Bytové domy 4 Dvory v Českých Budějovicích

Bydlení považujeme za jedno z nejpodstatnějších témat dnešní doby.
Ocitli jsme se v situaci, kdy aplikujeme a stavíme víceméně jeden typ – sídliště s kořeny pevně zakotvenými v Aténské chartě.
Tématem soutěže bylo bydlení městské, sociální, tedy levné.
Děkujeme, že můžeme publikovat návrh, který sice v soutěži nepostoupil, ale o kterém víme, že je plnohodnotným příspěvkem k tomuto tématu.

Teze 1:
„Podstatné je místo. Důležité je to, co je mezi domy.“

Kvalitní veřejný prostor láká k životu.
Když bydlení ochudíme o tuto kvalitu, zbude jen funkce. Vznikne to, co je v okolí řešeného území – panelové sídliště, rozsáhlé garáže, současná výstavba s polozapuštěnými suterény.
I když dostatečně prosluněná a provětraná s teplou vodou a splachovací toaletou, stále jen funkce.
Inspiraci v okolní zástavbě proto nehledáme. Staveniště chápeme jako tabulu rasu. Bez kontextu. Jen orientovanou ke světovým stranám. Plochu, kde se prohání vítr.


Jak dosáhnout kvality českobudějovického centra a udržet byty prosluněné a provětrané?

Jistě ne prostým naplněním požadavků na odstupy staveb uvedených ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., v pozdějším znění 269/2009 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Ze zkušenosti víme, že stavby lze umístit blíže, než je stanoveno ve vyhlášce, bez problémů lze udělit i celou řadu výjimek na vzájemné odstupy staveb. To vše při splnění požadavků na proslunění bytů a požární bezpečnost.


Pouze při udržení přirozeného měřítka a proporcí lze vytvořit prostor, který lidé zabydlí.
Navrhujeme strukturu těsnější, rozmanitou, s ulicemi, náměstím.

Teze 2:
„Auta přeci patří pod zem. A starost s propsáním konstrukce parkingu do konstrukčního řešení nadzemní části domu mít nemusíte. To se řeší tlustou deskou, která vše přenese“.

Prohlásil na při obhajobách studentských prací jistý profesor ze Švýcarska. Tématem bylo sociální bydlení v bývalé dělnické čtvrti V Praze.
Stejně jako na oněch obhajobách, tak i zde chceme tuto naučenou tezi vyvrátit. Nejdražší na stavbě je její podzemní část. Zmíněná ignorace konstrukčního systému v podzemí ve vztahu patrům na ním je nehorázné plýtvání. Existují přeci i jiné způsoby řešení parkoviště než je jeho umístění pod zem. Způsoby, které jsou mnohem více adekvátní pojmu sociální – dostupné bydlení.
Z příkladů jako je ta v Plateu de Saclay v Palaiseau od kanceláře Bruther víme, že to lze s lehkostí i jinak.
S přihlédnutím k zásadnímu faktu, že hladina spodní vody v území kolísá v rozmezí -1,1 m po -4,1 m pod úrovní terénu, navrhujeme nadzemní parkovací dům.

Stručný popis návrhu:

K přihlédnutí k oběma tezím navrhujeme zástavbu jako strukturu nikoli krajinu.
Tradici nekopírujeme, ale inspirujeme se jí.
Zdánlivá nahodilost navržené struktury je podložena historickou analýzou.
Diagonála vychází z cesty zanesené ve stabilním katastru.


Prostory mezi domy nejsou bezbřehé. Jsou to ulice, nebo náměstí.
Doplněné o živý parter. Kromě požadované komerce jsou v parteru i byty. Tam, kde není možné situovat 3m široký pás před okna z bytů navrhujeme ateliéry.
Parkovací dům je v parteru prostupný všemi směry. Mimo jiné se jedná o strukturu s velkou škálou dalšího využití.
U obytných domů vytváříme dvory podporující interakci mezi obyvateli.
Tmavé kouty ve struktuře využíváme pro společné zázemí jednotlivých domů s dvory.


S lehkostí vytváříme a dále rozvíjíme rozmanitost, tvary a konstrukce domů bez omezení parkingem v podzemí.
Stavby nejsou podsklepeny.
V domech do 4 NP neumisťujeme výtah.
Nejvyšší domy mají 6 NP.
Zde si dovolujeme pro nás jinak závazné regulativy obsažené v urbanistické studii ateliéru A8000 v této fázi soutěže mírně pozměnit. 6. nadzemní podlaží navrhujeme bez ustoupení.
Klademe důraz na společné prostory v domě. Schodiště je od vstupu do domu viditelné, stoupání po něm komfortní, schodišťové zrcadlo je prosvětlené denním světlem.
I při optimalizaci společných komunikací lze udržet standard činžovních domů z přelomu 19. a 20. století.
To jsme si prověřili na analýzách bytových domů z různých období, kde byl tématem poměr hrubé a čisté podlažní plochy.
Standard uspořádání bytů je adekvátní zadání. Snahou byla minimalizace chodeb a maximalizace obytné plochy. V bytech jsou navrženy balkóny, lodžie, v přízemí předzahrádky, okna na výšku podlaží.
Bezbariérovost je zaručena z logiky struktury a uspořádání.
Rozdíl mezi vydlážděnými ulicemi, náměstím a zelenými dvory podporuje charakter prostorů.
Svislý konstrukční systém předpokládáme stěnový /zděný/, vodorovné konstrukce pak monolitické železobetonové. Obvodové stěny kreslíme v tl. 450 mm, mezibytové stěny v tl. 300 mm, příčky v bytech tl. 200 mm. Výtahové šachty zdvojené v tl. 500 mm. Instalační jádra v této fázi soutěže nespecifikujeme.
Zajištění přístupu a nástupních ploch pro hasičský zásah, svoz komunálního odpadu, vjezd sanitního a pohřebního vozu, vozu údržby a zásobování je zajištěn.
Etapizace návrhu je zřejmá ze schémat. Výstavbu parkovacího domu uvažujeme ve 2. fázi I. etapy.
Pro I etapu je třeba cca polovina kapacity parkovacího domu. Předpokládáme však, že dům bude realizován najednou. Investorem může být město a do realizace II. etapy může být nadbytečná kapacita užívána obyvateli z okolí, protože z podstaty věci je vždy na sídlišti nouze o parkovací místa.