Livio Vacchini

Livio Vacchini byl švýcarský architekt. V letech 1953-58 studoval architekturu na ETH v Curychu. Po pobytu ve Stockholmu a Paříži (1959-61) založil v Locarnu vlastní architektonickou kancelář, kde m.j. úzce spolupracoval také s Luigi Snozzim. Byl hostujícím profesorem na ETH v Curychu (1976) a Polytechnické univerzitě v Milánu (1982). Od roku 1995 vedl v Basileji společnou kancelář se Silvií Gmür.
Vacchini byl členem skupiny Tendenza,  která se do mezinárodního povědomí dostala v roce 1975 curyšskou výstavou "Architektur des Aufbegehrens" (Architektura touhy). Společně se svými kolegy Mario Bottou, Aurelio Galfetti a Luigi Snozzim se angažoval proti neorganizovanému a nestrukturovanému způsobu osidlování ve švýcarském kantonu Tessin (Ticino). Mezi Vacchiniho nejvýraznější práce patří školy v Locarnu, Losone a Montagnola, víceúčelová hala v Losone a nové ztvárnění náměstí Piazza del Sole v Bellinzoně.