Architektonická soutěž na Park Čtyři Dvory - druhé místo
Druhé místo v architektonické soutěži na podobu Parku Čtyři Dvory přisoudila soutěžící porota návrhu číslo 11 autorů Michal Fišer (Praha), Kateřina Richtrová (České Budějovice).
Motto
(Okraje) také můžeme chápat jako švy, k nimž se obě oblasti vztahují a spojují se skrze ně dohromady. Pro mnoho lidí jsou okraje významnou pořádající charakteristikou prostoru, ačkoli nejsou tak důležité jako cesty. Částečně se tak děje i proto, že jejich úlohou je držet pohromadě ucelené plochy, například obrys města je podtržen přítomností vody nebo zdí.
Brána do krajiny
Hranice řešeného území pro architektonickou soutěž Čtyři Dvory odráží aktuální stav vlastnických vztahů na místě bývalých kasáren a tankodromu. V rámci takto vymezeného celku lze přijatelně umístit požadovaný stavební program, ohnisko potenciálu však dalece přesahuje jeho hranice. Řešené území lze kvalitativně zhodnotit právě a jen úvahou o jeho možném zapojení do sítě vnějších prostorových vztahů jak v rámci města tak především v rámci rozsáhlého krajinného celku, který představuje unikátní příklad od středověku vyváženě rozvíjené kulturní krajiny. Snadno prostupná soustava více než 50 rybníků, navazujících lesů, luk, mokřadů a tůní na ploše přes 6 tis ha nabízí cíle pro aktivní odpočinek obyvatel města i návštěvníků v oblasti. Budoucí městský park Čtyři Dvory má nejvhodnější předpoklady stát se vstupní bránou k Českobudějovickým rybníkům. Území budoucího parku se nachází na rozhraní města a krajiny. Toto rozhraní je dnes velmi nezřetelné, což území oslabuje a činí jej velmi křehkým v konfrontaci s rozvojovými stavebními záměry. Ostří zeleného klínu je postupně otupováno metastázující zástavbou. Regulativ územního plánu je nanejvýš vhodné podpořit odpovídající zřetelnou a definitivní formou hranice zastavitelného území.
Val
Jako vymezující a zároveň propojující prvek navrhujeme vytvořit nevysoký terénní val probíhající v trase samotného rozhraní města a krajiny, po vnitřním obvodu parku. Val interpretuje motiv rybniční hráze, která z okolní krajiny proniká do organismu města. Podobně jako je vodní hráz základním kamenem rybníka, bude navržený val iniciačním prvkem nového parku. Podobně jako stavební těleso valu v sobě pojí technologické a biotechnologické procesy, stane se val prvkem propojující fenomény vystavěného a přírodního prostředí. S přibývajícím věkem bude val stále bytelnější, lidé si zvyknou procházet se po 6 metrů široké mlatové cestě na koruně valu lemované dvojitou dubovou alejí. Budou mít dostatek důvodů setrvat ve stínu stromů a sledovat ruch městské ulice na jedné straně, na straně druhé pak život uvnitř parku. Stane se místem všednodenních setkání pejskařů i nedělních rodinných procházek. Místo s dobrým přehledem v centru dění, přesto klidové poskytne dobré zázemí především rodičům s dětmi a starším občanům, programové herní a cvičební prvky budou rozmístěny po délce valu ponejvíce v rozšířených zákrutách promenády, které v nárožích parku posílí přirozené nástupní body z města.
Cesta
Výrazný liniový prvek dubové aleje napomůže k propojení Čtyřech Dvorů s nedalekými Vávrovskými rybníky. Val s promenádou kopíruje pozvolna stoupající terén k severnímu okraji městského parku, kde překročí okružní třídu v podobě krajinného bulváru a v nejbližším okolí vytvoří základní vycházkový okruh délky 4km propojením hrází Mladohaklovského a Velkého Vávrovského rybníka s nedokončenou původní hrází v severovýchodní části území.
Cyklo-souvislost
Z vyvýšené promenády bude dobrý výhled po celé ploše parku. Podél vnitřní paty valu povede in-line stezka, která ve své severní části využije okružní cyklistickou stezku celoměstského významu a vytvoří základní vnitřní in-line okruh délky 1km. Díky napojení na okružní trasu bude možné dobře propojit nový městský park s okolními sídlišti, zároveň bude připojena nedaleká páteřní cyklotrasa podél Vltavy, která je součástí mezinárodní cyklotrasy č.7 Sun Route (North Cape - Malta). Promenádní val s in-line stezkou vedený po obvodu parku je zároveň prostředkem k uchování co nejrozlehlejší volné vnitřní plochy parku. Podél in-line stezky budou rozmístěny veškeré prvky „městského“ programu, sportovní a dětská hřiště, skatepark, které se organicky prolnou s přírodními prvky.
Strategie
Stavbu valu vnímáme jako základní kámen městského parku, ale také jako symbolický práh mezi městem a krajinou. Investice vložené do jeho realizace budou zhodnocením potenciálu území přesahující hranice řešeného území. Pro stavbu zemního tělesa lze využít stavební drť z demolic kasárenských objektů nebo přebytek zeminy vzniklý při realizaci jiných staveb v okolí (silniční okruh).
Ostrovy divočiny
Stejně jako ulice a domy je val součástí neměnné struktury města. Naopak život v rámci centrální plochy parku může být v čase velmi proměnlivý. Schopnost neustálé proměny, bude díky přirozeným podmínkám dokonale prezentovat měkká vegetační složka. Na vnitřní středové ploše parku vzniknou dva základní typy vegetačních ploch, odlišené druhovým složením s různým režimem pěstební péče. Základ vnitřní plochy parku tvoří kosená pobytová louka, na niž je možné přes in-line stezku vstupovat z jakéhokoli místa promenádního valu. V rámci pobytové louky budou založeny nepravidelně rozmístěné ostrůvky odkazující na přirozené formy místního biotopu. Tyto sukcesní plochy zpravidla naváží na místa přirozených terénních depresí s redukovaným režimem péče. Četnost, velikost a pozice těchto enkláv bude ovlivněna kompozičními a provozními vztahy (průhledy, pohledové osy, cesty), jejich rozsah se bude v čase měnit. Vedle rozlehlejších ploch stepních luk zde lokálně vzniknou lokální periodické tůňky a mokřady. Určitou geometrizující matrici soustavě ostrůvků na části území budoucího parku poskytují plochy vyskládané z vysloužilých protitankových zátarasů ve stopě bývalých kasárenských objektů, které tak znovu nabývají roli vymezujícího prvku tentokrát v zájmu ochrany původního biotopu před návštěvníky parku. Tyto plochy – jakési prostorové rošty vymezují v prostorách městského parku skutečné ostrůvky divočiny, kde se může nerušeně vyvíjet přírodní děj.
Krajinný bulvár
Síť cest v rámci vnitřní plochy parku neformalizujeme, vznikne organicky dle potřeb uživatelů jak to můžeme pozorovat v území dnes. Okružní komunikaci přijímáme nikoli jako nutné zlo, ale jako prvek s potenciálem nastolit v území provozní vztahy přijatelné jak pro automobilovou tak měkké formy dopravy.
V tomto zájmu upravujeme některé parametry navrhované okružní komunikace:
1/ niveletu vozovky srovnáváme do úrovně okolního terénu,
2/ provozní funkci ekoduktů nahrazujeme systémem úrovňových přechodů a lávky pro pěší,
3/ ekologickou funkci ekoduktů nahrazujeme systémem propustek v tělese dopravní stavby,
4/ rozšiřujeme středový dělící pás a zakládáme zde alej z dlouhověkých stromů.
Jízdou po krajinném bulváru bude možné dobře přehlédnout nový park, bude možné z něho sjet a zaparkovat u městského parku, stejně tak na vnější straně využít pararelní měkkou cestu pro zaparkování a přístup k Vrbenským rybníkům.
Landmark
Území na vnitřní a vnější straně silničního okruhu bude propojeno v místě křížení okruhu s rameny promenádního valu dvojicí úrovňových křižovatek s přechody pro chodce a cyklisty. Posílením těchto propojení bude pěší lávka přes okružní komunikaci umístěná do trasy původní staré cesty, která v kontextu celkové proměny území opět získá svůj význam. Lávka bude zároveň rozhlednou, z níž bude možné přehlédnout město i rybniční krajinu, stane významným zřetelným pojítkem obou světů.
Resumé
1/ zřetelně definovat hranici zastavitelného území a veřejného prostoru formou vycházející z jedinečného kulturně přírodního kontextu území,
2/ vytvořit okraj města takový, aby umožnil snadné propojení s navazující rybniční krajinou, zajistit průchodnost území,
3/ dotvořit systém dopravy s vyváženým podílem automobilové, pěší a cyklistické dopravy ve směru radiálním i soustředném,
4/ veřejné investice směřovat s ohledem na cenný potenciál zachovalé kulturní krajiny Českobudějovických rybníků.
Motto
(Okraje) také můžeme chápat jako švy, k nimž se obě oblasti vztahují a spojují se skrze ně dohromady. Pro mnoho lidí jsou okraje významnou pořádající charakteristikou prostoru, ačkoli nejsou tak důležité jako cesty. Částečně se tak děje i proto, že jejich úlohou je držet pohromadě ucelené plochy, například obrys města je podtržen přítomností vody nebo zdí.
Kevin Lynch, Obraz města
Brána do krajiny
Hranice řešeného území pro architektonickou soutěž Čtyři Dvory odráží aktuální stav vlastnických vztahů na místě bývalých kasáren a tankodromu. V rámci takto vymezeného celku lze přijatelně umístit požadovaný stavební program, ohnisko potenciálu však dalece přesahuje jeho hranice. Řešené území lze kvalitativně zhodnotit právě a jen úvahou o jeho možném zapojení do sítě vnějších prostorových vztahů jak v rámci města tak především v rámci rozsáhlého krajinného celku, který představuje unikátní příklad od středověku vyváženě rozvíjené kulturní krajiny. Snadno prostupná soustava více než 50 rybníků, navazujících lesů, luk, mokřadů a tůní na ploše přes 6 tis ha nabízí cíle pro aktivní odpočinek obyvatel města i návštěvníků v oblasti. Budoucí městský park Čtyři Dvory má nejvhodnější předpoklady stát se vstupní bránou k Českobudějovickým rybníkům. Území budoucího parku se nachází na rozhraní města a krajiny. Toto rozhraní je dnes velmi nezřetelné, což území oslabuje a činí jej velmi křehkým v konfrontaci s rozvojovými stavebními záměry. Ostří zeleného klínu je postupně otupováno metastázující zástavbou. Regulativ územního plánu je nanejvýš vhodné podpořit odpovídající zřetelnou a definitivní formou hranice zastavitelného území.
Val
Jako vymezující a zároveň propojující prvek navrhujeme vytvořit nevysoký terénní val probíhající v trase samotného rozhraní města a krajiny, po vnitřním obvodu parku. Val interpretuje motiv rybniční hráze, která z okolní krajiny proniká do organismu města. Podobně jako je vodní hráz základním kamenem rybníka, bude navržený val iniciačním prvkem nového parku. Podobně jako stavební těleso valu v sobě pojí technologické a biotechnologické procesy, stane se val prvkem propojující fenomény vystavěného a přírodního prostředí. S přibývajícím věkem bude val stále bytelnější, lidé si zvyknou procházet se po 6 metrů široké mlatové cestě na koruně valu lemované dvojitou dubovou alejí. Budou mít dostatek důvodů setrvat ve stínu stromů a sledovat ruch městské ulice na jedné straně, na straně druhé pak život uvnitř parku. Stane se místem všednodenních setkání pejskařů i nedělních rodinných procházek. Místo s dobrým přehledem v centru dění, přesto klidové poskytne dobré zázemí především rodičům s dětmi a starším občanům, programové herní a cvičební prvky budou rozmístěny po délce valu ponejvíce v rozšířených zákrutách promenády, které v nárožích parku posílí přirozené nástupní body z města.
Cesta
Výrazný liniový prvek dubové aleje napomůže k propojení Čtyřech Dvorů s nedalekými Vávrovskými rybníky. Val s promenádou kopíruje pozvolna stoupající terén k severnímu okraji městského parku, kde překročí okružní třídu v podobě krajinného bulváru a v nejbližším okolí vytvoří základní vycházkový okruh délky 4km propojením hrází Mladohaklovského a Velkého Vávrovského rybníka s nedokončenou původní hrází v severovýchodní části území.
Cyklo-souvislost
Z vyvýšené promenády bude dobrý výhled po celé ploše parku. Podél vnitřní paty valu povede in-line stezka, která ve své severní části využije okružní cyklistickou stezku celoměstského významu a vytvoří základní vnitřní in-line okruh délky 1km. Díky napojení na okružní trasu bude možné dobře propojit nový městský park s okolními sídlišti, zároveň bude připojena nedaleká páteřní cyklotrasa podél Vltavy, která je součástí mezinárodní cyklotrasy č.7 Sun Route (North Cape - Malta). Promenádní val s in-line stezkou vedený po obvodu parku je zároveň prostředkem k uchování co nejrozlehlejší volné vnitřní plochy parku. Podél in-line stezky budou rozmístěny veškeré prvky „městského“ programu, sportovní a dětská hřiště, skatepark, které se organicky prolnou s přírodními prvky.
Strategie
Stavbu valu vnímáme jako základní kámen městského parku, ale také jako symbolický práh mezi městem a krajinou. Investice vložené do jeho realizace budou zhodnocením potenciálu území přesahující hranice řešeného území. Pro stavbu zemního tělesa lze využít stavební drť z demolic kasárenských objektů nebo přebytek zeminy vzniklý při realizaci jiných staveb v okolí (silniční okruh).
Ostrovy divočiny
Stejně jako ulice a domy je val součástí neměnné struktury města. Naopak život v rámci centrální plochy parku může být v čase velmi proměnlivý. Schopnost neustálé proměny, bude díky přirozeným podmínkám dokonale prezentovat měkká vegetační složka. Na vnitřní středové ploše parku vzniknou dva základní typy vegetačních ploch, odlišené druhovým složením s různým režimem pěstební péče. Základ vnitřní plochy parku tvoří kosená pobytová louka, na niž je možné přes in-line stezku vstupovat z jakéhokoli místa promenádního valu. V rámci pobytové louky budou založeny nepravidelně rozmístěné ostrůvky odkazující na přirozené formy místního biotopu. Tyto sukcesní plochy zpravidla naváží na místa přirozených terénních depresí s redukovaným režimem péče. Četnost, velikost a pozice těchto enkláv bude ovlivněna kompozičními a provozními vztahy (průhledy, pohledové osy, cesty), jejich rozsah se bude v čase měnit. Vedle rozlehlejších ploch stepních luk zde lokálně vzniknou lokální periodické tůňky a mokřady. Určitou geometrizující matrici soustavě ostrůvků na části území budoucího parku poskytují plochy vyskládané z vysloužilých protitankových zátarasů ve stopě bývalých kasárenských objektů, které tak znovu nabývají roli vymezujícího prvku tentokrát v zájmu ochrany původního biotopu před návštěvníky parku. Tyto plochy – jakési prostorové rošty vymezují v prostorách městského parku skutečné ostrůvky divočiny, kde se může nerušeně vyvíjet přírodní děj.
Krajinný bulvár
Síť cest v rámci vnitřní plochy parku neformalizujeme, vznikne organicky dle potřeb uživatelů jak to můžeme pozorovat v území dnes. Okružní komunikaci přijímáme nikoli jako nutné zlo, ale jako prvek s potenciálem nastolit v území provozní vztahy přijatelné jak pro automobilovou tak měkké formy dopravy.
V tomto zájmu upravujeme některé parametry navrhované okružní komunikace:
1/ niveletu vozovky srovnáváme do úrovně okolního terénu,
2/ provozní funkci ekoduktů nahrazujeme systémem úrovňových přechodů a lávky pro pěší,
3/ ekologickou funkci ekoduktů nahrazujeme systémem propustek v tělese dopravní stavby,
4/ rozšiřujeme středový dělící pás a zakládáme zde alej z dlouhověkých stromů.
Jízdou po krajinném bulváru bude možné dobře přehlédnout nový park, bude možné z něho sjet a zaparkovat u městského parku, stejně tak na vnější straně využít pararelní měkkou cestu pro zaparkování a přístup k Vrbenským rybníkům.
Landmark
Území na vnitřní a vnější straně silničního okruhu bude propojeno v místě křížení okruhu s rameny promenádního valu dvojicí úrovňových křižovatek s přechody pro chodce a cyklisty. Posílením těchto propojení bude pěší lávka přes okružní komunikaci umístěná do trasy původní staré cesty, která v kontextu celkové proměny území opět získá svůj význam. Lávka bude zároveň rozhlednou, z níž bude možné přehlédnout město i rybniční krajinu, stane významným zřetelným pojítkem obou světů.
Resumé
1/ zřetelně definovat hranici zastavitelného území a veřejného prostoru formou vycházející z jedinečného kulturně přírodního kontextu území,
2/ vytvořit okraj města takový, aby umožnil snadné propojení s navazující rybniční krajinou, zajistit průchodnost území,
3/ dotvořit systém dopravy s vyváženým podílem automobilové, pěší a cyklistické dopravy ve směru radiálním i soustředném,
4/ veřejné investice směřovat s ohledem na cenný potenciál zachovalé kulturní krajiny Českobudějovických rybníků.
0 comments
add comment
