Josep Lluís Sert

Josep Lluís Sert i López byl významný katalánský architekt, který studoval na barcelonské polytechnice ETSAB. V roce 1929 si otevřel vlastní ateliér a ještě v témže roce se na pozvání Le Corbusiera přestěhoval do Paříže, aby u něj krátce (a zdarma) pracoval. Po návratu do Barcelony pomáhal založit GATCPAC (Sdružení katalánských umělců a techniků usilujících o pokrok současné architektury), z níž se později stala španělská pobočka CIAM (Mezinárodní kongres moderní architektury). V průběhu 30. let navrhl Sert v Barceloně řadu jako modernistických projektů včetně nového urbanistického plánu města. V roce 1937 se přestěhoval do Paříže, kde vyprojektoval španělský pavilon pro světovou výstavu Expo. V bouřlivém období občanské války a začínající 2. světové války stály španělský a německý pavilon vedle sebe. Sert k realizaci pavilonu přizval své přátele Alexandera Caldera, Joana Miró a a Pabla Picassa, jehož obraz Guernica představoval hřeb celé expozice.
V roce 1939 odešel Sert do New Yorku, kde jako partner kanceláře Town Planning Associates pracoval v letech 1941-56 na urbanismu řady jihoamerických měst Bogotá (Kolumbie), Chimbote (Peru), Ciudad dos Motores (Brazílie) a Havana (Kuba). V období 1947-56 byl prezidentem CIAM. V roce 1951 získal americké občanství, o rok později působil jako hostující profesor na Yale. V roce 1953 se stal děkanem na Graduate School of Design, kde jako první na světě otevřel studijní obor urbanistického navrhování spojující v sobě architekturu, krajinářství a urbanismus. Profesorem na Harvardské univerzitě byl až do roku 1969, kdy odešel do důchodu. Během tohoto období sloužil v poradním sboru nové chicagské nadace Graham Foundation na podporu studia výtvarného umění. V roce 1955 založil v Cambridge vlastní architektonické studio, které se v roce 1963 přejmenovalo na Sert, Jackson and Associate.
V roce 1961 pozval do Spojených států Le Corbusiera, aby v Cambridge navrhl Carpenterovo centrum pro vizuální umění. S trochou nadsázky by se dalo říci, že Sert přinesl do osnov Harvardské univerzity umělecké obory. Mezi Sertovy žáky se řadí takové osobnosti jako Dolf Schnebli nebo Fumihiko Maki. V roce 1981 získal Zlatou medaili AIA.