Étienne-Louis Boullée
*12. 2. 1728 – Paris, France
†4. 2. 1799 – Paris, France
Biografie
Étienne-Louis Boullée byl francouzský neoklasicistický architekt, pedagog a teoretik. Narodil se 12. února 1728 v Paříži a v tomto městě strávil celý svůj život. Původně se chtěl stát malířem, ale podle otcova přání se rozhodl věnovat architektuře. Studoval u Jacques-François Blondel, Germain Boffrand a Jean-Laurent Le Geay, od nichž se naučil základům klasické francouzské architektury 17. a 18. století a neoklasicismu, který se zrodil v polovině 18. století.
Svůj vlastní ateliér si Boullée otevřel, když mu bylo 19 let. Obdivoval jasné a výrazné linie neoklasicistní architektury, ale za stejně důležité jako klasické tvarosloví považoval také emoce. Ve svém textu Essai sur l'Art, který zůstal až do roku 1953 nevydaný, se zastává monumentální architektury, která zaměstnává cit i rozum. Pro své návrhy Boulée používal výhradně základní geometrické tvary jako jehlan, koule nebo válec. Vyučoval na Ecole des Ponts et Chaussees. V roce 1762 byl zvolen do Královské architektonické akademie, kde se později stal profesorem. V období 1762-78 navrhl řadu rodinných domů, z nichž většina již dávno nestojí. V Paříži se dochovaly dva jeho projekty Hôtel Alexandre a Hôtel de Brunoyne. Třebaže jen málo z jeho vizionářských návrhů bylo nakonec realizováno, tak jeho se teoretické texty a kresby dodnes těší velké pozornosti. Společně s Claude Nicolas Ledoux patřil mezi nejdůležitější osoby francouzské neoklasicistické architektury.
Svůj vlastní ateliér si Boullée otevřel, když mu bylo 19 let. Obdivoval jasné a výrazné linie neoklasicistní architektury, ale za stejně důležité jako klasické tvarosloví považoval také emoce. Ve svém textu Essai sur l'Art, který zůstal až do roku 1953 nevydaný, se zastává monumentální architektury, která zaměstnává cit i rozum. Pro své návrhy Boulée používal výhradně základní geometrické tvary jako jehlan, koule nebo válec. Vyučoval na Ecole des Ponts et Chaussees. V roce 1762 byl zvolen do Královské architektonické akademie, kde se později stal profesorem. V období 1762-78 navrhl řadu rodinných domů, z nichž většina již dávno nestojí. V Paříži se dochovaly dva jeho projekty Hôtel Alexandre a Hôtel de Brunoyne. Třebaže jen málo z jeho vizionářských návrhů bylo nakonec realizováno, tak jeho se teoretické texty a kresby dodnes těší velké pozornosti. Společně s Claude Nicolas Ledoux patřil mezi nejdůležitější osoby francouzské neoklasicistické architektury.
