Guillermo Jullian de la Fuente

Guillermo Jullian de la Fuente byl chilský architekt, který po studiích na Katolické univerzitě ve Valparaiso odešel pracovat do Le Corbusierova ateliéru. Předtím, než se v roce 1958 natrvalo usadil v Paříži, procestoval po Evropě většinu Le Corbusierových staveb. Poté, co Le C propustil všechny své zaměstnance, zůstal Guillermo de la Fuente na půl roku jediným Le C spolupracovníkem, který se jako spoluautor podílel na projektech Cerpenterova centra pro Harvardskou univerzitu, Muzea vědění v Čandígarhu, stadionu do Bagdádu, francouzského velvyslanectví do Brazílie a nemocnice do Benátek. V pařížském ateliéru zůstal pracovat až do Le Corbusierovy smrti v srpnu 1965. Následně s některými Le C spolupracovníky založil v Paříži vlastní praxi. V polovině 80. let se přestěhoval do Spojených států, kde společně s Ann Pendleton založil úspěšnou praxi a současně vyučoval na Harvardské a Cornellově univerzitě. Po sedmnáctiletém pobytu v USA se rozhodl vrátit ve věku 73 let do rodné Chile, kde usadil v Santiagu, podílel na realizaci obytného souboru Maison Mars a vyučoval na několika chilských univerzitách.