Brno – Do prvního kola krajinářsko-architektonické soutěže na podobu památníku romského holokaustu v Letech na Písecku přišlo 41 návrhů od tvůrců z České republiky i ze zahraničí. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí Muzea romské kultury v Brně Lucie Horáková. Zájem považuje za nečekaně velký. Vítěz soutěže by mohl být v květnu. Na výsledky soutěže by měla navázat demolice vepřína, který nyní na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy stojí. Muzeum chce památník otevřít v roce 2023.
Pořadatelé soutěže tak velký zájem nečekali. "Byli jsme překvapeni zájmem českých i mezinárodních architektonických a krajinářských kanceláří. Ve stanoveném termínu jsme obdrželi 41 návrhů prakticky z celého světa. I když je soutěž anonymní a obálky s kontaktními údaji budou otevřeny až po hodnocení poroty, z dokumentace kurýrů víme, že návrhy přišly z Anglie, Skotska, Německa, Španělska, Srbska, ale například i z Japonska," uvedl Petr Návrat, jednatel společnosti ONplan, která pro Muzeum romské kultury soutěž organizuje.
Porota vybere sedm návrhů, které postoupí do druhého kola. Autoři budou vyzváni, aby návrhy dál rozpracovali. Vítěz by měl být jasný v květnu. "Do přípravy soutěže jsme vložili velké úsilí. Kromě pracovníků Muzea romské kultury se přípravy zadání účastnili zástupci pozůstalých po obětech tábora v Letech i Hodoníně u Kunštátu a celá řada odborníků z řad historiků, romistů, architektů a krajinářů. Jsme rádi, že se podařilo vyhlásit soutěž, která vzbudila takový ohlas," řekla ředitelka muzea Jana Horváthová.
Na soutěž naváže demolice vepřína, na kterou dal stát kolem 110 milionů korun. Demolice zahrnuje také rekultivaci prostředí s přípravou na následnou stavbu. Samotný památník za několik desítek milionů korun se má začít stavět nejspíš po roce 2021. Součástí bude i expozice.
Tábor stával v místě, kde za komunistického režimu v 70. letech minulého století vznikl vepřín. Předloni stát vepřín za 450 milionů korun odkoupil od společnosti Agpi, která tam tehdy měla 13.000 prasat. Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v Osvětimi.