Návrhy podoby prostranství u kulturního domu bude Žďár n. S. přijímat do října

Žďár nad Sázavou - Žďár nad Sázavou bude do 31. října přijímat návrhy řešení vzhledu prostranství okolo Domu kultury. Vyplývá to z věstníku veřejných zakázek. Autor vítězného návrhu získá 270.000 korun. Celkově město na odměnách rozdělí 520.000 korun. Kdy do změn investuje, ještě není rozhodnuto. Zatím se podle ředitelky příspěvkové organizace Kultura Žďár Tamary Peckové Homolové, která je zároveň porotkyní architektonické soutěže, počítá jen s drobnou úpravu prostoru za domem.

"Na návrhy se moc těším, protože ač jsem poměrně kreativní člověk, tak plocha před kulturním domem je pro mě neuchopitelná. Jsem moc ráda, že dostanou prostor lidé, kteří to místo dokáží vnímat třeba nevšedním pohledem a pojmout ho s nápadem," řekla Pecková.

Menší úpravy se podle ní zatím venkovní prostor dočká v podobě nového dřevěného pódia, které bude sloužit i jako odpočinkové místo. Bude umístěné za kulturním domem směrem k řece. Nabídne možnost pořádání komornějších akcí a zároveň jeho konstrukce ochrání část systému vzduchotechniky kulturního domu.

Cílem vyhlášené soutěže je urbanistické, architektonické a krajinářského řešení více než hektarového prostoru s trávníky, zelení, cestami a parkovišti, který je podle starosty města Martina Mrkose (STAN, za Žďár-živé město) poměrně zanedbaný a k pobytu lidi moc neláká. Starosta už dřív řekl, že záměr úpravy chce mít město připravený i pro případ, že bude možné na takové akce žádat o dotace.

Kulturní dům stojí na místě původních polí a zahrad domů v Dolní ulici, které byly postupně zbořené ve druhé polovině 20. století. ČTK to řekl Miloslav Lopaur z historického oddělení žďárského muzea. K zajímavým budovám, které tam stály, patřila koželužna a městská vinopalna. Trochu dál byla kovárna a také obuvnická továrna. Vinopalna byla zbořená už v 50. letech, další budovy v 70. a 80. letech. "Myslím si, že poslední, co tam zůstalo, byl takzvaný prostřední mlýn, pila," řekl Lopaur. O postupné demolici domů v Dolní ulici podle něho rozhodly úřady už v roce 1959 kvůli plánovanému rozšíření silnice.

Dům kultury byl postavený podle studie architekta Milana Blahuta z roku 1977. Dokončený byl ve druhé polovině 80. let minulého století na okraji panelového sídliště, ale v blízkosti historického centra města.