Rafinovanou intimitu domu usazeného na opukovém útesu nad meandrem řeky nedaleko centra města bedlivě střeží skvostná kamenná zeď, místy až devět metrů vysoká. Na ní navazuje třípodlažní dispozice, z větší části zahloubená pod úroveň terénu, téměř zcela mimo zorný úhel sousedů i kolemjdoucích. Svým pojetím a důrazem na kvalitní řemesla dům navazuje na klasický prvorepublikový funkcionalismus, čímž zhmotňuje představu investorů o využití konzervativních hodnot, jako jsou podstata, poctivost a tradice jako základních kamenů jejich nového domova.
"Navrhnout nekompromisně funkční dům s ohledem na charakter pozemku s problematickým podložím na hraně srázu byla výzva, nesmírně atraktivní, snový úkol," vzpomíná na začátek spolupráce Ing. arch. Kateřina Novotná. "Architekt ke své práci potřebuje i osvíceného investora a právě v tomto případě projekt těžil z našeho vzájemného souznění," dodává královéhradecká architektka, která už s rodinou investora dříve zrealizovala stavbu rodinného domu. "Bez problémů jsme se shodli na základním přístupu: kvalitní materiály, žádná zbytečná zdobnost." A podobně prostě a bez příkras zní s odstupem času i pocity nových obyvatel: "Od prvního dne máme pocit, jako bychom tu žili odjakživa."
Komunikace objektu s jeho okolím v rámci městské zástavby je neokázalá a decentní. A v podobném duchu byly ve spolupráci s investory navrženy i dispozice – zatímco společenská hala svými rozměry dokáže zdůraznit ušlechtilost zvoleného materiálu, ostatní obytné místnosti zůstávají přiměřené a snadno zabydlitelné. Kompletnost vyznění interiéru dotváří nábytek, z velké části vyrobený na míru podle původní představy architekta.
Z tvarosloví exteriéru na sebe snad nejvíc pozornosti poutá provokativně zaoblené nároží nad bazénem. I to je však prvek, který zůstává důsledně skrytý běžným pohledům. A to i pro návštěvníky sousedního veřejného parčíku s vyhlídkou, jehož rekonstrukci investor provedl na vlastní náklady jako součást celého projektu. A zatímco se první návštěvníci vyhlídky kochají výhledem na zámek, starosta města přiznává, že součinnost úřadů nebyla vždy nejlepší, protože ryzím úmyslům se v dnešní době těžko věří. "A my si přitom jenom chtěli tak nějak uklidit před svým novým prahem a zároveň zkrášlit město, které máme moc rádi," glosují už se spokojeným nadhledem noví obyvatelé "neviditelného" domu za zdí. Domu, který se špatně fotí, ale dobře se v něm žije.