad do volného prostoru.
Dům na severozápadě přímo nenavazuje na uvažovaný objekt s propadlým ÚŘ na parcele č.185/2, ale stáčí se a dále pokračuje při severním okraji parcely. Severozápadní nároží určené stavební parcely tak zůstává volné a může být využito jako místo setkávání (veřejný prostor s lavičkami) před vstupem do objektu. Způsob budoucího zastavění sousedícího pozemku na severozápadě je tak ponechán otevřený.
Na jižní hranici pozemku je terén jemně modelován. Jeho okraj se od východu postupně zvedá, aby na západě překryl část parkování vybíhající do prostoru “mezi domy”. Úpravy jsou doplněny vzrostlými keři a stromy k zajištění pocitu bezpečí a soukromí pro obyvatele pohybující se na zahradě.
Zdůvodnění zvoleného komplexního architektonického řešení stavby
Dům na terénu.
50 Bytových jednotek, které jsou rovnocenné.
Přístup světla.
Dům má šest nadzemních podlaží, je nepodsklepen. Technické podlaží (parkování, vstupní vestibul a zázemí domu) je navrženo z ekonomických důvodů na úrovni terénu a jako nevytápěné může být odděleno od ulice jen lehkou konstrukcí (tahokov).
Dům je založen na pilotách. Nosnou betonovou konstrukci tvoří sloupy s převážně skrytými průvlaky a nosné zdi. Zavětrování zajišťuje prostorová struktura betonových zdí.
Dům má dvoutraktové uspořádání: bytové jednotky s výhledem do zahrady a komunikací vně na západ při ulici Hálkova a dále se stáčející směrem severním. Komunikace je jako nevytápěná (popř. temperovaná) opatřena světlo propouštějící fasádou (polykarbonátový fasádní systém). Byty jsou tedy osvětleny ze dvou stran: primárně od jihu (jihovýchodu - jihozápadu) okny a dosvětleny jsou přes komunikaci (zapadající, resp. vycházející slunce).
V každém z celkem pěti následujících podlaží je 10 bytových jednotek. Snahou bylo vytvořit byty totožné výměrou a srovnatelné z hlediska kvality (a množství denního osvětlení). Ke každému bytu náleží stejný díl komunikační chodby, která může být vnímána jako složena ze dvou částí - komunikační a polosoukromý prostor, který náleží pocitové už spíše k bytu. Zde mohou být přechodně odloženy zdravotní pomůcky, může zde být stolička pro pohodlnější nazutí obuvi (možnost orientovat sem část šatní skříně - botníku) a v neposlední řadě to může být i místo pro setkání se sousedy.
Byt o celkové výměře 37m² (35m² byt a 2m² balkon) se sestává z předsíně, hygienického zázemí (WC, sprchovací kout) a hlavního prostoru s navazující kuchyňkou. Hlavní prostor je orientován směrem do zahrady, kde na něj navazuje balkon. Výhled dává díky zakřivení domu povědomí o kontaktu s lidmi kolem bez nutnosti tím příliš rušit jejich soukromí. Součástí balkónu je také místo pro pěstování rostlin.
Soutěžní návrh č. 20
Autor: Ing.arch. Ondřej Tuček, Ing.arch. Lucie Waclawiecová, Ing.arch. Vladislav Králíček
Projektová architektonická soutěž, návrh penzionu s kapacitou 50 samostatných bytových jednotek, o ploše do 40 m². Malometrážní byty s bezbariérovým vstupem a evakuačním výtahem typu pečovatelské služby mají vytvořit bydlení pro samostatně obslužné občany důchodového věku s možností terénních služeb lékaře a sester.
Soutěžní návrh č. 36
Autor: Ing.arch. Michal Šmolík / architekti ADIKON
Urbanistické řešení
Koncept stavby a jejího umístění
Umístění a hmotové řešení stavby v území vychází z těchto základních úvah:
- potvrzení uliční fronty do ulice Hálkova spojující plánovaný segmentový bytový dům s budoucí zástavbou nárožní parcely v křížení Hálkovy a Rolnické
- výškové navázání na hlavní korpus bytového domu
- jasně a přehledně definovaný vstup do objektu s přímou vazbou na pěší komunikaci v prodloužení Hálkovy ulice
- prostorové uzavření vnitřní zahrady koncipované výhradně jako pohledové, nikoli užitné při současném zabezpečení komorní venkovní pobytové plochy pro obyvatele domu
- vytvoření volného ukončení objektu směrem k rohové parcele na sever s césurou vjezdu do vnitrobloku, jež eliminuje do budoucna směrově a půdorysně komplikované napojení objektů na hranici pozemků i jejich možnou výškovou disproporci , jež návrh nemůže ovlivnit
- orientace všech bytů na jihovýchod do parkově upraveného vnitrobloku
Zeleň
Klíčem k vytvoření komorního a uživatelsky příjemného obytného prostředí před obytnou fasádou na jihovýchod je zachování stávající vzrostlé zeleně na nezastavěné části pozemku, jež zabezpečí okamžitou kvalitu pro první obyvatele domu, doplněné o výsadbu vzrostlých listnatých stromů cílové velikostní kategorie nad 10 metrů. Při zvoleném půdorysném konceptu je zachována rozlehlá nečleněná plocha zeleně, jež umožní částečnou pohledovou rehabilitaci prostoru mezi domy, nyní v neúměrném rozsahu obětovanému parkovacím plochám.
Doprava
Dopravní řešení vychází z logického navázání pěší komunikace na plánovaný chodník kolem segmentového bytového domu. Nově definuje parkovací řadu kolmých stání v přilehlé části Hálkovy ulice - zde jsou vytvořena rozšířená místa v přímé vazbě na vstup do objektu, další místa jsou již od chodníku oddělená zelenou plochou s krátkým stromořadím. Vjezd do vnitrobloku k místům pro rezidenty je uzavřen bránou s osobní brankou, plocha samotných stání je pak uvažována s povrchem z vegetačních dlaždic .
Architektonické řešení
Fasády
Řešení je postaveno na principu jednoduchého omítaného kubusu s pravidelným rastrem okenních otvorů, jež po patrech střídají orientaci ve vazbě na dispozici pokoje. V uliční části je jejich plasticita podpořena šambránami z patinovaného měděného plechu s vnitřním dřevěným deštěním – okna jsou v patrové chodbě situována vždy na osu vstupních dveří bytu a přispívají tak ke světelné pohodě uživatelů. V dvorní fasádě je srovnatelného efektu dosaženo vytvořením pravidelně zapuštěných lodžií.
V parteru je do ulice akcentován vstup do domu vybráním hmoty, na úrovni zahrady je srovnatelného principu použito pro vytvoření dvou pobytových lodžií/zapuštěných teras navazujících na společenskou místnost. Její do zahrady prosklené stěny jsou na osluněnou stranu kryty „záclonou“ z děrovaného předzvětralého plechu, umožňujícího výhled ven, stejně jako prosklené výplně na podestách schodišť. Kombinace omítky, patinované mědi a dřevěného deštění zapuštěných částí je základním principem materiálového konceptu domu, jež sází na vizuální kvalitu přírodních materiálů se strukturou a schopností stárnout.
Dispozice
Jasný a přehledný koncept dispozic typických pater pracuje s principem jednostranné přístupové chodby rytmizované sítí oken do ulice a nik se vstupy do bytů vyložených dřevěným obkladem - výsledná atmosféra evokuje dojem zámecké amfilády. Pravidelný krok bytových modulů je přerušen komunikačními jádry se schodišti a výtahy. V přízemí je část půdorysu mezi komunikačními sekcemi věnována vstupním prostorám domu a společenskému zázemí pro obyvatele, jež zde mají i exteriérové pobytové plochy krytých teras. Vizuální kontakt obyvatel s těmito společnými prostorami při vstupu do objektu může napomoci jejich sociální interakci . Suterén je v rozsahu mezi schodišti využit pro skladové zázemí bytů a společné technické vybavení domu.
Prostorové řešení dispozic pater i bytů je navrženo s ohledem na předpokládanou sníženou pohyblivost obyvatel, přehlednost a jednoduchost. Koupelny bytů jsou navrženy v souladu s vyhláškou o obecných technických požadavcích na užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, zázemí společenské místnosti je vybaveno bezbariérovým wc. Zábradlí lodžií bytů je řešeno tak, aby byl umožněn výhled do zahrady i sedícím osobám .
Zahrada
V kontrastu s jednoduchostí a přísností architektury domu je navržena zahrada. Je tvořena kostrou nepravidelně rozmístěných velkých dřevin doplňujících stávající vzrostlý strom na travnaté ploše, lineárně vysázených živých plotů ze stálezelených keřů a volnými keřovými skupinami. Návrh dřevin by měl zajistit proměnlivou tvář jednotlivých soliterů a skupin tak, aby vytvářely v průběhu roku variace jak barevné, tak z hlediska habitu, celoročně pak eliminovat pohledy na řady parkujících vozidel na sousedním pozemku.
Konstrukční řešení
Objekt má pět nadzemních podlaží a je částečně podsklepen. Dvě komunikační schodišťová jádra s výtahy jsou uvažována z armovaného betonu a tvoří ztužující prvky stavby, navazující části jsou navrženy ve stěnovém systému, kde nosnou funkci má pravidelný rastr příčných mezibytových stěn s ekonomickým rozpětím 4,25m, jež lze zastropit pro výraznou úsporu nákladů i prefabrikovanými stropními prvky. Založení objektu je na základové železobetonové desce se zesíleným lemem a žebry pod nosnými stěnami s případným podbetonováním na nosnou úroveň základové spáry, v nepodsklepené části lze této úrovně dosáhnout usazením lemů a žeber na velkoprůměrové piloty.
Objekt bude díky kompaktnímu tvaru, optimální volbě velikosti okenních otvorů, jejich orientaci a použití nadstandardní tloušťky izolantu, možno bez neúměrného zvýšení nákladů realizovat v nízkoenergetickém standardu, jež bude mít zásadní vliv na jeho provozní náklady.
Soutěžní návrh č. 42
Autor: Ing.arch. MgA. Ondřej Dušek, MgA. Marek Kopeć
Spolupráce: Ing.arch. Ivana Dedková, Adam Wlazel
Umístění stavby v území
Urbanismus
Navrhovaná stavba navazuje na plánovanou novostavbu lícem uliční i dvorní fasády.
Tvar a umístění stavby vychází z rozvahy o využitelnosti pozemku a z regulativů pro dané území:
Z urbanistického i ekonomického hlediska je žádoucí využít dovolenou výšku šesti podlaží (výška po římsu 18,65m). Při této výšce stavba nevyplňuje celou délku pozemku – pomyslnou proluku, pouze přibližně její dvě třetiny. Zbývající třetina je ponechána prázdná, jako součást zahrady penzionu.
Tento prostor je zároveň rezervou pro jednoduché rozšíření stavby (na rozdíl od nízké dlouhé stavby, která by mohla být rozšířená pouze nastavením dalších pater)
Navrhované řešení by mělo být smysluplné i bez další výstavby v okolí.
Co se týče stavebních aktivit na sousedním pozemku, předpokládáme hmotu navazující na uliční čáru vytyčenou navrhovaným domem. Pokračovat by měla také výškovou úrovní.
Při takovém doplnění vznikne na řešené parcele průhled do zahrady penzionu. Takový motiv považujeme v daném kontextu rozvolněné zástavby za vhodný a pozitivní. V případě potřeby rozšíření penzionu lze tento volný prostor využít, jednoduše navázat na navrhovanou stavbu a dotvořit kompaktní uliční frontu.
Předprostor a parkování
Navrhovaný dům navazuje na novostavbu sousedního polyfunkčního domu, vzniká předprostor vhodný pro umístění parkovacích stání. Začlenění nových parkovacích míst vyžaduje přeskupení stávajících kolmých stání, umístěných při hranici řešeného území. Vedle jedné řady kolmých stání přidáváme parkování ve dvou řadách rovnoběžných s ulicí, obsluhovaných kolmými vjezdy. Parkoviště je rozděleno chodníkem na dvě části- stání směrem k ulici pro obyvatele okolních domů a stání směrem k navrhovanému domu z větší části pro penzion. Namísto stávajících 16 kolmých stání zde vzniká 24 stání. 14 stání pro okolní domy a 10 stání pro penzion. To odpovídá požadavku na zachování stávajícího počtu stání pro okolní domy (16 míst) s výjimkou stání, nutných pro minimální šířku vjezdu, tj. 16-2.
Jako povrch parkoviště předpokládáme zatravňovací dlaždice. Prostor parkoviště bude osazen několika stromy.
Chodníky
V předprostoru penzionu je umístěn chodník navazující na stávající pěší komunikace a dále dlážděný pruh přímo před domem, osazený lavicemi a krytý markýzou. Ten by měl sloužit především obyvatelům penzionu.
Zahrada a oplocení
Nezastavěná část pozemku mimo předprostor je ztvárněna jako zahrada penzionu. Zahrada je ohraničena kovovým pletivem obrostlým živým plotem.
Do zahrady ústí okna šesti bytů v přízemí. Pás živého plotu rozděluje zahradu na předzahrádky bytů a společnou část. V zahradě předpokládáme mlatové cestičky a lavice. V zadním cípu zahrady by měl být umístěn altánek.
Celková architektonická koncepce
Dispoziční řešení
Stavba je uspořádána jako dvojtakt s jednotlivými byty řazenými podél širokých chodeb se schodišti a výtahem. Rozvržení vyplývá z orientace ke světovým stranám. Byty jsou umístěny k dvorní fasádě- s okny na jihovýchod. Do ulice jsou velkými okny otevřeny chodby se schodišti. Budova je vybavena dvěma schodišti. Hlavní přímé schodiště s podestou je součástí chodby. Druhé, únikové schodiště na konci chodby je odděleno skleněnou příčkou koncipovanou jako protipožární uzávěr. Chodby jsou pojaty tak, aby nesloužily pouze jako spojovací prostor, ale také jako místo pro společenský život obyvatel domu. Proto jsou vybaveny sedacím nábytkem.
Přízemí obsahuje kromě šesti bytů a servisních prostor také vstupní halu a společenskou místnost. Tyto dvě prostory jsou opticky propojeny skleněnou stěnou a měly by tak vytvořit vzdušný celek přes šířku domu s průhledem do zahrady. Poloha společenské místnosti a její optické propojení se vstupní halou má význam také pro život v domě. Příchozí vidí, co se zde odehrává, a může se snadno přidat. Sociální zařízení pro společenskou místnost je přístupné z haly, je navrženo jako WC pro invalidy. Kromě kuchyňky je ke společenské místnosti připojen sklad. Na chodbu z haly do zahrady navazuje sklad venkovního nábytku a úklidová místnost.
V suterénu jsou umístěny skladovací kóje, sušárna, technické zázemí, tepelný výměník a sklad.
Dispozice bytu
Dům obsahuje celkem 51 bytů, z toho 46 o výměře 39,5m², šest zbývajících bytů o výměře 34,8m², počítáno vždy včetně lodžie.
Typický byt sestává z předsíně, koupelny s WC a obytného prostoru s kuchyňskou nikou.
Zázemí je od obytného prostoru odděleno posuvnými dveřmi. Koupelna i předsíň jsou přisvětleny pomocí nadsvětlíků z hlavního prostoru.
V hlavním prostoru je skleněnou zástěnou vymezena kuchyňská nika. Domníváme se, že při požadované velikosti kuchyně je vhodné ji jasně vymezit vůči prostoru, kde se spí. Funkční je ale i varianta bez skleněné zástěny. V návaznosti na kuchyňskou linku je umístěn jídelní stůl a vestavěná skříňová spíž.
Ve vlastním obytném prostoru je místo pro pohovku či postel, stolek a křeslo. Na protější stěně je možné umístit knihovnu či bytovou stěnu s televizí. Místnost je osvětlena oknem s balkónovými dveřmi o velikosti 2,65 x 2,1m, přirozené větrání je možné pomocí nadsvětlíku a otvíravě výklopných balkónových dveří. Lodžie přes celou šířku bytu má hloubkou 1100mm. Stínění vnějšími žaluziemi.
Zázemí bytu sestává z předsíně s úložnými prostory a koupelny s WC, sprchovým koutem, umyvadlem a pračkou. Sprchový kout bude vybaven sklápěcí sedačkou.
Výraz
Základním tématem pro výraz stavby je práce s měřítky a hledání způsobu, jak se vyrovnat s opakující se malou stavební jednotkou. Záměrem bylo vnést do výrazu mezistupeň většího měřítka, než jaké vyplývá z členění na šest stejných podlaží. Tento mezistupeň považujeme za pozitivní pro působení stavby.
Hmotu fasád tvoří pásky v úrovni stropních desek a bloky stěn mezi okny. Na uliční a boční fasádě jsou okna zarovnána do dvojic nad sebou, šachovnicovitě prostřídaných. Vzniká tak motiv tří velkých prvků nad sebou. Šířka oken a plných stěn na uliční fasádě odpovídá modulu bytů. Měřítko tří velkých pásů podporuje také markýza umístěná nad druhým nadzemním podlažím. Fasáda členěná na tři větší prvky o výšce dvou pater působí podle nás přívětivěji než fasáda rozdělená na šest opakujících se podlaží nad sebou.
Stropní desky jsou ale záměrně přiznány (samy na fasádu nevystupují, jsou kryty tepelnou izolací a prefabrikovanými betonovými pásky). Na dvorní straně vystupují z hmoty domu průběžné balkóny. Pilíře stěn a okna mezi nimi jsou v jednotlivých podlažích posunuty.
Soutěžní návrh č. 57
Autor: Ing.arch. Pavel Lazarov
Spolupráce: Ing.arch. Václav Kocián, Libor Hrda, Ing.arch. Jana Klimešová, Bc. Zdeňka Sedláková, Ing.arch. Štěpán Mosler
Zdůvodnění zvoleného celkového řešení umístění stavby v území
Z širšího pohledu lokalitu definuje umístění v zastavěné části Opavy v blízkosti významné městské radiály Ratibořské, na rozhraní zástavby rodinnými a panelovými bytovými domy. Rozvolněná struktura panelových domů by sama o sobě byla v klidné rezidenční lokalitě dále od centra města opodstatněná, ovšem přesto se zde projevuje nevyjasněnost veřejných prostranství, která působí negativně na vnímání obrazu města.
Penzion je v území navržen způsobem, který koresponduje s principem okolní struktury, ale zároveň jasně definuje související prostranství. Jeho objem proporčně zapadá mezi deskové a panelové domy a jeho oddělení od okolních budov podtrhuje celkový architektonický koncept jednoho kvádru.
Umístění budovy na parcele při její vnější hranici vymezuje prostor na veřejnou ulici a prostor vyhrazený pro zahradu, která vytváří svým obyvatelům vhodné zázemí.
Předprostor penzionu je definován pomocí zeleného pásu s alejí stromů a chodníku, na nějž se bezbariérově napojuje vstup objektu. Návrh zde zachovává stávající parkovací stání v Hálkově ulici. Stání pro potřeby penzionu je navrženo na povrchu na severním okraji parcely a od zahrady jej odděluje druhá linie stromů.
Zeleň jako důležitý prvek životního prostředí je nedílnou součástí návrhu v podobě komponované zahrady; obyvatelům tak bude přímo z pokojů poskytnut výhled do klidného zeleného dvora. Zahrada jako společný venkovní prostor navazuje terasou na společenskou místnost v přízemí budovy a doplňuje tak nabídku prostor s různou mírou soukromí.
Zdůvodnění zvoleného komplexního architektonického řešení stavby
Architektonický výraz
Hlavní architektonický výraz budovy spočívá v duchu hesel jednoduchost, uchopitelnost, čistota kompozice. Objem tvoří jediný pětipodlažní kvádr, který zapadá do okolní struktury a zároveň svým výrazným horizontálním rozměrem navozuje atmosféru klidu a jistoty – hodnot, které s přibývajícím věkem nabývají na důležitosti.
Díky členění fasád je již z ulice jasně čitelné provozní členění na hlavní obytnou část a prosklený vstupní blok se společenskou místností, která v zahradě přechází v pobytovou terasu s možností umístění promítacího plátna.
Soulad interiéru s exteriérem dále dodržují i samotné fasády. Na straně ulice je fasáda pojata reprezentativně s patřičnou důstojností; členění okenních otvorů fasádě dodává živost a organičnost. Hra prosklených ploch nevznikla samoúčelně, jejím smyslem je vytvořit na podlažích místa setkávání, odkud je možné pozorovat dění na ulici a zachovat si tak kontakt s okolním světem.
Za prosklením je v druhém plánu vidět společenský život, čímž vzniká efekt vrstvení, další rovinu pak získává fasáda v noci, kdy bude skrze transparentní plochy prosvítat rozptýlené světlo a prosklenými plochami bude viditelná barevná stěna v interiéru.
Fasáda orientovaná do zahrady je oproti tomu drobněji členěna a dává tušit intimnější charakter místností. Posuvné panely sloužící jako stínění před sluncem jsou variací na členění uliční fasády. Lodžie jsou pomocí stínících panelů a rámu, který obíhá po obvodu celou obytnou část, sjednoceny a budova si tak zachovává celistvost obrysu. Analogicky je použit i princip vrstvení – v tomto případě jsou v prvním plánu stínící panely, v druhém plánu pak opět prosvítá barevná stěna.
Dispozice
Stejný koncept přehlednosti jako v celkové kompozici je použit i v dispozičním řešení jednotlivých podlaží. V penzionu je 52 bytových jednotek, všechny jsou stejného typu. Na jedno patro připadá 11 buněk, přičemž v přízemí jsou tři krajní moduly vyhrazeny místo bytů pro společenskou místnost a vstupní halu. Zde se nachází i schodiště vedoucí do suterénu a bezbariérové WC pro účely společenské místnosti a venkovní terasy.
V suterénu jsou umístěny sklepní kóje a místnosti pro technické zázemí.
Prostor vnitřních komunikací je pojat netradičně jako jedna velká schodišťová hala, kde je vedeno schodiště podél fasády a podél něj vede linie přístupu k jednotlivým bytům. Na každém podlaží jsou v místech při prosklených plochách umístěny „pozorovatelny“ jako místo setkávání obyvatel v rámci daného podlaží. Horizontální komunikace doplňují dva výtahy na obou koncích haly s ohledem na větší očekávatelný podíl osob se sníženou pohyblivostí.
Samotné byty jsou orientovány na jihovýchod do dvora se zahradou. Každá buňka je 1+kk s předsíní a bezbariérovou koupelnou a s možností úpravy pro kompletní bezbariérové využívání.
Soutěžní návrh č. 59
Autor: Štěpán Dubový
Spolupráce: David Wojaczek, Daniel Doležel
Zdůvodnění zvoleného celkového řešení umístění stavby v území
Za předpokladu že bodu dostavěny obě krajní hmoty. (Rohlík a Polyfunkční dum Rolnická-Hálkova). Vede tato úvaha k prvoplánovému spojení obou hmot vytvoření tak souvislé uliční čáry. Zalomením této uliční čáry rovnoběžné s protilehlou hmotou dojde k vytvoření jasně definovaného předprostoru. Tento definovaný prostor umožňuje diagonální propojení ulic a vytvoření průjezdné ulice (k dokonalému dotvoření tohoto prostoru, přispěje výšková dostavby v jeho severozápadním rohu). Prostor ulice tak umožňuje větší flexibilitu a uživatele neobtěžuje.
Navrhujeme předláždění celkového prostoru až po paty domu výsadby organizované solitérní zeleně, osazení laviček a vodního prvku sloužícího k ochlazovaní prostoru. Tyto zásahy budou mít za následek vytvoření dojmu městské ulice a NÉ sídlištní kaše. Ty to úpravy tak navýší již tak potřebná parkovací stání. Vložením tohoto objemového řádu dochází zjednodušenému vnímání prostu s chaosu k řádu.
Zdůvodnění zvoleného komplexního architektonického řešení stavby
Hmotová kompozice
Stavba je dělena na pět celků. Toto rozdělení je důvodem přispusobení měřítka stavby. Jednotlivé hmoty jsou děleny v řádu a poměru a vytváří tak určitý rytmus a kompozici. Ač je uliční fasada celoskleněná nevytváří stavba dojem jednotného objemu. Světlo, které prochází mezi jednotlivými bloky tuto velkou sourodou plochu rozděluje a navozuje pocit menšího měřítka.
Stavba není přímo napojena na „rohlík“ do mezery je jak funkčně tak hmotově vložen menší objem. V parteru tato mezera funguje jako průchod do dvorní části. V 2-5 NP je umístěna kaple.
Dispoziční členění
Budova má dva hlavní vstupy zvýrazněné prolomení parteru fasády a naznačující tak intuitivní vstup. V budově se nachází 48 bytových jednotek spojených společnou pobytovou chodbou.
Prosklené velké chodby mají navozovat dojem ulice v každém podlaží. Proskleným průčelím je chráně proti klimatickým vlivům a tím je může být komfortně užívána po celý rok. Tento polo-soukromý prostor navíc je jakýmsi bonusem k intimnímu prostoru obytné buňky.
Obytnou jednotku tvoří zádveří s možnosti flexibilního propojení s jídelnou kuchyňským koutem navazující na hlavní obytný prostor. Koupelna má možnost variabilního uspořádaní např. úpravy pro bezbariérové užívání. Kuchyně v kombinaci s jídelnou umožňuje značnou flexibilitu prostoru…umístění spíže či lednice na obvodovou zeď.
Zdůvodnění některých specifických částí zvoleného řešení (například konstrukce, materiálů, technologií)
Konstrukce
Svislá konstrukce v 1-6 NP. s ŽB desková. V suterénu ŽB sloupy založeny na železobetonovém roštu. Obytná chodba je železobetonová konzola s průvlaky krytými podhledem.
Materiály a povrchy
Železobetonová konstrukce je zateplena z části provětrávanou fasádou s obkladem dřeva (viditelné části štítu z ulice Hákova). Z dvorní části je budova zateplena kontaktní zateplovacím systémem.
V suterénu tvoří konstrukci sklepních kojí provětrávané rošty dřevěné konstrukce. Obytná chodba tvořící (tzv. ulici) je materiálově dělena. Spojovací chodba je opláštěná hliníkovým plechem v barvě kovářské černě.
Soutěžní návrh č. 72
Autor: Martin Daněk, Ing.arch. Martin Doležel, Ing.arch. BcA. Barbora Ponešová, PhD. / Archanti
Spoluautor: Marek Petrík, Bc. Klára Stachová
Mřížka, blok, ulice a zahrada.
Prioritou umístění navrhovaného objektu je pokračování v postupném dostavování bloku Hálkova – Ratibořská – Rolnická a respektování ortogonální makro-mřížky sídliště Kateřinky jako určujícího prvku urbánní kompozice v tomto místě. Poloha objektu je zvolena tak, aby umožňovala navázat na sousední plánované objekty a zároveň zajistit obytným místnostem penzionu optimální orientaci vzhledem ke světovým stranám. Zároveň jsme se snažili koncipovat novostavbu tak, aby maximální možná plocha parcely zůstala využitelná jako zahrada. Zvolili jsme jednoduchý koncept pavlačového domu, který se komunikací obrací do ulice (severozápad) a obytnými místnostmi do vnitrobloku (jihovýchod). Geometricky se jedná o kvádr, jehož delší stěny jsou rovnoběžné s uliční čárou. Z kvádru vystupuje v úrovni 2.NP trojúhelníková hmota společenské místnosti, která reaguje na zalomení ulice Hálkova a naznačuje napojení na polyfunkční objekt, navržený v sousedství. Objekt je v úrovni prvního nadzemního podlaží rozdělen průjezdem, který je zamýšlen jako uzavíratelný. Do vnitrobloku se tak dostanou pouze obyvatelé penzionu a v nouzovém případě vozidla hasičů. Ve vnitřním dvoře je navrženo parkování pro penzion a především pobytová zahrada. Parkovací místa, která fungují podél ulice Hálkova dnes, jsou s výjimkou čtyř míst zachována. Součástí navrženého řešení je zbudování chodníku před penzionem a jeho plynulé protažení k prostranství u bývalého kina.
Maximální komfort na minimálním prostoru.
Hlavní myšlenkou návrhu je prolnutí dvou kritérií: maximální úspornost stavby a maximální pohodlí pro uživatele. Zvolený koncept pavlačového domu tyto priority naplňuje. Pavlač stavbu zlevňuje a zároveň se stává místem sociálního kontaktu penzistů. Tím, že se obrací do rušnější strany parcely, je chápána jako rozšíření ulice, poloveřejný prostor, vybízející v letních měsícíh k pobytu (na rozdíl od vnitroobjektové chodby, která je vždy pouze průchozím prostorem). Z pavlačí jsou přístupné jednotlivé byty, splňující požadavky zadavatele. Ty se do klidné části vnitrobloku obracejí buď zimní zahradou (otevíratelnou) nebo lodžií. Budoucí uživatelé si tak mohou vybrat ze dvou řešení. Zvláštní pozornost byla věnována společenské místnosti seniorů. Je umístěna ve vyvýšené předsunuté části, čímž je zajištěn vizuální přehled o dění na ulici. Velkoplošná transparentní clona obvodového pláště je barevně tónovaná, pocitově dochází k rozjasnění interiéru. Prostor společenské místnosti umožňuje jak pořádání přednášek či jiných společenských akcí, tak komornější setkání – sledování televize, četba, hry (karetní stolek). Mezi domovní vybavení patří domovní sklad, sušárna a kóje, které jsou přístupné z pavlače přímo u vchodů do jednotlivých bytů. Vertikální komunikace jsou redukovány na dvě jádra s výtahy. Pavlač v přízemí je jako jediná z bezpečnostních důvodů zasklená. Technické a servisní vybavení tvoří výměníková stanice, úklidová komora a nika pro domovní odpad, přístupný z průjezdu. Celý objekt je navržen jako bezbariérový.
Barevnost
Koncept barevného řešení spočívá v kontrapunktu pohledově se uplatňujícíh konstrukčních prvků, pojednaných ve své přirozené (stropy – beton) či zjemněné (zdi – omítky) podobě, s výrazně barevnými povrchy ploch, vymezujících specifické funkce. Tak je možné i zvenčí fakticky číst rozmístění jednotlivých funkcí – obálka společenské místnosti je purpurová, box servisní a technické části oranžový a čela bytů se vstupy tyrkysová.
Zahrada
Zahrada je koncipována jako odpočinková plocha, která je zpřístupněna procházkovým okruhem. Ten provází návštěvníka různorodými zákoutími – komunitní květinovou zahrádkou, o kterou mohou (ale nemusí) společně pečovat obyvatelé domu, lučními trávníky, pobytovým trávníkem či roztroušenými výsadbami ovocných dřevin. Ovocné stromy jsou již od nepaměti tradičním fenoménem při lidských obydlích. Jsme zvyklí vnímat je jako důležitou součást našeho nejbližšího okolí. V zahradě jsou cenné atraktivním květem na jaře, měnící se barevností listů během roku, ale také na podzim svými plody. Jejich životnost je souměřitelná s délkou lidského života. Pro pobytový prostor seniorů je ovocný strom jednou z nejvhodnějších dřevin. K domu těsně přiléhají předzahrádky, které jsou obklopeny vysokým lučním trávníkem. Ten jim dodává potřebné soukromí. Luční trávník také tvoří většinu plochy zahrady – tato vlnící se voňavá hmota dodává celé ploše potřebnou lehkost.
Soutěžní návrh č. 85
Autor: Ing.arch. Danuše Masná
Spolupráce: Bc. Michal Hýl
Umístění stavby
Stávající staveniště se nachází na louce, kde v sousedství již roste 6-ti patrový dům ve tvaru oblouku a z druhé strany je navržen rohový dům (byť s propadlým územním rozhodnutím), kopírující komunikaci. Oba tyto domy jsou navrženy tak, aby vytvářely budoucí uliční průčelí druhé strany Hálkovy ulice.
Navržený objekt vyplňuje tuto proluku a dotváří ulici. Navazuje na rozestavěný 6-ti podlažní segmentový dům, takže na zbytku parcely vzniká prostor pro velkou obytnou zahradu. Z druhé strany hranice pozemku je ponechán odstup 3m.
Parkování je řešeno v podzemní garáži, vjezd je přes stávající parkoviště na konci ulice.
Architektura
Orientace ke světovým stranám a požadavek na minimální náklady vedly k jasnému jednoduchému konceptu – kompaktní dům, navržený jako dvojtrakt.
Rozměr domu je limitován jednak délkou únikových vzdáleností tak, aby mohl být pouze 1 evakuační výtah (chodba 20m) a maximální rozlohou bytů (do 40 m2).
Pro uliční fasádu, orientovanou na severozápad jsou charakteristická horizontální úzká, různě dlouhá pásová okna chodeb.
Pro zahradní fasádu, která má příjemnou jihovýchodní orientaci naopak francouzská okna s balkony. Aby bylo zajištěno alespoň částečné soukromí, jsou balkony navzájem odcloněny přepážkami, které jsou i barevnými prvky na fasádě. Zábradlí balkonů jsou z mléčného skla s kruhovou grafikou, která je průhledná a bude se přes dopadající slunce promítat i do interiéru.
Rozehraná okna a dřevěný obklad fasády jsou navrženy s úmyslem rozbít předsudky a představy o zařízeních podobného typu a nabídnout seniorům příjemný pobyt na podzimu jejich života v moderním domě.
Dřevo bylo zvoleno jako materiál, který je jednak obnovitelný, takže s minimálním ekologickým dopadem a který umí přirozeně stárnout a může být bezúdržbový.
Dispozice
Vstup do penzionu je po kryté rampě, která překonává výškový rozdíl 1,3m.
Ve vstupní hale je umístěno centrální schodiště s evakuačním výtahem. Poblíž vstupu je společenská místnost s propojením na terasu a zahradu a wc pro imobilní. Před společenskou místností je chodba rozšířena o výklenek s možností posezení.
Většina bytů splňuje požadavek investora a má plochu 39,98 m2, pouze byty na jedné straně chodby mají větší rozlohu než 40 m², a to z důvodu zkrácení chodby a lepšího komerčního využití prostoru.
Chodby mají šířku 1800 mm a jsou členěny zálivy, aby byl eliminován dojem dlouhých chodeb s dveřmi. V místech zálivů má chodba šířku 2500 mm, což umožní lepší manipulaci osobám na vozíku.
Byty jsou dle požadavků členěny na předsíň, koupelnu a balkón. Jednotky v 1. NP mají namísto balkónu předzahrádku.
Umístění společenské místnosti v 1. NP vyvolalo nutnost nástavby v 6.NP pro chybějící tři bytové jednotky. Tato nástavba je pojata jako architektonický prvek a stěna vedle schodiště je zešikmena.
Střecha nad 5. NP je zelená a v případě zájmu ji lze využívat jako terasu.
V suterénu je pod polovinou objektu parkování pro 18 aut, ve druhé polovině jsou sklepy, technické místnosti a sušárna.
Zahrada
Zahrada je navržena jako obytná, tzn. nabízí možnost relaxace, setkávání, pohybu, ale také možnost dobrovolné aktivity na údržbě.
Dům je vůči okolnímu terénu vyvýšen o 1,3 m. Tím dochází k „zapuštění“ zahrady, která tak získává intimitu a rovněž se výškově oddělí předzahrádky.
Výškový rozdíl překonává rampa o velmi mírném spádu.
Konstrukce
V budově uvažujeme skeletový nosný systém na rozpon 10m v podélném směru s předpínanými panely Spiroll a se skrytými průvlaky z důvodu snadného vedení instalací (VZT).
Obvodové stěny v 1.PP jsou z prolívaných betonových tvárnic, vyšší patra a ztužující stěny z keramických či jiných tvárnic, příčky sádrokartonové, akustické, tl. min 250 mm.
Dům je navržen v nízkoenergetickém standardu, takže bude zateplen v tl. 300 mm.
Plochá střecha nad 5. NP zelená, střecha i stěny 6. NP oplechovány svitkovým plechem (např. Prefalz)
Technologie
Pro úsporný provoz budovy by bylo vhodné využití tepelného čerpadla vzduch – voda pro ohřev TUV a vytápění.
Vzhledem k nízkoenergetickému standardu domu předpokládáme VZT jednotky s řízeným větráním s rekuperací.
Soutěžní návrh č. 88
Autoři: Ing.arch. Bužek Jiří, Ing.arch. Jureček Petr, Ing.arch. Kotlas Michal, Ing.arch. Žufánek Josef
Vizualizace: Miss3 - Musil Vít, Petruška Radim
Urbanistické řešení
Pozemek určený pro návrh penzionu se nachází v katastrálním území Opava - Kateřinky v rozvolněné a výškově nesourodé zástavbě otevřeného a nově vznikajícího bloku. Místo obepíná sídlištní bytová zástavba, postupně doplňovaná objekty poznamenané dobou svého vzniku. Tato lokalita má značně nesourodý charakter díky formálně i stylově různorodé výstavbě.
Návrh se snaží dotvořit vznikající blok, se snahou jasného vymezení uliční fronty - ul.Hálkova. Objekt navazuje na stávající a rozestavěný šestipodlažní bytový dům v jižní části bloku a navazuje na plánovanou dvoupodlažní zástavbu a stávající individuální zástavbu rodinných domů v severozápadní části bloku.
Pozemek určený pro výstavbu domu je rovinný . Penzion je tvořen dvěma jednoduchými, kolmo na sebe posazenými čtyřpodlažními bytovými objekty, které jsou propojeny krytým ochozem. Ochoz vymezuje v zahradě vnitřní pobytové atrium. Vzhledem k orientaci ke světovým stranám jsou oba bytové domy pojednány jako pavlačové, s obytnými místnostmi orientovanými jižním směrem - tedy do vnitrobloku. Z ulice Hálkova je koncipován jeden hlavní vstup. Vstup je společný pro oba domy. Ústí do krytého ochozu propojujícího oba bytové domy. Z ulice Hálkova je umístěn i vjezd do areálu s povrchovým parkováním, částečně pod objektem 01 a v zadní severozápadní části pozemku. Hlavní vstup je kryt přesahem konzoly objektu 01, kolmo osazeného v severní části areálu. Svoji polohou navazuje nároží na předpokládanou (navrhovanou) zástavbu v severní části celého bloku.
Vstupy do obou objektů jsou přes komunikační halu se schodišťovým jádrem a evakuačním výtahem. Schodiště jsou prosvětlena stropními světlíky. Krytý ochoz propojující oba objekty je doplněn společenskou místností navrženou v oblém tvaru a "rozvinutým" kobercovým pobytovým trávníkem pro různorodé aktivní i neaktivní využití spojené s programem obyvatel penzionu (piknik, jóga, meditace, petangue , komorní koncerty a jiné společenské akce). Společenská místnost je doplněna zázemím (WC pro invalidy, kuchyňka a sklad).
Za objektem 02 je komorní klidová část zahrady se sadem a "volně" rozmístěnými lavicemi v zahradě. Nabízí obyvatelům areálu spíše meditativní odpočinek, volné posezení, přečtení knihy a další. Zadní intimní část graduje kruhovou lavicí s "rodinným" stromem.
Architektonické řešení
Celý areál svou jasnou racionální kompozicí objemů vyjadřuje význam a využití budov a současně je odrazem vnitřního provozního členění. Kompozice je tvořena ze dvou na sebe kolmo posazených jednoduchých hmot propojených krytým ochozem. Z ulice vytváří objekty svým charakterem kompaktní spojenou hmotu tvořící uliční frontu (parter). Propojení domu s okolím a uličním životem umožňuje transparentní severní fasáda z dřevěných svislých lamel. Dává tak možnost vymezení soukromí na pavlači a přitom i kontakt s venkovním okolím a naopak.
Pokoje umístěné do vnitrobloku se obrací k jižní či jihovýchodní straně – ke slunci a zároveň se otevírají do klidné zelené stromové zahrady vnitrobloku či prostoru ochozu a pobytového koberce aktivního "dění". Pozemek je po celé délce oplocen a dle potřeby zajišťuje bezpečnost, intimitu či naopak otevření se k okolí.
Dispoziční řešení
Objekt 01
Za hlavním společným vstupem do krytého ochozu je po levé straně vstup do objektu. Přes prosklenou vstupní halu jsou schodištěm a výtahem propojenyspolečné pobytové pavlače. Ty jsou lokálně rozšířeny o sedací lavice u každého vstupu do jednotlivých bytů. Pavlače jsou kryty dřevěnými vertikálně osazenými lamelami.
Schodiště rovněž zpřístupňuje podzemní část objektu s technickým zázezím. Za vstupní halou jádra je krytý a uzaviratelný sklad kontejnerů na komunální odpad pro oba bytové objekty. Jsou zde i sklepní kóje a sklady pro potřeby nájemníků.
Bytové jednotky - za vstupem s šatnou navazuje koupelna (se sprchou, wc a umyvadlem). Navazuje kuchyň a vlastní obytný prostor s krytou lodžií a sedacím oknem s rozšířeným parapetem v sedací výšce a fixním zasklením.
Objekt 02
Za hlavním vstupem do areálu je vpravo pod krytým ochozem přístup do vstupní haly, která zpřístupňuje pavlače do severní fasády - ul. Hálkovy. Bytové jednotky - na vstupe do chodby s šatnou navazuje koupelna (s wc, umyvadlem a bezbariérovou sprchou se sedákem a bez vaničky) a vstup do bytného prsotru s kuchyňským koutem, jídelním koutem a obývacím pokojem. Pokoje disponují velkým proskleným oknem směřujícím do zahrady. Plné dveře plní funkci přístupu na lodžii x velké okno umožňuje výhled a kontakt s okolím. Lodžie jsou kryty posuvnými stínícími panely.
Materiálové řešení
Vychází z použití tradičních stavebních materiálů - beton, ocelový plech, sklo a dřevo. Bytové objekty jsou čtyřpodlažní.
Konstrukce obou budov je navržena jako stěnový systém s železobetonovými monolitickými stropy a ztužujícími železobetonovými stěnami, v 1.PP je beton vodostavební. Levitující objem druhého podlaží severního objektu je vynesen sloupovými podporami, železobetonová deska s příčnými žebry je ztužena dvěma podélnými železobetonovými průvlaky.
Základy jsou tvořeny základovými pasy . Z důvodů nedostatečné únosnosti horních vrstev zeminy jsou do úrovně únosné zeminy provedeny piloty, které jsou základovými pasy spřaženy.
Obvodové konstrukce včetně lodžií, pavlačí a střechy ochozu jsou z pohledového betonu. V místě lodžií a pavlačí jsou navazující vodorovné konstrukce spojovány izolačními nosníky s přerušeným tepelným mostem. Bytové a mezibytové příčky jsou zděné - keramické. Výtahová jádra, schodiště a stěny společenské místnosti jsou železobetonové monolitické. Stěny sklepních kójí jsou provedeny z izolačních kovových panelů a stejně jako nosné stěny ochozu a společenské místnosti jsou obloženy přírodním kartáčovaným plechovým obkladem.
Obvodové zděné konstrukce jsou zatepleny minerální vatou tl. 200mm. Povrchovou úpravu tvoří hlazená bílá omítka.
Výplně otvorů jsou dřevěné nebo hliníkové (vstupy do objektů, dveře do lodžií). Plné dveře vstupních dveří do bytů a do lodžií jsou dýhované. Dřevěné jsou rovněž vertikální lamely uzavírající pavlače. Posuvné stínící prvky na jižním objektu jsou provedeny ze dřeva, markýzy na severním objektu jsou látkové.
Soutěžní návrh č. 90
Autor: Ing. Soňa Bartošová, Ing. Tomáš Bartoš
Celkové řešení umístění stavby
Na základě analýzy stavebního pozemku a jeho urbanistického kontextu jsme jako nejvhodnější koncepci vyhodnotili řadový objekt v blokové zástavbě. V širším kontextu sice zástavba okolí není striktně blokově uzavřená, nicméně pro daný, spíše teprve vznikající blok se nám jeví jako jednoznačně městotvorná.
Dalším záměrem pak bylo řešit objekt úsporně v kompaktní hmotě, z čehož pak vzhledem k orientaci ke světovým stranám a požadavkům na oslunění vyplynulo umístění k severní hranici pozemku, jehož západní hranice je pouze v mírném odklonu k severu a při vhodném architektonickém řešení umožní dostatečné proslunění a třítraktovou dispozici.
V soutěžních podmínkách popsaný požadavek na navázání objektu na plánovanou novostavbu bytového domu v obloukovitém segmentovém tvaru považujeme za velmi logický a přestože z výše popsaných důvodů námi navržený objekt leží na opačné straně pozemku, v situaci řešíme schematicky dostavbu vzniklé proluky dvěma objekty pravděpodobně obytného charakteru. Dalším argumentem pro toto řešení se nám jeví fakt, že pro daný stavební program domu s malometrážními byty je pozemek navazující na obloukový dům vzhledem k orientaci nevhodný pro třítrakt, pro jiné zadání, např. bytový dům se třemi byty min. 2+1 na podlaží je však vhodný a využitelný, přičemž město jako vlastník bude o zastavění rozhodovat.
Komplexní architektonické řešení
Navržený objekt je řadový, šestipodlažní, s částečně zapuštěným suterenem. V suterenu je mimo skladové prostory umístěno parkování pro 11osobních vozů, z toho jedno stání je pro zdravotně postižené.
Dispoziční řešení
Jedná se o třítrakt s centrální ( zhruba trojúhelníkového tvaru) shora osvětlenou halou v centru dispozice. Z této haly jsou přístupné jednotlivé byty. Na halu navazuje schodiště s evakuačním výtahem (chráněná úniková cesta) prosvětlené z centrální haly prosklenými požárně odolnými výplněmi – dveře, okno.
Vstup a vjezd do podzemního parkoviště jsou umístěny na levém okraji uliční fronty ve výrazném závětří. Na ně navazující zádveří s poštovními schránkami a prostorná vstupní hala se sezením je prostorově propojena se schodištěm. O půl poschodí výše je z hlavní podesty frontálně za prosklenými dveřmi chodba k zahradnínu vstupu s bočně přístupnou společenskou místností, vpravo pak vstup do centrální haly s byty. V dalších patrech je dispozice obdobná, s byty orientovanými kolem centrální haly.
V posledním podlaží je místo jednoho bytu umístěna sušárna a venkovní terasa pro pobyt a sušení prádla.
Hlavním cílem bylo vytvořit velmi přehledné, dostatečně přirozeným světlem osvětlené komunikační prostory, které budou svým prostorovým a architektonickým komfortem umožňovat společenský život mimo hranice jednotlivých bytů.
Architektonické řešení
Jedná se o řadový objekt se dvěma fasádami a dvěma štítovými stěnami, které budou pravděpodobně v budoucnu dostaveny sousedními objekty. Z tohoto důvodu jsme řešilI stavbu v obou etapách – před a po dostavění a tvar stavby z těchto úvah vycházel.
Objekt je navržen záměrně s výrazně odlišnými fasádami do ulice a do dvora. Uliční fasáda je řešena výrazně plasticky, kdy se v jednotlivých patrech střídají proříznuté objemy lodžií, doplněné převýšeným výřezem barevně a ušlechtilým povrchem zvýrazněného vstupu. Uliční fasáda je záměrně konzervativně pojata jako tradiční městský nájemní dům s pravidelnou fasádou oživenou jemnou hrou drobných posunů v šířkách traktů. Plasticity je dosaženo prostřednictvím hmot skladových komor umístěných v prostoru lodžií, jejichž jednostranně šikmé boční stěny umožňují maximalizaci oslunění.
Zahradní fasáda je řešena s důrazem na vytvoření co nejpříjemnějšího pohledového rámce pro pobyt na zahradě. Je členitější, s boční hmotou společenské místnosti a terasou zakončenou výrazným schodištěm s sedacími stupni. Rovněž použitá škála materiálů je pestřejší s důrazem na přírodní materiály – dřevo.
Důležitým prvkem řešení, na něž jsme se soustředili, je centrálni hala s horním osvětlením, jejíž nálevkovitý tvar doplněný výrazným zrcadlem by měla být každodením společenským prostorem pro obyvatele.
Konstrukční řešení
Založení objektu předpokládáme na železobetonových pasech v hloubce cca 4 metry pod terénem. Tyto budou spojeny železobetonovou deskou pod suterenem objektu.
Příčný nosný stěnový system (stěny mezi jednotlivými byty) navazuje na stěny a pilíře v suterenu . Příčné stěny v bytové části (v řezu B – B bílá plocha) překlenou snadno a při běžných dimenzích větší rozpony v suterenu. Předpokládáme, že na výšku jednoho podlaží - zvýšené přízemí -se bude jednat o železobetonovou konstrukci, dale bude možno použít pro stěny i zděnou konstrukci. Stropy jsou navrženy železobetonové, maximální rozpon je 5 metrů.
Konstrukci předsazených lodžií předpokládáme jako samostatnou na společných základech a konstrukci suterenu s vyloučením tepelných mostů ve styku se zateplenou fasádou.
Dvorní přístavba bude samostatně založena a oddilatována.
Stavební a materiálové řešení:
Stavba je navržena za použití běžných, cenově příznivých a dostupných material a technologií.
Nosná konstrukce železobetonová kombinovaná s vyzdívanou (cihelné tvarovky) ve vyšších patrech.
Stropy železobetonové, vnější plášť - železobetonové štítové stěny a vyzdívané fasády s otvory se zateplením a běžnou omítkou.
Výplně otvorů předpokládáme dřevěné.
Z hlediska technického zabezpečení budovy je stavba řešena běžným způsobem s instalačními šachtami pro jednotlivé byty nad sebou. Zde budou vedeny kompletní rozvody médií a nucené odvětrání koupelen a digestoří. Nuceným odvětráním bude vybaven prostor pro ukládání domovního odpadu , wc pro zdravotně postižené a předsíň u podzemní garáže. Podzemní garáž bude větrána přirozeně přívody u podlahy na obou fasádách (anglické dvorky) a odvodem v horní části perforovaných vjezdových vrat.
Soutěžní návrh č. 93
Autor: Ing.arch. Eliška Macková, Ing.arch. Jiří Halfar, Ing.arch. Jiří Stejskalík
Návrhem penzionu v Hálkově ulici chceme vytvořit pro každého jeho obyvatele domov.
Prostředí, které lidem bez ohledu na věk a kondici umožní zůstat sami sebou. Místo, kde není narušena jejich integrita tím, že jsou svěřeni do péče instituce, prostor, který nepovyšuje zabezpečení jejich fyzických potřeb nad psychickými, nad individualitou a důstojností.
Podstatou lidské důstojnosti v každém věku je pro nás svoboda volby.
Naším cílem je proto na daném pozemku navrhnout prostředí s pestrou škálou kvalitních prostor, od veřejných po soukromé, a poskytnout svobodu volby. Místo jednoho objektu s rozsáhlými sdílenými komunikacemi jsme vytvořili tři úměrně velké bytové domy se čtyřmi byty na patře. Každý v nich má neodmyslitelné právo na intimní spací prostor a prostor obytný, ve kterém může kdykoli uvítat hosty. Nárok na dobře psychicky přijímaný počet sousedů na patrech, klubovní prostor na půl cesty pro širší komunitu. Posezení na ulici, na dvorku nebo v zahradě. Stimulující prostředí pro plnohodnotný život.
Neupíráme dnešním seniorům potřeby, jejichž potlačování bude pro nás, až zestárneme, nemyslitelné.
Okolní sídliště Kateřinky je tvořeno homogenní zástavbou osmipodlažních panelových domů, doplněných občanskou vybaveností. Panelové domy jsou řazené do sestav, které netvoří bloky ani solitéry. Prostor, který mezi těmito sestavami plyne, má překvapivě rozdílnou kvalitu. Na jedné straně jsou to příjemné dvory či spíše parky se vzrostlou zelení a relaxačními plochami, na straně druhé nehostinná parkoviště kolem obslužných komunikací, která postrádají proporci nebo dynamiku uličního prostoru.
Hálkova ulice se nachází na okraji, kde sídliště přechází v zástavbu solitérních rodinných domů. Severozápadní strana ulice je do výšky osmi podlaží zastavěna panelovými bytovkami, na straně jihovýchodní je volná plocha – řešené území. Parter vyplňují převážně parkovací stání, která jsou místy doplněna nepříliš vhodnými jehličnany.
Na řešeném území navrhujeme ulici uzavřít třemi kvádry – domy posazenými v blízkosti uliční čáry. Od sebe jsou oddělené vloženými dvory. Repetice domů společně s pětipodlažní výškou tvoří silný motiv, který se vyrovná s panelovou zástavbou na protější straně ulice nebo s násobně větším objektem bytového domu „Rohlík“. Přestože se dostavbou bloků snažíme ulici sevřít, její měřítko je stále velké a nehostinné. V parteru, kde jsou domy propojeny zídkami a doplněny listnatými stromy s nízkou širokou korunou, je naopak použito měřítko mnohem drobnější a pro pobyt chodce mnohem příznivější. Oplocením v podobě zdi dochází k rozdělení na veřejný prostor ulice a polosoukromý prostor dvorů, které svým měřítkem a částečným uzavřením nabízí uklidňující pocit bezpečí a důvěrnosti. Z těchto dvorů se vstupuje do domů, do společné klubovny, nebo pokračuje dále do zahrady.
Podoba domů samotných je jednoduchá, neokázalá. Tři kubické hmoty o rozměrech 12x18x15 metrů, resp. 12x16,5x15 metrů, jsou na kratších stranách prořezány lodžiemi směrem k jihozápadu, do ostatních stran jsou otevřeny okenními otvory. Schodišť
Autor: kolektiv RH-ARCH
Umístění stavby v území
Stavba je navrhována do stávajícího kontextu vyšších (6-7 podlaží) bytových domů. Projekt penzionu tvoří dvě budovy – dům A a dům B – vzájemně komunikačně propojené. Dům A z jihozápadní strany přímo navazuje na 6-ti podlažní bytovku, v současnosti ve výstavbě. Na východní straně pozemku se zástavba parcely rozvolňuje (již zmiňované dělení penzionu na dvě jednotky, kde ta východnější je menší a nižší). Domy nedobíhají přímo na hranici s pozemky 185/2 a 2320 a nevytváří štítovou zeď vyžadující další dostavbu sousedících objektů do uzavřeného bloku. Toto řešení tím pádem striktně nediktuje další zástavbu těchto prázdných parcel, ale reaguje a vytváří přechod směrem k nižší a hmotově „rozbitější“ zástavbě bloku na východním nároží (např. dvoupodlažní dům bratří Šlapetů). Samotným dělením domu na dvě jednotky A a B a jejich rozmístěním na parcele vzniká vnitroblok, přirozeně oddělená a chráněná zahrada. Ta umožňuje obyvatelům domu různé aktivity. Od relaxace na lavičkách nebo na trávě přes více aktivní, jako je pěstování různých rostlin či plodin na navržených záhoncích, po hraní her či sportování (jóga, tai chi, petanque…) apod. Zpevněné plochy dávají možnost shromažďování při různých kulturních nebo jiných příležitostech. Celý pozemek je oplocený (tvarové řešení viz. vizualizace) a tím pádem i bezpečnější, hlavně s ohledem na otevřenou koncepci schodišť, pavlačí a vstupů do bytů v 1.np přes „předzahrádku“.
Architektonické řešení
Základní idea řešení domu pro penzisty vychází z myšlenky vzájemného kontaktu jeho obyvatel. Cílem nebylo vytvořit oddělené buňky-cely, ale umožnit vzájemné střetávání, procházky, posezení. Jako nejpříhodnější řešení jsme vybrali typ pavlačového domu. Pavlač umožňuje život domu, tj. jeho uživatelů propojit s vnitroblokem a jednotlivými částmi domu navzájem. Dalším prvkem umocňujícím tuto myšlenku je vytvoření balkónků jako spojovacího prvku mezi bytem a pavlačí. Balkónky fungují jako reminiscence zápraží tradičních domů, jako tzv. „porch“ v anglo-saských krajinách. Je to místo posezení, oddychu na jižním sluníčku s výhledem do zahrady s možností kontaktu s lidmi jdoucími po pavlači. Tímto pádem samotná pavlač neplní jenom primární funkci komunikační, ale i funkci korza.
Hmota domu je tvořená moduly jednotlivých bytů. Technicky je řešená jako skládačka stavebních modulů. Malou hrou s touto „stavebnicí“, otáčením a vynecháváním modulů umožňujeme průchod pavlačí na opačnou stranu domu – jako linka vlnící se cesty. Vynecháním modulu vylehčujeme hmotu objektu, zdrobňujeme měřítko z pohledu chodce a zároveň vytváříme klidová místa s možností posezení na jednotlivých podlažích, tzv. vertikální zahrádky.
Spodní – podzemní podlaží má navržené jen dům A. Jsou v něm situovány sklípky k jednotlivým bytům, technologická místnost s výměníkem pro topení, záložním generátorem výtahů, skladem, sušárnou a úklidovou místností. Společenská místnost se zázemím je situovaná ve východní části 1.np domu A. Tato lokalizace umožňuje propojení tohoto prostoru s exteriérem, přímý výstup na zpevněnou část zahrady a rozšiřuje tak možnosti jejího využití.
Tvarosloví systému rozvržení sloupů vychází z motivů stébel trávy nebo kmenů stromů, jako přírodního řešení statického prvku návrhu. Tento koncept se propisuje i do dělení ploch parteru, kde tvoří organický rastr, který pomáhá rozbít racionalitu a strohost geometrického členění parcely – polidšťuje.
Konstrukční a materiálové řešení
Konstrukční řešení vychází z modulového architektonického řešení a opakovatelnosti bytů. Objekt je navržen jako montovaná prostorová konstrukce ze samonosných ocelových buněk vyrobených přímo na míru (např. firma Touax). Tím se celý proces výstavby urychlí, zlevní a zkvalitní. Jednotlivé buňky budou kompletně vyrobeny v závodě a ne na stavbě, což je vhodné i pro detaily potřebné k nízkoenergetickému standardu. Tyto moduly budou vybavené dle specifikace již ve výrobě a na místě jenom smontované.
Do této prostorové konstrukce je vložen lehký ocelový systém pavlačí a schodišť (se spřaženou betonovou deskou) staticky spolupůsobící s ocelovou kostrou modulů.
V místech ozeleněných ploch na pavlačích a střeše domu B, jsou přidány vrstvy pro zelené střechy. Vyšší zeleň je umístěna do velkých květináčů.
Podzemní podlaží u domu A je železobetonové. Založení objektu A se předpokládá obdobné segmentovému domu, tedy na železobetonových základových roštech v hloubce 4,2m pod úrovní rostlého terénu. Založení objektu B se předpokládá taktéž na základovém roštu opřeném do pilot.
Přesný návrh bude stanoven statikem v dalších projektových stupních dle provedeného inženýrsko-geologického průzkumu.
Materiálové řešení fasád obou domů je bílá a barevná omítka dle pohledů. Ocelové konstrukce pavlačí a sloupy jsou opatřeny nátěrem – barevnost dle vizualizací. Pochozí vrstva pavlačí je hlazený beton a v částech zobrazených v půdorysech jsou přidané vrstvy pro zatravnění. Parter je materiálově řešen dle výkresu č. 2 – při zpracování projektu bude přizván dendrolog pro detailní specifikaci výsadby zeleně.
Soutěžní návrh č. 16
Autor: MASPARTI - Ing. arch. Pavel Martinka, MSc. Ondřej Spusta
Zdůvodnění zvoleného celkového řešení umístění stavby v území
Forma domu vytváří vnitřní společnou zahradu, do které je orientován výhled z bytů; společenská místnost se obrací k městu.
Snahou návrhu bylo vytvořit tento prostor osobní a definovaný, ale ne uzavřený či izolovaný.
Dům je umístěn na západním a severním okraji určené stavební parcely, jejíž jižní část tak zůstává volná, a je využita jako vnitřní zahrada. (Dům je postaven na parcele 185/1 a části parcely č. 2432/1. Pro volné plochy náležející k domu je dále využito částí parcel č. 2420, 186/1 a 191)
Dům na jihozápadě navazuje na půlkruhový bytový dům (nyní v realizaci) na parcele 183/3. Nepřiléhá ale těsně k jeho severozápadnímu okraji, nýbrž ponechává volný prostor pro odpolední doslunění vnitřní zahrady. Toto řešení by též mělo narušit pocit “uzavření” ve vnitrobloku. Vzniklý prostor, platforma “mezi domy”, tak zprostředkovává obyvatelům penzionu kontakt s “okolním světem” při zachování pocitu bezpečí (je o podlaží výše než úroveň ulice.). Je sem také orientována společenská místnost nacházející se na úrovni 2.NP. Díky vyvýšené poloze se z toho místa otevírají pohledy na jihozápad do volného prostoru.
Dům na severozápadě přímo nenavazuje na uvažovaný objekt s propadlým ÚŘ na parcele č.185/2, ale stáčí se a dále pokračuje při severním okraji parcely. Severozápadní nároží určené stavební parcely tak zůstává volné a může být využito jako místo setkávání (veřejný prostor s lavičkami) před vstupem do objektu. Způsob budoucího zastavění sousedícího pozemku na severozápadě je tak ponechán otevřený.
Na jižní hranici pozemku je terén jemně modelován. Jeho okraj se od východu postupně zvedá, aby na západě překryl část parkování vybíhající do prostoru “mezi domy”. Úpravy jsou doplněny vzrostlými keři a stromy k zajištění pocitu bezpečí a soukromí pro obyvatele pohybující se na zahradě.
Zdůvodnění zvoleného komplexního architektonického řešení stavby
Dům na terénu.
50 Bytových jednotek, které jsou rovnocenné.
Přístup světla.
Dům má šest nadzemních podlaží, je nepodsklepen. Technické podlaží (parkování, vstupní vestibul a zázemí domu) je navrženo z ekonomických důvodů na úrovni terénu a jako nevytápěné může být odděleno od ulice jen lehkou konstrukcí (tahokov).
Dům je založen na pilotách. Nosnou betonovou konstrukci tvoří sloupy s převážně skrytými průvlaky a nosné zdi. Zavětrování zajišťuje prostorová struktura betonových zdí.
Dům má dvoutraktové uspořádání: bytové jednotky s výhledem do zahrady a komunikací vně na západ při ulici Hálkova a dále se stáčející směrem severním. Komunikace je jako nevytápěná (popř. temperovaná) opatřena světlo propouštějící fasádou (polykarbonátový fasádní systém). Byty jsou tedy osvětleny ze dvou stran: primárně od jihu (jihovýchodu - jihozápadu) okny a dosvětleny jsou přes komunikaci (zapadající, resp. vycházející slunce).
V každém z celkem pěti následujících podlaží je 10 bytových jednotek. Snahou bylo vytvořit byty totožné výměrou a srovnatelné z hlediska kvality (a množství denního osvětlení). Ke každému bytu náleží stejný díl komunikační chodby, která může být vnímána jako složena ze dvou částí - komunikační a polosoukromý prostor, který náleží pocitové už spíše k bytu. Zde mohou být přechodně odloženy zdravotní pomůcky, může zde být stolička pro pohodlnější nazutí obuvi (možnost orientovat sem část šatní skříně - botníku) a v neposlední řadě to může být i místo pro setkání se sousedy.
Byt o celkové výměře 37m² (35m² byt a 2m² balkon) se sestává z předsíně, hygienického zázemí (WC, sprchovací kout) a hlavního prostoru s navazující kuchyňkou. Hlavní prostor je orientován směrem do zahrady, kde na něj navazuje balkon. Výhled dává díky zakřivení domu povědomí o kontaktu s lidmi kolem bez nutnosti tím příliš rušit jejich soukromí. Součástí balkónu je také místo pro pěstování rostlin.
Soutěžní návrh č. 20
Autor: Ing.arch. Ondřej Tuček, Ing.arch. Lucie Waclawiecová, Ing.arch. Vladislav Králíček
Projektová architektonická soutěž, návrh penzionu s kapacitou 50 samostatných bytových jednotek, o ploše do 40 m². Malometrážní byty s bezbariérovým vstupem a evakuačním výtahem typu pečovatelské služby mají vytvořit bydlení pro samostatně obslužné občany důchodového věku s možností terénních služeb lékaře a sester.
Soutěžní návrh č. 36
Autor: Ing.arch. Michal Šmolík / architekti ADIKON
Urbanistické řešení
Koncept stavby a jejího umístění
Umístění a hmotové řešení stavby v území vychází z těchto základních úvah:
- potvrzení uliční fronty do ulice Hálkova spojující plánovaný segmentový bytový dům s budoucí zástavbou nárožní parcely v křížení Hálkovy a Rolnické
- výškové navázání na hlavní korpus bytového domu
- jasně a přehledně definovaný vstup do objektu s přímou vazbou na pěší komunikaci v prodloužení Hálkovy ulice
- prostorové uzavření vnitřní zahrady koncipované výhradně jako pohledové, nikoli užitné při současném zabezpečení komorní venkovní pobytové plochy pro obyvatele domu
- vytvoření volného ukončení objektu směrem k rohové parcele na sever s césurou vjezdu do vnitrobloku, jež eliminuje do budoucna směrově a půdorysně komplikované napojení objektů na hranici pozemků i jejich možnou výškovou disproporci , jež návrh nemůže ovlivnit
- orientace všech bytů na jihovýchod do parkově upraveného vnitrobloku
Zeleň
Klíčem k vytvoření komorního a uživatelsky příjemného obytného prostředí před obytnou fasádou na jihovýchod je zachování stávající vzrostlé zeleně na nezastavěné části pozemku, jež zabezpečí okamžitou kvalitu pro první obyvatele domu, doplněné o výsadbu vzrostlých listnatých stromů cílové velikostní kategorie nad 10 metrů. Při zvoleném půdorysném konceptu je zachována rozlehlá nečleněná plocha zeleně, jež umožní částečnou pohledovou rehabilitaci prostoru mezi domy, nyní v neúměrném rozsahu obětovanému parkovacím plochám.
Doprava
Dopravní řešení vychází z logického navázání pěší komunikace na plánovaný chodník kolem segmentového bytového domu. Nově definuje parkovací řadu kolmých stání v přilehlé části Hálkovy ulice - zde jsou vytvořena rozšířená místa v přímé vazbě na vstup do objektu, další místa jsou již od chodníku oddělená zelenou plochou s krátkým stromořadím. Vjezd do vnitrobloku k místům pro rezidenty je uzavřen bránou s osobní brankou, plocha samotných stání je pak uvažována s povrchem z vegetačních dlaždic .
Architektonické řešení
Fasády
Řešení je postaveno na principu jednoduchého omítaného kubusu s pravidelným rastrem okenních otvorů, jež po patrech střídají orientaci ve vazbě na dispozici pokoje. V uliční části je jejich plasticita podpořena šambránami z patinovaného měděného plechu s vnitřním dřevěným deštěním – okna jsou v patrové chodbě situována vždy na osu vstupních dveří bytu a přispívají tak ke světelné pohodě uživatelů. V dvorní fasádě je srovnatelného efektu dosaženo vytvořením pravidelně zapuštěných lodžií.
V parteru je do ulice akcentován vstup do domu vybráním hmoty, na úrovni zahrady je srovnatelného principu použito pro vytvoření dvou pobytových lodžií/zapuštěných teras navazujících na společenskou místnost. Její do zahrady prosklené stěny jsou na osluněnou stranu kryty „záclonou“ z děrovaného předzvětralého plechu, umožňujícího výhled ven, stejně jako prosklené výplně na podestách schodišť. Kombinace omítky, patinované mědi a dřevěného deštění zapuštěných částí je základním principem materiálového konceptu domu, jež sází na vizuální kvalitu přírodních materiálů se strukturou a schopností stárnout.
Dispozice
Jasný a přehledný koncept dispozic typických pater pracuje s principem jednostranné přístupové chodby rytmizované sítí oken do ulice a nik se vstupy do bytů vyložených dřevěným obkladem - výsledná atmosféra evokuje dojem zámecké amfilády. Pravidelný krok bytových modulů je přerušen komunikačními jádry se schodišti a výtahy. V přízemí je část půdorysu mezi komunikačními sekcemi věnována vstupním prostorám domu a společenskému zázemí pro obyvatele, jež zde mají i exteriérové pobytové plochy krytých teras. Vizuální kontakt obyvatel s těmito společnými prostorami při vstupu do objektu může napomoci jejich sociální interakci . Suterén je v rozsahu mezi schodišti využit pro skladové zázemí bytů a společné technické vybavení domu.
Prostorové řešení dispozic pater i bytů je navrženo s ohledem na předpokládanou sníženou pohyblivost obyvatel, přehlednost a jednoduchost. Koupelny bytů jsou navrženy v souladu s vyhláškou o obecných technických požadavcích na užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, zázemí společenské místnosti je vybaveno bezbariérovým wc. Zábradlí lodžií bytů je řešeno tak, aby byl umožněn výhled do zahrady i sedícím osobám .
Zahrada
V kontrastu s jednoduchostí a přísností architektury domu je navržena zahrada. Je tvořena kostrou nepravidelně rozmístěných velkých dřevin doplňujících stávající vzrostlý strom na travnaté ploše, lineárně vysázených živých plotů ze stálezelených keřů a volnými keřovými skupinami. Návrh dřevin by měl zajistit proměnlivou tvář jednotlivých soliterů a skupin tak, aby vytvářely v průběhu roku variace jak barevné, tak z hlediska habitu, celoročně pak eliminovat pohledy na řady parkujících vozidel na sousedním pozemku.
Konstrukční řešení
Objekt má pět nadzemních podlaží a je částečně podsklepen. Dvě komunikační schodišťová jádra s výtahy jsou uvažována z armovaného betonu a tvoří ztužující prvky stavby, navazující části jsou navrženy ve stěnovém systému, kde nosnou funkci má pravidelný rastr příčných mezibytových stěn s ekonomickým rozpětím 4,25m, jež lze zastropit pro výraznou úsporu nákladů i prefabrikovanými stropními prvky. Založení objektu je na základové železobetonové desce se zesíleným lemem a žebry pod nosnými stěnami s případným podbetonováním na nosnou úroveň základové spáry, v nepodsklepené části lze této úrovně dosáhnout usazením lemů a žeber na velkoprůměrové piloty.
Objekt bude díky kompaktnímu tvaru, optimální volbě velikosti okenních otvorů, jejich orientaci a použití nadstandardní tloušťky izolantu, možno bez neúměrného zvýšení nákladů realizovat v nízkoenergetickém standardu, jež bude mít zásadní vliv na jeho provozní náklady.
Soutěžní návrh č. 42
Autor: Ing.arch. MgA. Ondřej Dušek, MgA. Marek Kopeć
Spolupráce: Ing.arch. Ivana Dedková, Adam Wlazel
Umístění stavby v území
Urbanismus
Navrhovaná stavba navazuje na plánovanou novostavbu lícem uliční i dvorní fasády.
Tvar a umístění stavby vychází z rozvahy o využitelnosti pozemku a z regulativů pro dané území:
Z urbanistického i ekonomického hlediska je žádoucí využít dovolenou výšku šesti podlaží (výška po římsu 18,65m). Při této výšce stavba nevyplňuje celou délku pozemku – pomyslnou proluku, pouze přibližně její dvě třetiny. Zbývající třetina je ponechána prázdná, jako součást zahrady penzionu.
Tento prostor je zároveň rezervou pro jednoduché rozšíření stavby (na rozdíl od nízké dlouhé stavby, která by mohla být rozšířená pouze nastavením dalších pater)
Navrhované řešení by mělo být smysluplné i bez další výstavby v okolí.
Co se týče stavebních aktivit na sousedním pozemku, předpokládáme hmotu navazující na uliční čáru vytyčenou navrhovaným domem. Pokračovat by měla také výškovou úrovní.
Při takovém doplnění vznikne na řešené parcele průhled do zahrady penzionu. Takový motiv považujeme v daném kontextu rozvolněné zástavby za vhodný a pozitivní. V případě potřeby rozšíření penzionu lze tento volný prostor využít, jednoduše navázat na navrhovanou stavbu a dotvořit kompaktní uliční frontu.
Předprostor a parkování
Navrhovaný dům navazuje na novostavbu sousedního polyfunkčního domu, vzniká předprostor vhodný pro umístění parkovacích stání. Začlenění nových parkovacích míst vyžaduje přeskupení stávajících kolmých stání, umístěných při hranici řešeného území. Vedle jedné řady kolmých stání přidáváme parkování ve dvou řadách rovnoběžných s ulicí, obsluhovaných kolmými vjezdy. Parkoviště je rozděleno chodníkem na dvě části- stání směrem k ulici pro obyvatele okolních domů a stání směrem k navrhovanému domu z větší části pro penzion. Namísto stávajících 16 kolmých stání zde vzniká 24 stání. 14 stání pro okolní domy a 10 stání pro penzion. To odpovídá požadavku na zachování stávajícího počtu stání pro okolní domy (16 míst) s výjimkou stání, nutných pro minimální šířku vjezdu, tj. 16-2.
Jako povrch parkoviště předpokládáme zatravňovací dlaždice. Prostor parkoviště bude osazen několika stromy.
Chodníky
V předprostoru penzionu je umístěn chodník navazující na stávající pěší komunikace a dále dlážděný pruh přímo před domem, osazený lavicemi a krytý markýzou. Ten by měl sloužit především obyvatelům penzionu.
Zahrada a oplocení
Nezastavěná část pozemku mimo předprostor je ztvárněna jako zahrada penzionu. Zahrada je ohraničena kovovým pletivem obrostlým živým plotem.
Do zahrady ústí okna šesti bytů v přízemí. Pás živého plotu rozděluje zahradu na předzahrádky bytů a společnou část. V zahradě předpokládáme mlatové cestičky a lavice. V zadním cípu zahrady by měl být umístěn altánek.
Celková architektonická koncepce
Dispoziční řešení
Stavba je uspořádána jako dvojtakt s jednotlivými byty řazenými podél širokých chodeb se schodišti a výtahem. Rozvržení vyplývá z orientace ke světovým stranám. Byty jsou umístěny k dvorní fasádě- s okny na jihovýchod. Do ulice jsou velkými okny otevřeny chodby se schodišti. Budova je vybavena dvěma schodišti. Hlavní přímé schodiště s podestou je součástí chodby. Druhé, únikové schodiště na konci chodby je odděleno skleněnou příčkou koncipovanou jako protipožární uzávěr. Chodby jsou pojaty tak, aby nesloužily pouze jako spojovací prostor, ale také jako místo pro společenský život obyvatel domu. Proto jsou vybaveny sedacím nábytkem.
Přízemí obsahuje kromě šesti bytů a servisních prostor také vstupní halu a společenskou místnost. Tyto dvě prostory jsou opticky propojeny skleněnou stěnou a měly by tak vytvořit vzdušný celek přes šířku domu s průhledem do zahrady. Poloha společenské místnosti a její optické propojení se vstupní halou má význam také pro život v domě. Příchozí vidí, co se zde odehrává, a může se snadno přidat. Sociální zařízení pro společenskou místnost je přístupné z haly, je navrženo jako WC pro invalidy. Kromě kuchyňky je ke společenské místnosti připojen sklad. Na chodbu z haly do zahrady navazuje sklad venkovního nábytku a úklidová místnost.
V suterénu jsou umístěny skladovací kóje, sušárna, technické zázemí, tepelný výměník a sklad.
Dispozice bytu
Dům obsahuje celkem 51 bytů, z toho 46 o výměře 39,5m², šest zbývajících bytů o výměře 34,8m², počítáno vždy včetně lodžie.
Typický byt sestává z předsíně, koupelny s WC a obytného prostoru s kuchyňskou nikou.
Zázemí je od obytného prostoru odděleno posuvnými dveřmi. Koupelna i předsíň jsou přisvětleny pomocí nadsvětlíků z hlavního prostoru.
V hlavním prostoru je skleněnou zástěnou vymezena kuchyňská nika. Domníváme se, že při požadované velikosti kuchyně je vhodné ji jasně vymezit vůči prostoru, kde se spí. Funkční je ale i varianta bez skleněné zástěny. V návaznosti na kuchyňskou linku je umístěn jídelní stůl a vestavěná skříňová spíž.
Ve vlastním obytném prostoru je místo pro pohovku či postel, stolek a křeslo. Na protější stěně je možné umístit knihovnu či bytovou stěnu s televizí. Místnost je osvětlena oknem s balkónovými dveřmi o velikosti 2,65 x 2,1m, přirozené větrání je možné pomocí nadsvětlíku a otvíravě výklopných balkónových dveří. Lodžie přes celou šířku bytu má hloubkou 1100mm. Stínění vnějšími žaluziemi.
Zázemí bytu sestává z předsíně s úložnými prostory a koupelny s WC, sprchovým koutem, umyvadlem a pračkou. Sprchový kout bude vybaven sklápěcí sedačkou.
Výraz
Základním tématem pro výraz stavby je práce s měřítky a hledání způsobu, jak se vyrovnat s opakující se malou stavební jednotkou. Záměrem bylo vnést do výrazu mezistupeň většího měřítka, než jaké vyplývá z členění na šest stejných podlaží. Tento mezistupeň považujeme za pozitivní pro působení stavby.
Hmotu fasád tvoří pásky v úrovni stropních desek a bloky stěn mezi okny. Na uliční a boční fasádě jsou okna zarovnána do dvojic nad sebou, šachovnicovitě prostřídaných. Vzniká tak motiv tří velkých prvků nad sebou. Šířka oken a plných stěn na uliční fasádě odpovídá modulu bytů. Měřítko tří velkých pásů podporuje také markýza umístěná nad druhým nadzemním podlažím. Fasáda členěná na tři větší prvky o výšce dvou pater působí podle nás přívětivěji než fasáda rozdělená na šest opakujících se podlaží nad sebou.
Stropní desky jsou ale záměrně přiznány (samy na fasádu nevystupují, jsou kryty tepelnou izolací a prefabrikovanými betonovými pásky). Na dvorní straně vystupují z hmoty domu průběžné balkóny. Pilíře stěn a okna mezi nimi jsou v jednotlivých podlažích posunuty.
Soutěžní návrh č. 57
Autor: Ing.arch. Pavel Lazarov
Spolupráce: Ing.arch. Václav Kocián, Libor Hrda, Ing.arch. Jana Klimešová, Bc. Zdeňka Sedláková, Ing.arch. Štěpán Mosler
Zdůvodnění zvoleného celkového řešení umístění stavby v území
Z širšího pohledu lokalitu definuje umístění v zastavěné části Opavy v blízkosti významné městské radiály Ratibořské, na rozhraní zástavby rodinnými a panelovými bytovými domy. Rozvolněná struktura panelových domů by sama o sobě byla v klidné rezidenční lokalitě dále od centra města opodstatněná, ovšem přesto se zde projevuje nevyjasněnost veřejných prostranství, která působí negativně na vnímání obrazu města.
Penzion je v území navržen způsobem, který koresponduje s principem okolní struktury, ale zároveň jasně definuje související prostranství. Jeho objem proporčně zapadá mezi deskové a panelové domy a jeho oddělení od okolních budov podtrhuje celkový architektonický koncept jednoho kvádru.
Umístění budovy na parcele při její vnější hranici vymezuje prostor na veřejnou ulici a prostor vyhrazený pro zahradu, která vytváří svým obyvatelům vhodné zázemí.
Předprostor penzionu je definován pomocí zeleného pásu s alejí stromů a chodníku, na nějž se bezbariérově napojuje vstup objektu. Návrh zde zachovává stávající parkovací stání v Hálkově ulici. Stání pro potřeby penzionu je navrženo na povrchu na severním okraji parcely a od zahrady jej odděluje druhá linie stromů.
Zeleň jako důležitý prvek životního prostředí je nedílnou součástí návrhu v podobě komponované zahrady; obyvatelům tak bude přímo z pokojů poskytnut výhled do klidného zeleného dvora. Zahrada jako společný venkovní prostor navazuje terasou na společenskou místnost v přízemí budovy a doplňuje tak nabídku prostor s různou mírou soukromí.
Zdůvodnění zvoleného komplexního architektonického řešení stavby
Architektonický výraz
Hlavní architektonický výraz budovy spočívá v duchu hesel jednoduchost, uchopitelnost, čistota kompozice. Objem tvoří jediný pětipodlažní kvádr, který zapadá do okolní struktury a zároveň svým výrazným horizontálním rozměrem navozuje atmosféru klidu a jistoty – hodnot, které s přibývajícím věkem nabývají na důležitosti.
Díky členění fasád je již z ulice jasně čitelné provozní členění na hlavní obytnou část a prosklený vstupní blok se společenskou místností, která v zahradě přechází v pobytovou terasu s možností umístění promítacího plátna.
Soulad interiéru s exteriérem dále dodržují i samotné fasády. Na straně ulice je fasáda pojata reprezentativně s patřičnou důstojností; členění okenních otvorů fasádě dodává živost a organičnost. Hra prosklených ploch nevznikla samoúčelně, jejím smyslem je vytvořit na podlažích místa setkávání, odkud je možné pozorovat dění na ulici a zachovat si tak kontakt s okolním světem.
Za prosklením je v druhém plánu vidět společenský život, čímž vzniká efekt vrstvení, další rovinu pak získává fasáda v noci, kdy bude skrze transparentní plochy prosvítat rozptýlené světlo a prosklenými plochami bude viditelná barevná stěna v interiéru.
Fasáda orientovaná do zahrady je oproti tomu drobněji členěna a dává tušit intimnější charakter místností. Posuvné panely sloužící jako stínění před sluncem jsou variací na členění uliční fasády. Lodžie jsou pomocí stínících panelů a rámu, který obíhá po obvodu celou obytnou část, sjednoceny a budova si tak zachovává celistvost obrysu. Analogicky je použit i princip vrstvení – v tomto případě jsou v prvním plánu stínící panely, v druhém plánu pak opět prosvítá barevná stěna.
Dispozice
Stejný koncept přehlednosti jako v celkové kompozici je použit i v dispozičním řešení jednotlivých podlaží. V penzionu je 52 bytových jednotek, všechny jsou stejného typu. Na jedno patro připadá 11 buněk, přičemž v přízemí jsou tři krajní moduly vyhrazeny místo bytů pro společenskou místnost a vstupní halu. Zde se nachází i schodiště vedoucí do suterénu a bezbariérové WC pro účely společenské místnosti a venkovní terasy.
V suterénu jsou umístěny sklepní kóje a místnosti pro technické zázemí.
Prostor vnitřních komunikací je pojat netradičně jako jedna velká schodišťová hala, kde je vedeno schodiště podél fasády a podél něj vede linie přístupu k jednotlivým bytům. Na každém podlaží jsou v místech při prosklených plochách umístěny „pozorovatelny“ jako místo setkávání obyvatel v rámci daného podlaží. Horizontální komunikace doplňují dva výtahy na obou koncích haly s ohledem na větší očekávatelný podíl osob se sníženou pohyblivostí.
Samotné byty jsou orientovány na jihovýchod do dvora se zahradou. Každá buňka je 1+kk s předsíní a bezbariérovou koupelnou a s možností úpravy pro kompletní bezbariérové využívání.
Soutěžní návrh č. 59
Autor: Štěpán Dubový
Spolupráce: David Wojaczek, Daniel Doležel
Zdůvodnění zvoleného celkového řešení umístění stavby v území
Za předpokladu že bodu dostavěny obě krajní hmoty. (Rohlík a Polyfunkční dum Rolnická-Hálkova). Vede tato úvaha k prvoplánovému spojení obou hmot vytvoření tak souvislé uliční čáry. Zalomením této uliční čáry rovnoběžné s protilehlou hmotou dojde k vytvoření jasně definovaného předprostoru. Tento definovaný prostor umožňuje diagonální propojení ulic a vytvoření průjezdné ulice (k dokonalému dotvoření tohoto prostoru, přispěje výšková dostavby v jeho severozápadním rohu). Prostor ulice tak umožňuje větší flexibilitu a uživatele neobtěžuje.
Navrhujeme předláždění celkového prostoru až po paty domu výsadby organizované solitérní zeleně, osazení laviček a vodního prvku sloužícího k ochlazovaní prostoru. Tyto zásahy budou mít za následek vytvoření dojmu městské ulice a NÉ sídlištní kaše. Ty to úpravy tak navýší již tak potřebná parkovací stání. Vložením tohoto objemového řádu dochází zjednodušenému vnímání prostu s chaosu k řádu.
Zdůvodnění zvoleného komplexního architektonického řešení stavby
Hmotová kompozice
Stavba je dělena na pět celků. Toto rozdělení je důvodem přispusobení měřítka stavby. Jednotlivé hmoty jsou děleny v řádu a poměru a vytváří tak určitý rytmus a kompozici. Ač je uliční fasada celoskleněná nevytváří stavba dojem jednotného objemu. Světlo, které prochází mezi jednotlivými bloky tuto velkou sourodou plochu rozděluje a navozuje pocit menšího měřítka.
Stavba není přímo napojena na „rohlík“ do mezery je jak funkčně tak hmotově vložen menší objem. V parteru tato mezera funguje jako průchod do dvorní části. V 2-5 NP je umístěna kaple.
Dispoziční členění
Budova má dva hlavní vstupy zvýrazněné prolomení parteru fasády a naznačující tak intuitivní vstup. V budově se nachází 48 bytových jednotek spojených společnou pobytovou chodbou.
Prosklené velké chodby mají navozovat dojem ulice v každém podlaží. Proskleným průčelím je chráně proti klimatickým vlivům a tím je může být komfortně užívána po celý rok. Tento polo-soukromý prostor navíc je jakýmsi bonusem k intimnímu prostoru obytné buňky.
Obytnou jednotku tvoří zádveří s možnosti flexibilního propojení s jídelnou kuchyňským koutem navazující na hlavní obytný prostor. Koupelna má možnost variabilního uspořádaní např. úpravy pro bezbariérové užívání. Kuchyně v kombinaci s jídelnou umožňuje značnou flexibilitu prostoru…umístění spíže či lednice na obvodovou zeď.
Zdůvodnění některých specifických částí zvoleného řešení (například konstrukce, materiálů, technologií)
Konstrukce
Svislá konstrukce v 1-6 NP. s ŽB desková. V suterénu ŽB sloupy založeny na železobetonovém roštu. Obytná chodba je železobetonová konzola s průvlaky krytými podhledem.
Materiály a povrchy
Železobetonová konstrukce je zateplena z části provětrávanou fasádou s obkladem dřeva (viditelné části štítu z ulice Hákova). Z dvorní části je budova zateplena kontaktní zateplovacím systémem.
V suterénu tvoří konstrukci sklepních kojí provětrávané rošty dřevěné konstrukce. Obytná chodba tvořící (tzv. ulici) je materiálově dělena. Spojovací chodba je opláštěná hliníkovým plechem v barvě kovářské černě.
Soutěžní návrh č. 72
Autor: Martin Daněk, Ing.arch. Martin Doležel, Ing.arch. BcA. Barbora Ponešová, PhD. / Archanti
Spoluautor: Marek Petrík, Bc. Klára Stachová
Mřížka, blok, ulice a zahrada.
Prioritou umístění navrhovaného objektu je pokračování v postupném dostavování bloku Hálkova – Ratibořská – Rolnická a respektování ortogonální makro-mřížky sídliště Kateřinky jako určujícího prvku urbánní kompozice v tomto místě. Poloha objektu je zvolena tak, aby umožňovala navázat na sousední plánované objekty a zároveň zajistit obytným místnostem penzionu optimální orientaci vzhledem ke světovým stranám. Zároveň jsme se snažili koncipovat novostavbu tak, aby maximální možná plocha parcely zůstala využitelná jako zahrada. Zvolili jsme jednoduchý koncept pavlačového domu, který se komunikací obrací do ulice (severozápad) a obytnými místnostmi do vnitrobloku (jihovýchod). Geometricky se jedná o kvádr, jehož delší stěny jsou rovnoběžné s uliční čárou. Z kvádru vystupuje v úrovni 2.NP trojúhelníková hmota společenské místnosti, která reaguje na zalomení ulice Hálkova a naznačuje napojení na polyfunkční objekt, navržený v sousedství. Objekt je v úrovni prvního nadzemního podlaží rozdělen průjezdem, který je zamýšlen jako uzavíratelný. Do vnitrobloku se tak dostanou pouze obyvatelé penzionu a v nouzovém případě vozidla hasičů. Ve vnitřním dvoře je navrženo parkování pro penzion a především pobytová zahrada. Parkovací místa, která fungují podél ulice Hálkova dnes, jsou s výjimkou čtyř míst zachována. Součástí navrženého řešení je zbudování chodníku před penzionem a jeho plynulé protažení k prostranství u bývalého kina.
Maximální komfort na minimálním prostoru.
Hlavní myšlenkou návrhu je prolnutí dvou kritérií: maximální úspornost stavby a maximální pohodlí pro uživatele. Zvolený koncept pavlačového domu tyto priority naplňuje. Pavlač stavbu zlevňuje a zároveň se stává místem sociálního kontaktu penzistů. Tím, že se obrací do rušnější strany parcely, je chápána jako rozšíření ulice, poloveřejný prostor, vybízející v letních měsícíh k pobytu (na rozdíl od vnitroobjektové chodby, která je vždy pouze průchozím prostorem). Z pavlačí jsou přístupné jednotlivé byty, splňující požadavky zadavatele. Ty se do klidné části vnitrobloku obracejí buď zimní zahradou (otevíratelnou) nebo lodžií. Budoucí uživatelé si tak mohou vybrat ze dvou řešení. Zvláštní pozornost byla věnována společenské místnosti seniorů. Je umístěna ve vyvýšené předsunuté části, čímž je zajištěn vizuální přehled o dění na ulici. Velkoplošná transparentní clona obvodového pláště je barevně tónovaná, pocitově dochází k rozjasnění interiéru. Prostor společenské místnosti umožňuje jak pořádání přednášek či jiných společenských akcí, tak komornější setkání – sledování televize, četba, hry (karetní stolek). Mezi domovní vybavení patří domovní sklad, sušárna a kóje, které jsou přístupné z pavlače přímo u vchodů do jednotlivých bytů. Vertikální komunikace jsou redukovány na dvě jádra s výtahy. Pavlač v přízemí je jako jediná z bezpečnostních důvodů zasklená. Technické a servisní vybavení tvoří výměníková stanice, úklidová komora a nika pro domovní odpad, přístupný z průjezdu. Celý objekt je navržen jako bezbariérový.
Barevnost
Koncept barevného řešení spočívá v kontrapunktu pohledově se uplatňujícíh konstrukčních prvků, pojednaných ve své přirozené (stropy – beton) či zjemněné (zdi – omítky) podobě, s výrazně barevnými povrchy ploch, vymezujících specifické funkce. Tak je možné i zvenčí fakticky číst rozmístění jednotlivých funkcí – obálka společenské místnosti je purpurová, box servisní a technické části oranžový a čela bytů se vstupy tyrkysová.
Zahrada
Zahrada je koncipována jako odpočinková plocha, která je zpřístupněna procházkovým okruhem. Ten provází návštěvníka různorodými zákoutími – komunitní květinovou zahrádkou, o kterou mohou (ale nemusí) společně pečovat obyvatelé domu, lučními trávníky, pobytovým trávníkem či roztroušenými výsadbami ovocných dřevin. Ovocné stromy jsou již od nepaměti tradičním fenoménem při lidských obydlích. Jsme zvyklí vnímat je jako důležitou součást našeho nejbližšího okolí. V zahradě jsou cenné atraktivním květem na jaře, měnící se barevností listů během roku, ale také na podzim svými plody. Jejich životnost je souměřitelná s délkou lidského života. Pro pobytový prostor seniorů je ovocný strom jednou z nejvhodnějších dřevin. K domu těsně přiléhají předzahrádky, které jsou obklopeny vysokým lučním trávníkem. Ten jim dodává potřebné soukromí. Luční trávník také tvoří většinu plochy zahrady – tato vlnící se voňavá hmota dodává celé ploše potřebnou lehkost.
Soutěžní návrh č. 85
Autor: Ing.arch. Danuše Masná
Spolupráce: Bc. Michal Hýl
Umístění stavby
Stávající staveniště se nachází na louce, kde v sousedství již roste 6-ti patrový dům ve tvaru oblouku a z druhé strany je navržen rohový dům (byť s propadlým územním rozhodnutím), kopírující komunikaci. Oba tyto domy jsou navrženy tak, aby vytvářely budoucí uliční průčelí druhé strany Hálkovy ulice.
Navržený objekt vyplňuje tuto proluku a dotváří ulici. Navazuje na rozestavěný 6-ti podlažní segmentový dům, takže na zbytku parcely vzniká prostor pro velkou obytnou zahradu. Z druhé strany hranice pozemku je ponechán odstup 3m.
Parkování je řešeno v podzemní garáži, vjezd je přes stávající parkoviště na konci ulice.
Architektura
Orientace ke světovým stranám a požadavek na minimální náklady vedly k jasnému jednoduchému konceptu – kompaktní dům, navržený jako dvojtrakt.
Rozměr domu je limitován jednak délkou únikových vzdáleností tak, aby mohl být pouze 1 evakuační výtah (chodba 20m) a maximální rozlohou bytů (do 40 m2).
Pro uliční fasádu, orientovanou na severozápad jsou charakteristická horizontální úzká, různě dlouhá pásová okna chodeb.
Pro zahradní fasádu, která má příjemnou jihovýchodní orientaci naopak francouzská okna s balkony. Aby bylo zajištěno alespoň částečné soukromí, jsou balkony navzájem odcloněny přepážkami, které jsou i barevnými prvky na fasádě. Zábradlí balkonů jsou z mléčného skla s kruhovou grafikou, která je průhledná a bude se přes dopadající slunce promítat i do interiéru.
Rozehraná okna a dřevěný obklad fasády jsou navrženy s úmyslem rozbít předsudky a představy o zařízeních podobného typu a nabídnout seniorům příjemný pobyt na podzimu jejich života v moderním domě.
Dřevo bylo zvoleno jako materiál, který je jednak obnovitelný, takže s minimálním ekologickým dopadem a který umí přirozeně stárnout a může být bezúdržbový.
Dispozice
Vstup do penzionu je po kryté rampě, která překonává výškový rozdíl 1,3m.
Ve vstupní hale je umístěno centrální schodiště s evakuačním výtahem. Poblíž vstupu je společenská místnost s propojením na terasu a zahradu a wc pro imobilní. Před společenskou místností je chodba rozšířena o výklenek s možností posezení.
Většina bytů splňuje požadavek investora a má plochu 39,98 m2, pouze byty na jedné straně chodby mají větší rozlohu než 40 m², a to z důvodu zkrácení chodby a lepšího komerčního využití prostoru.
Chodby mají šířku 1800 mm a jsou členěny zálivy, aby byl eliminován dojem dlouhých chodeb s dveřmi. V místech zálivů má chodba šířku 2500 mm, což umožní lepší manipulaci osobám na vozíku.
Byty jsou dle požadavků členěny na předsíň, koupelnu a balkón. Jednotky v 1. NP mají namísto balkónu předzahrádku.
Umístění společenské místnosti v 1. NP vyvolalo nutnost nástavby v 6.NP pro chybějící tři bytové jednotky. Tato nástavba je pojata jako architektonický prvek a stěna vedle schodiště je zešikmena.
Střecha nad 5. NP je zelená a v případě zájmu ji lze využívat jako terasu.
V suterénu je pod polovinou objektu parkování pro 18 aut, ve druhé polovině jsou sklepy, technické místnosti a sušárna.
Zahrada
Zahrada je navržena jako obytná, tzn. nabízí možnost relaxace, setkávání, pohybu, ale také možnost dobrovolné aktivity na údržbě.
Dům je vůči okolnímu terénu vyvýšen o 1,3 m. Tím dochází k „zapuštění“ zahrady, která tak získává intimitu a rovněž se výškově oddělí předzahrádky.
Výškový rozdíl překonává rampa o velmi mírném spádu.
Konstrukce
V budově uvažujeme skeletový nosný systém na rozpon 10m v podélném směru s předpínanými panely Spiroll a se skrytými průvlaky z důvodu snadného vedení instalací (VZT).
Obvodové stěny v 1.PP jsou z prolívaných betonových tvárnic, vyšší patra a ztužující stěny z keramických či jiných tvárnic, příčky sádrokartonové, akustické, tl. min 250 mm.
Dům je navržen v nízkoenergetickém standardu, takže bude zateplen v tl. 300 mm.
Plochá střecha nad 5. NP zelená, střecha i stěny 6. NP oplechovány svitkovým plechem (např. Prefalz)
Technologie
Pro úsporný provoz budovy by bylo vhodné využití tepelného čerpadla vzduch – voda pro ohřev TUV a vytápění.
Vzhledem k nízkoenergetickému standardu domu předpokládáme VZT jednotky s řízeným větráním s rekuperací.
Soutěžní návrh č. 88
Autoři: Ing.arch. Bužek Jiří, Ing.arch. Jureček Petr, Ing.arch. Kotlas Michal, Ing.arch. Žufánek Josef
Vizualizace: Miss3 - Musil Vít, Petruška Radim
Urbanistické řešení
Pozemek určený pro návrh penzionu se nachází v katastrálním území Opava - Kateřinky v rozvolněné a výškově nesourodé zástavbě otevřeného a nově vznikajícího bloku. Místo obepíná sídlištní bytová zástavba, postupně doplňovaná objekty poznamenané dobou svého vzniku. Tato lokalita má značně nesourodý charakter díky formálně i stylově různorodé výstavbě.
Návrh se snaží dotvořit vznikající blok, se snahou jasného vymezení uliční fronty - ul.Hálkova. Objekt navazuje na stávající a rozestavěný šestipodlažní bytový dům v jižní části bloku a navazuje na plánovanou dvoupodlažní zástavbu a stávající individuální zástavbu rodinných domů v severozápadní části bloku.
Pozemek určený pro výstavbu domu je rovinný . Penzion je tvořen dvěma jednoduchými, kolmo na sebe posazenými čtyřpodlažními bytovými objekty, které jsou propojeny krytým ochozem. Ochoz vymezuje v zahradě vnitřní pobytové atrium. Vzhledem k orientaci ke světovým stranám jsou oba bytové domy pojednány jako pavlačové, s obytnými místnostmi orientovanými jižním směrem - tedy do vnitrobloku. Z ulice Hálkova je koncipován jeden hlavní vstup. Vstup je společný pro oba domy. Ústí do krytého ochozu propojujícího oba bytové domy. Z ulice Hálkova je umístěn i vjezd do areálu s povrchovým parkováním, částečně pod objektem 01 a v zadní severozápadní části pozemku. Hlavní vstup je kryt přesahem konzoly objektu 01, kolmo osazeného v severní části areálu. Svoji polohou navazuje nároží na předpokládanou (navrhovanou) zástavbu v severní části celého bloku.
Vstupy do obou objektů jsou přes komunikační halu se schodišťovým jádrem a evakuačním výtahem. Schodiště jsou prosvětlena stropními světlíky. Krytý ochoz propojující oba objekty je doplněn společenskou místností navrženou v oblém tvaru a "rozvinutým" kobercovým pobytovým trávníkem pro různorodé aktivní i neaktivní využití spojené s programem obyvatel penzionu (piknik, jóga, meditace, petangue , komorní koncerty a jiné společenské akce). Společenská místnost je doplněna zázemím (WC pro invalidy, kuchyňka a sklad).
Za objektem 02 je komorní klidová část zahrady se sadem a "volně" rozmístěnými lavicemi v zahradě. Nabízí obyvatelům areálu spíše meditativní odpočinek, volné posezení, přečtení knihy a další. Zadní intimní část graduje kruhovou lavicí s "rodinným" stromem.
Architektonické řešení
Celý areál svou jasnou racionální kompozicí objemů vyjadřuje význam a využití budov a současně je odrazem vnitřního provozního členění. Kompozice je tvořena ze dvou na sebe kolmo posazených jednoduchých hmot propojených krytým ochozem. Z ulice vytváří objekty svým charakterem kompaktní spojenou hmotu tvořící uliční frontu (parter). Propojení domu s okolím a uličním životem umožňuje transparentní severní fasáda z dřevěných svislých lamel. Dává tak možnost vymezení soukromí na pavlači a přitom i kontakt s venkovním okolím a naopak.
Pokoje umístěné do vnitrobloku se obrací k jižní či jihovýchodní straně – ke slunci a zároveň se otevírají do klidné zelené stromové zahrady vnitrobloku či prostoru ochozu a pobytového koberce aktivního "dění". Pozemek je po celé délce oplocen a dle potřeby zajišťuje bezpečnost, intimitu či naopak otevření se k okolí.
Dispoziční řešení
Objekt 01
Za hlavním společným vstupem do krytého ochozu je po levé straně vstup do objektu. Přes prosklenou vstupní halu jsou schodištěm a výtahem propojenyspolečné pobytové pavlače. Ty jsou lokálně rozšířeny o sedací lavice u každého vstupu do jednotlivých bytů. Pavlače jsou kryty dřevěnými vertikálně osazenými lamelami.
Schodiště rovněž zpřístupňuje podzemní část objektu s technickým zázezím. Za vstupní halou jádra je krytý a uzaviratelný sklad kontejnerů na komunální odpad pro oba bytové objekty. Jsou zde i sklepní kóje a sklady pro potřeby nájemníků.
Bytové jednotky - za vstupem s šatnou navazuje koupelna (se sprchou, wc a umyvadlem). Navazuje kuchyň a vlastní obytný prostor s krytou lodžií a sedacím oknem s rozšířeným parapetem v sedací výšce a fixním zasklením.
Objekt 02
Za hlavním vstupem do areálu je vpravo pod krytým ochozem přístup do vstupní haly, která zpřístupňuje pavlače do severní fasády - ul. Hálkovy. Bytové jednotky - na vstupe do chodby s šatnou navazuje koupelna (s wc, umyvadlem a bezbariérovou sprchou se sedákem a bez vaničky) a vstup do bytného prsotru s kuchyňským koutem, jídelním koutem a obývacím pokojem. Pokoje disponují velkým proskleným oknem směřujícím do zahrady. Plné dveře plní funkci přístupu na lodžii x velké okno umožňuje výhled a kontakt s okolím. Lodžie jsou kryty posuvnými stínícími panely.
Materiálové řešení
Vychází z použití tradičních stavebních materiálů - beton, ocelový plech, sklo a dřevo. Bytové objekty jsou čtyřpodlažní.
Konstrukce obou budov je navržena jako stěnový systém s železobetonovými monolitickými stropy a ztužujícími železobetonovými stěnami, v 1.PP je beton vodostavební. Levitující objem druhého podlaží severního objektu je vynesen sloupovými podporami, železobetonová deska s příčnými žebry je ztužena dvěma podélnými železobetonovými průvlaky.
Základy jsou tvořeny základovými pasy . Z důvodů nedostatečné únosnosti horních vrstev zeminy jsou do úrovně únosné zeminy provedeny piloty, které jsou základovými pasy spřaženy.
Obvodové konstrukce včetně lodžií, pavlačí a střechy ochozu jsou z pohledového betonu. V místě lodžií a pavlačí jsou navazující vodorovné konstrukce spojovány izolačními nosníky s přerušeným tepelným mostem. Bytové a mezibytové příčky jsou zděné - keramické. Výtahová jádra, schodiště a stěny společenské místnosti jsou železobetonové monolitické. Stěny sklepních kójí jsou provedeny z izolačních kovových panelů a stejně jako nosné stěny ochozu a společenské místnosti jsou obloženy přírodním kartáčovaným plechovým obkladem.
Obvodové zděné konstrukce jsou zatepleny minerální vatou tl. 200mm. Povrchovou úpravu tvoří hlazená bílá omítka.
Výplně otvorů jsou dřevěné nebo hliníkové (vstupy do objektů, dveře do lodžií). Plné dveře vstupních dveří do bytů a do lodžií jsou dýhované. Dřevěné jsou rovněž vertikální lamely uzavírající pavlače. Posuvné stínící prvky na jižním objektu jsou provedeny ze dřeva, markýzy na severním objektu jsou látkové.
Soutěžní návrh č. 90
Autor: Ing. Soňa Bartošová, Ing. Tomáš Bartoš
Celkové řešení umístění stavby
Na základě analýzy stavebního pozemku a jeho urbanistického kontextu jsme jako nejvhodnější koncepci vyhodnotili řadový objekt v blokové zástavbě. V širším kontextu sice zástavba okolí není striktně blokově uzavřená, nicméně pro daný, spíše teprve vznikající blok se nám jeví jako jednoznačně městotvorná.
Dalším záměrem pak bylo řešit objekt úsporně v kompaktní hmotě, z čehož pak vzhledem k orientaci ke světovým stranám a požadavkům na oslunění vyplynulo umístění k severní hranici pozemku, jehož západní hranice je pouze v mírném odklonu k severu a při vhodném architektonickém řešení umožní dostatečné proslunění a třítraktovou dispozici.
V soutěžních podmínkách popsaný požadavek na navázání objektu na plánovanou novostavbu bytového domu v obloukovitém segmentovém tvaru považujeme za velmi logický a přestože z výše popsaných důvodů námi navržený objekt leží na opačné straně pozemku, v situaci řešíme schematicky dostavbu vzniklé proluky dvěma objekty pravděpodobně obytného charakteru. Dalším argumentem pro toto řešení se nám jeví fakt, že pro daný stavební program domu s malometrážními byty je pozemek navazující na obloukový dům vzhledem k orientaci nevhodný pro třítrakt, pro jiné zadání, např. bytový dům se třemi byty min. 2+1 na podlaží je však vhodný a využitelný, přičemž město jako vlastník bude o zastavění rozhodovat.
Komplexní architektonické řešení
Navržený objekt je řadový, šestipodlažní, s částečně zapuštěným suterenem. V suterenu je mimo skladové prostory umístěno parkování pro 11osobních vozů, z toho jedno stání je pro zdravotně postižené.
Dispoziční řešení
Jedná se o třítrakt s centrální ( zhruba trojúhelníkového tvaru) shora osvětlenou halou v centru dispozice. Z této haly jsou přístupné jednotlivé byty. Na halu navazuje schodiště s evakuačním výtahem (chráněná úniková cesta) prosvětlené z centrální haly prosklenými požárně odolnými výplněmi – dveře, okno.
Vstup a vjezd do podzemního parkoviště jsou umístěny na levém okraji uliční fronty ve výrazném závětří. Na ně navazující zádveří s poštovními schránkami a prostorná vstupní hala se sezením je prostorově propojena se schodištěm. O půl poschodí výše je z hlavní podesty frontálně za prosklenými dveřmi chodba k zahradnínu vstupu s bočně přístupnou společenskou místností, vpravo pak vstup do centrální haly s byty. V dalších patrech je dispozice obdobná, s byty orientovanými kolem centrální haly.
V posledním podlaží je místo jednoho bytu umístěna sušárna a venkovní terasa pro pobyt a sušení prádla.
Hlavním cílem bylo vytvořit velmi přehledné, dostatečně přirozeným světlem osvětlené komunikační prostory, které budou svým prostorovým a architektonickým komfortem umožňovat společenský život mimo hranice jednotlivých bytů.
Architektonické řešení
Jedná se o řadový objekt se dvěma fasádami a dvěma štítovými stěnami, které budou pravděpodobně v budoucnu dostaveny sousedními objekty. Z tohoto důvodu jsme řešilI stavbu v obou etapách – před a po dostavění a tvar stavby z těchto úvah vycházel.
Objekt je navržen záměrně s výrazně odlišnými fasádami do ulice a do dvora. Uliční fasáda je řešena výrazně plasticky, kdy se v jednotlivých patrech střídají proříznuté objemy lodžií, doplněné převýšeným výřezem barevně a ušlechtilým povrchem zvýrazněného vstupu. Uliční fasáda je záměrně konzervativně pojata jako tradiční městský nájemní dům s pravidelnou fasádou oživenou jemnou hrou drobných posunů v šířkách traktů. Plasticity je dosaženo prostřednictvím hmot skladových komor umístěných v prostoru lodžií, jejichž jednostranně šikmé boční stěny umožňují maximalizaci oslunění.
Zahradní fasáda je řešena s důrazem na vytvoření co nejpříjemnějšího pohledového rámce pro pobyt na zahradě. Je členitější, s boční hmotou společenské místnosti a terasou zakončenou výrazným schodištěm s sedacími stupni. Rovněž použitá škála materiálů je pestřejší s důrazem na přírodní materiály – dřevo.
Důležitým prvkem řešení, na něž jsme se soustředili, je centrálni hala s horním osvětlením, jejíž nálevkovitý tvar doplněný výrazným zrcadlem by měla být každodením společenským prostorem pro obyvatele.
Konstrukční řešení
Založení objektu předpokládáme na železobetonových pasech v hloubce cca 4 metry pod terénem. Tyto budou spojeny železobetonovou deskou pod suterenem objektu.
Příčný nosný stěnový system (stěny mezi jednotlivými byty) navazuje na stěny a pilíře v suterenu . Příčné stěny v bytové části (v řezu B – B bílá plocha) překlenou snadno a při běžných dimenzích větší rozpony v suterenu. Předpokládáme, že na výšku jednoho podlaží - zvýšené přízemí -se bude jednat o železobetonovou konstrukci, dale bude možno použít pro stěny i zděnou konstrukci. Stropy jsou navrženy železobetonové, maximální rozpon je 5 metrů.
Konstrukci předsazených lodžií předpokládáme jako samostatnou na společných základech a konstrukci suterenu s vyloučením tepelných mostů ve styku se zateplenou fasádou.
Dvorní přístavba bude samostatně založena a oddilatována.
Stavební a materiálové řešení:
Stavba je navržena za použití běžných, cenově příznivých a dostupných material a technologií.
Nosná konstrukce železobetonová kombinovaná s vyzdívanou (cihelné tvarovky) ve vyšších patrech.
Stropy železobetonové, vnější plášť - železobetonové štítové stěny a vyzdívané fasády s otvory se zateplením a běžnou omítkou.
Výplně otvorů předpokládáme dřevěné.
Z hlediska technického zabezpečení budovy je stavba řešena běžným způsobem s instalačními šachtami pro jednotlivé byty nad sebou. Zde budou vedeny kompletní rozvody médií a nucené odvětrání koupelen a digestoří. Nuceným odvětráním bude vybaven prostor pro ukládání domovního odpadu , wc pro zdravotně postižené a předsíň u podzemní garáže. Podzemní garáž bude větrána přirozeně přívody u podlahy na obou fasádách (anglické dvorky) a odvodem v horní části perforovaných vjezdových vrat.
Soutěžní návrh č. 93
Autor: Ing.arch. Eliška Macková, Ing.arch. Jiří Halfar, Ing.arch. Jiří Stejskalík
Návrhem penzionu v Hálkově ulici chceme vytvořit pro každého jeho obyvatele domov.
Prostředí, které lidem bez ohledu na věk a kondici umožní zůstat sami sebou. Místo, kde není narušena jejich integrita tím, že jsou svěřeni do péče instituce, prostor, který nepovyšuje zabezpečení jejich fyzických potřeb nad psychickými, nad individualitou a důstojností.
Podstatou lidské důstojnosti v každém věku je pro nás svoboda volby.
Naším cílem je proto na daném pozemku navrhnout prostředí s pestrou škálou kvalitních prostor, od veřejných po soukromé, a poskytnout svobodu volby. Místo jednoho objektu s rozsáhlými sdílenými komunikacemi jsme vytvořili tři úměrně velké bytové domy se čtyřmi byty na patře. Každý v nich má neodmyslitelné právo na intimní spací prostor a prostor obytný, ve kterém může kdykoli uvítat hosty. Nárok na dobře psychicky přijímaný počet sousedů na patrech, klubovní prostor na půl cesty pro širší komunitu. Posezení na ulici, na dvorku nebo v zahradě. Stimulující prostředí pro plnohodnotný život.
Neupíráme dnešním seniorům potřeby, jejichž potlačování bude pro nás, až zestárneme, nemyslitelné.
Okolní sídliště Kateřinky je tvořeno homogenní zástavbou osmipodlažních panelových domů, doplněných občanskou vybaveností. Panelové domy jsou řazené do sestav, které netvoří bloky ani solitéry. Prostor, který mezi těmito sestavami plyne, má překvapivě rozdílnou kvalitu. Na jedné straně jsou to příjemné dvory či spíše parky se vzrostlou zelení a relaxačními plochami, na straně druhé nehostinná parkoviště kolem obslužných komunikací, která postrádají proporci nebo dynamiku uličního prostoru.
Hálkova ulice se nachází na okraji, kde sídliště přechází v zástavbu solitérních rodinných domů. Severozápadní strana ulice je do výšky osmi podlaží zastavěna panelovými bytovkami, na straně jihovýchodní je volná plocha – řešené území. Parter vyplňují převážně parkovací stání, která jsou místy doplněna nepříliš vhodnými jehličnany.
Na řešeném území navrhujeme ulici uzavřít třemi kvádry – domy posazenými v blízkosti uliční čáry. Od sebe jsou oddělené vloženými dvory. Repetice domů společně s pětipodlažní výškou tvoří silný motiv, který se vyrovná s panelovou zástavbou na protější straně ulice nebo s násobně větším objektem bytového domu „Rohlík“. Přestože se dostavbou bloků snažíme ulici sevřít, její měřítko je stále velké a nehostinné. V parteru, kde jsou domy propojeny zídkami a doplněny listnatými stromy s nízkou širokou korunou, je naopak použito měřítko mnohem drobnější a pro pobyt chodce mnohem příznivější. Oplocením v podobě zdi dochází k rozdělení na veřejný prostor ulice a polosoukromý prostor dvorů, které svým měřítkem a částečným uzavřením nabízí uklidňující pocit bezpečí a důvěrnosti. Z těchto dvorů se vstupuje do domů, do společné klubovny, nebo pokračuje dále do zahrady.
Podoba domů samotných je jednoduchá, neokázalá. Tři kubické hmoty o rozměrech 12x18x15 metrů, resp. 12x16,5x15 metrů, jsou na kratších stranách prořezány lodžiemi směrem k jihozápadu, do ostatních stran jsou otevřeny okenními otvory. Schodišť
1 comment
add comment
Subject
Author
Date
webovy katalog souteze
martin daněk
19.03.12 08:23
show all comments
